Na dvanáct soch významných českých umělců včetně Vladimíra Preclíka nebo Čestmíra Sušky se mohou lidé přijet podívat do Velkých Popovic. Nemusí přitom do žádné galerie, sochy jsou umístěné v okolí tamního pivovaru přímo pod širým nebem.
„Ačkoliv jsme projekt začali připravovat ještě před tím, než přišel covid, potkalo se otevření výstavy s dobou, kdy je pro lidi příjemné moci si prohlížet špičková umělecká díla venku. Připravili jsme galerii v přírodě, do které se ani neplatí vstupné,“ říká organizátor akce Richard Unruh.
Vzhledem k blízkosti hlavního města, jde i pro obyvatele Prahy o vítanou možnost, jak se v době různých omezení projít příjemným prostředí a zároveň si prohlédnout díla takových autorů, jakými byli či jsou Vladimír Preclík, Čestmír Suška, Alexandra Koláčková, Zdeněk Legner, Kateřina Bartošová, Michal Šmeral, Jiří Genzer, David Moješčík, Lukáš Rais, Martin Kocourek a Petr „Fíďa“ Fidrich,
Akce vznikla především díky podpoře pivovaru Velkopopovický Kozel, obce Velké Popovice, spolku Nové Habří a řadě dalších sponzorů.
„Velkopopovický pivovar si z velké části zachoval půvab průmyslové architektury přelomu 19 a 20. století. Areál, kde se vaří Velkopopovický Kozel je navíc zasazen do malebného okolí přírodního parku Velkopopovicko. Instalace velkoformátových soch do veřejného prostoru naší obce je neotřelá myšlenka, pokrokový čin, který oživil a zkrášlil známá místa,“ podotýká Václava Zímová, starostka Velkých Popovic.
„Snažíme se v maximální možné míře podporovat společenské i kulturní akce v regionu, kde vaříme pivo, a díky tomu přispívat k rozvoji místních spolků a sdružení. A samozřejmě také chceme ukazovat tento krásný kraj i dalším návštěvníkům, kteří si sem, třeba i díky výstavě, najdou cestu,“ doplňuje Václav Šimek, manažer pivovaru Velké Popovice.
Výstava potrvá až do konce listopadu.
Jejím cílem je nejen zpřístupnit špičkové umění lidem i mimo galerie, ale také ukázat, jak dokáže podobná instalace jedinečných předmětů proměnit vnímání krajiny. „Díky sochám můžeme na sobě i okolí sledovat změnu. Pozornost přestanou strhávat domy, ulice, auta a lidé. Na běžná a zažitá místa se začneme dívat novou optikou a často nás to přivede někam, kam nechodíme. Nebo najednou uvidíme zákoutí, která jsme dosud přehlíželi. Až pak sochy zase na podzim zvednou kotvy, můžeme si užít nové prázdno,“ uzavírá Richard Unruh.
Foto: Prazdroj
