Markéta Pavelková 
Foto: Enrico Gombala
Ostravská zoo začala s chovem mangust žíhaných v roce 2024. Skupina pěti samců těchto promykovitých šelem se postupně zabydlela ve zrekonstruované zadní části pavilonu Tanganika. Na konci roku 2025 k nim přibyly tři samice. Zvířata se dobře sžila, výsledkem je pět mláďat narozených na konci února.
Mláďata mangust žíhaných v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se narodila 20. února 2026. Chovatelé přesný počet zprvu jen odhadovali a také to, kolik samic porodilo. „Mláďata, která jsou po narození holá a slepá, kolektivně zahřívá celá skupina, takže bylo velmi náročné počet určit. Nyní už ale víme, že porodily minimálně dvě samice a že mláďat je pět. Mláďata prospívají, rostou a pomalu se začínají osrsťovat. Mají již otevřené oči a jsou stále aktivnější. Zatím se zdržují v umělé noře, kde se narodila. Zhruba ve čtyřech týdnech věku začnou objevovat i zbytek členité expozice, kterou mají mangusty k dispozici,“ vysvětluje Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem a kopytníků.
Do umělé nory mohou několika okýnky nahlédnout i návštěvníci. Na odchovu mláďat se podílí celá skupina. Všichni členové mláďata kolektivně zahřívají, na kojení se podílí více samic a s mláďaty v noře vždy zůstává alespoň jeden dospělec, který je hlídá (většinou jeden ze samců). „Porody ve skupině zpravidla probíhají synchronně. Samice se pak střídají v péči o mláďata i v kojení. Většinou se také páří s více samci, čímž si zajistí kooperaci všech samců ve skupině během odchovu, a výrazně tak snižují riziko případné infanticidy. Kolektivní péče tak přispívá k úspěšnějšímu přežití potomků a rozšíření skupiny, která může čítat až 40 členů,“ dodává Matěj Vrúbel.
Skupinu mangust žíhaných v Zoo Ostrava zachycuje video.
Zoo Ostrava je v březnu otevřena od 9 do 18 hodin. Pokladny, vstup a pavilony se uzavírají o hodinu dříve. Stále platí mimosezónní zlevněné vstupné. Těšíme se na Vaši návštěvu!
Mangusta žíhaná (Mungos mungo) se vyskytuje ve východní, střední i západní Africe ve světlých suchých lesích, křovinatých a travnatých stepích a suchých písčitých nebo skalnatých štěrkových plochách. Žije v rodinných skupinách. Je aktivní přes den, v noci odpočívá ve vlastních vyhrabaných zemních norách. Zde samice rodí po 60 až 70 dnech březosti mláďata. Na rozdíl od jiných mangust se obvykle rozmnožují všechny samice (ne pouze ta dominantní). Potravu vyhledává hrabáním v zemi (má dlouhé, silné a zahnuté drápy). V jejím jídelníčku převládají bezobratlí, drobní obratlovci, v menší míře konzumuje i plody a hlízy.
