Masopustní skořicové koblížky ze špaldy

Lehké v ústech, skořicově voňavé a při skousnutí tak měkké, až se rozplývají na jazyku. Řeč není o ničem jiném než o zapletených špaldových koblížcích se skořicí. Ideální sladká tečka, kterou si můžete zkusit sami vytvořit. Jejich příprava není složitá a výsledek svou vůní a chutí odzbrojí každého milovníka dezertů. Koblížky se také hodí k aktuálnímu období masopustu, se kterým jsou spojené již stovky let.

Co má období masopustu společného s koblížky?

Masopust má na českém území dlouhou tradici, slaví se již od 13. století. Začíná svátkem Tří Králů, tedy 6. ledna, a končí Popeleční středou (22. 2. 2023), jejíž datum se je navázáno na termín Velikonoc (9. 4. 2023). Masopust tedy připadal na dobu zimního klidu, kdy lidé netrpělivě vyčkávali na jaro, kdy jim opět začaly povinnosti v hospodářství a na poli. V průběhu masopustu se konaly svatby, hody, zabíjačky, tancovačky a mnoho dalších oslav. Nejdůležitější byly poslední tři dny od neděle do úterý. Ty ukončovaly období oslav a započínaly období čtyřicetidenního půstu trvajícího až do Velikonoc. Vrcholem masopustních oslav byl vždy úterní průvod masek. Lidé se převlékali do všemožných masek a kostýmů, které byly typické pro daný region. Čím grotesknější, tím lepší. Tradicí ve všech regionech potom bylo odměňování masek. Koledníci dostávali za své kostýmy peníze nebo naturálie ve formě vajec, uzeného masa anebo právě koblih. Pojďme si s receptem s vůní skořice právě tyto časy připomenout.

Není špalda jako špalda

„Špaldovou mouku používám rád, dodává pečivu jemný oříškový nádech a rozehraje další chutě. Je ale potřeba pohlídat si její kvalitu, abychom neplatili vyšší cenu za obyčejnou pšenici,“ vysvětluje Josef Maršálek, cukrářský mistr.

Pšenice špalda není šlechtěná a zachovává si vysoký obsah minerálů a dalších zdraví prospěšných látek. Mouka z ní je vzácná, protože pěstování je náročnější a plodí méně než pšenice setá, která se používá na výrobu klasické pšeničné mouky. Nižšímu výnosu a vysoké kvalitě odpovídá také cena. Jenže v našich obchodech je možné najít v některých baleních „špaldové mouky“ běžnou mouku pšeničnou, případně

 

zčásti doplněnou špaldou. Na první pohled to zákazník nepozná, proto je potřeba dát si při výběru pozor.

Zatímco pro šunku a jiné masové výrobky platí ohledně složení přísná pravidla, u špaldové mouky zatím takové parametry nastaveny nejsou. Alespoň částečně se však můžeme řídit podle obalu. Pokud na něm výrobce zmiňuje informaci o přítomnosti genomu pšenice seté, balení nejspíš nebude obsahovat pouze kvalitní nešlechtěnou špaldu. Orientovat se můžeme i podle ceny. Přestože dražší neznamená automaticky lepší, nižší výnos špaldy z důvodu nešlechtěnosti z ní dělá cennou surovinu a cena uměřeně s tím roste. Pokud se špalda šlechtí, roste sice její výnos, ale ztrácí své výjimečné vlastnosti a přibližuje se pšenici seté, tedy běžné pšeničné mouce. Je dobré poohlédnout se také po výsledcích nezávislých testů, které jsou volně přístupné, a zvolit nejlepší poměr ceny a kvality.

Ingredience

• 250 g polohrubé mouky Babiččina volba
• 250 g hladké špaldové mouky Babiččina volba
• 7 lžic cukru
• 2 žloutky
• 8 lžic tuku (2 lžíce sádla, 2 oleje, 2 másla)
• 1 sušené droždí
• Špetka soli
• 250 ml vlažného mléka
• 1 lžička citronové kůry
• 1 vanilkový cukr
• 1 lžíce rumu
• Na obalení cukr se skořicí
• Olej na smažení

Postup

Smíchejte mouku, cukr, droždí, špetku soli, citronovou kůru, vanilkový cukr. V druhé míse smíchejte vlažné mléko, žloutky, tuk a rum. Spojte obsah obou misek dohromady a vypracujte hladké těsto. Těsto přikryjte a nechte kynout v teple cca 1 hodinu. Po vykynutí z těsta tvořte uzlíky, ty nechte ještě asi 10 minut kynout. Smažte v dostatečném množství rozpáleného oleje dozlatova. Usmažené uzlíčky obalte ve skořicovém cukru