Markéta Pavelková 
Foto: Zoo Olomouc
Mládě mravenečníka čtyřprstého, o němž prozatím příliš mnoho nevíme, avšak s jistotou víme, že žije a daří se mu výborně, si svůj přívlastek posledního mláděte roku 2025 uhájilo. Narodilo se 17. prosince coby čtvrté mládě zkušené samici, která o něj velmi dobře pečuje. „Jeho pohlaví budeme znát zhruba za 2 měsíce. Na váze přibývá, což je známka jeho dobrého vývoje. Snažíme se, aby se nic nepokazilo, a proto se co nejvíce snižujeme rizika, která by péči matky a jeho prospěch mohla narušit. I z tohoto důvodu ještě mládě nezavítalo ani do našeho fotoateliéru a dopřáváme jemu i matce klid,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Zoo Olomouc s chovem započala v roce 2003 díky prvnímu páru dovezenému do ČR. Na území České a Slovenské republiky patří k jedněm z mála chovatelů, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat a k dnešnímu dni se zde narodilo již 22 mláďat.
DENNĚ 15 TISÍC MRAVENCŮ A TERMITŮ
Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitamíny. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem. Denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.
OBECNÉ INFORMACE
Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Samice rodí jedno mládě, které pak nosí na hřbetě.
Zdroj: Zoo Olomouc
