Projekt PRO CHMEL startuje: experti osázeli chmelnice senzory, které budou hlásit stav půdy a mikroklima v okolí rostlin

Projekt PRO CHMEL, který vznikl z iniciativy Plzeňského Prazdroje a jehož cílem je pomoci zemědělcům zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele, odstartoval na šesti farmách na Žatecku. Chmel v Česku v posledních letech negativně ovlivňují změny klimatu. Projekt bude během celého příštího roku zkoumat vliv počasí na pěstování chmele a přinese chmelařům aplikaci, která přispěje k efektivnějšímu zavlažování chmelnic i šetření s nedostatkovou vodou.

Experti ze společnosti Agritecture spolu se zemědělci instalovali v minulých dnech citlivé meteostanice a půdní čidla na celkem 6 chmelnicích. Ty budou až do příští sklizně chmele v září 2022 sledovat a zaznamenávat v desetiminutových intervalech důležité údaje o teplotě a vlhkosti půdy, a to až do hloubky 120 centimetrů. Meteostanice pak změří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření, a dokonce i vlhkost na povrchu listů chmelových rostlin. První informace z měření získají farmáři již příští týden. Na jaře je doplní ještě speciální „chmelové EKG“ v podobě dalších senzorů umístěných přímo na rostlinách chmele.

„Všechny údaje z půdy i rostlin nám poskytnou unikátní informace o tom, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v jeho okolí. Microsoft k tomu přidá ještě data z jeho planetárního počítače. Ten obsahuje obrovské množství podrobných informací a satelitních snímků o naší planetě včetně historických údajů. Všechno nahrajeme do mobilní aplikace, která bude umět pomocí umělé inteligence data vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a kde mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství,“ říká Ivan Tučník, vedoucí projektu z Plzeňského Prazdroje.

Projektu PRO CHMEL se v první vlně účastní šest pěstitelů z oblasti Žatecka. Ti byli ve spolupráci s Chmelařským institutem a Svazem pěstitelů chmele ČR vybráni tak, aby pokryli co možná nejširší škálu půdních a klimatických podmínek, v nichž se na Žatecku chmel pěstuje. Technologické řešení, které vznikne po příští sklizni, budou moci používat i další chmelaři nejen v regionu Žatecka. Na projektu již nyní spolupracuje zhruba 30 expertů rozprostřených na třech kontinentech; tj. od Singapuru po San Francisco, od Bělehradu po Quebec.