DidiArt: Michal Kern se představí ve své životní roli, ve které ztvární osm postav naráz

Originální divadelní soubor DidiArt ve spolupráci s Divadlem v Řeznické uvede v české premiéře inscenaci Váňa od britského dramatika Simona Stephense. Monodrama na motivy známého Čechovova dramatu Strýček Váňa budou moci diváci vidět poprvé 15. ledna 2025. Hit londýnského jeviště, ve kterém exceluje herec Adrew Scott, nabídne herecký koncert Michala Kerna v titulní roli, který se během sedmdesáti pěti minut promění do všech postav, které originální Čechovova hra předepisuje.

 

Nadčasový text Simona Stephense nabízí nesčetné množství výkladu. Dotýká se témat odcizení, environmentálních problémů, pocitu samoty nebo hledání smyslu života. Zároveň příběh nabídne téma nenaplněné lásky, což z ní činí univerzální příběh, schopný oslovit diváky napříč generacemi. Každý si v této hře může najít své – od puberty, přes manželství až po zralý věk.

 

„Vybrali jsme si text Váňa protože nás hluboce zasáhla jeho nadčasovost a hloubka. Velkou výzvou bylo obsazení a já jsem nesmírně ráda, že volba padla na držitele Českého lva, neskutečně talentovaného Michala Kerna. Věřím, že mu tato příležitost nabídne jedinečnou příležitost ukázat celé spektrum jeho hereckého umění a vytvořit životní roli, která dokáže skutečně zasáhnout publikum“ vysvětluje režisérka Diana Šoltýsová a Michal Kern ji doplňuje ,,Máme v rukou nádherný materiál, který je nabitý ryzími emocemi, nadčasovým propletencem vztahů a tužeb jednotlivých postav. Já osobně mám k dispozici úžasně barevné a mnohovrstevnaté charaktery, které můžeme odhalit až na dřeň. Spolupráce s Dianou je splněným snem, velmi mi konvenuje její režijní způsob práce, její neutuchající vášeň pro divadlo a tým profesionálů, kterými se obklopuje.”

„I krutá pravda je vždycky lepší než nejistota. Nejistota je děsivá“ 

Čechovo drama Strýček Váňa bylo prvním dílem, které se kdy v Čechách představilo divákům. Stalo se tak v roce 1906 a inscenaci na prkna Národního divadla přivezl moskevský MCHAT na pozvání tehdejšího dramaturga ND Jaroslava Kvapila. O téměř sto dvacet let později čeká na svou českou premiéru monodrama Váňa od Simona Stephense na motivy tohoto legendárního díla, v režii Diany Šoltýsové. 

Diana Šoltýsová, současný výrazný režisérský talent, zaměřená především na silné ženské hrdinky, tentokrát udělala drobný úkrok ze své tradiční dramaturgické linky. Touha přenést výsostně aktuální téma věčné lidské nejistoty a pochyb na české jeviště, ale byla příliš velká. Váňa je inscenace plná paradoxů, humoru i temných míst a obrovskou hereckou výzvou, kterou si Kern, již oceněný Českým lvem za titulní roli v dramatu Arvéd, nesporně zaslouží. Šoltýsové se podařilo dát opět dohromady silný tvůrčí tým a skvělý text, podtržený perfektním překladem Zuzany Joskové. Váňa je titul, který v Čechách v současnosti nemá obdoby. Dává možnost vrátit se k silnému, na slovu založenému herectví, ale zároveň diváka neubíjí. Týká se každého z nás, ale neobsahuje klišé. Je to křehkost, zranitelnost, nejistota nebo přílišná změkčilost, nechuť čelit problémům? Čechovovo dnes tolik aktuální téma „zbytečného člověka“ ve Váňovi rezonuje nebývalou silou. Je skutečně tak velký rozdíl mezi zneuznaným moskevským profesorem Serebrjakovem a kdysi slavným intelektuálem, režisérem Alexandrem? Uplynulo více jak sto let, změnila se doba.  Ale lidé a jejich duše jako by se zasekli v bezčasí. Je to čas, co nám chybí, víc čerstvého vzduchu, méně informací? Váňa nenabízí jednoznačnou odpověď. Ale rozhodně vás donutí o tom důkladně přemýšlet.

Důvodů k uvedení Strýčka Váni v současném Česku je v dnešní době mnoho, témata ve hře obsažená se současností silně rezonují a zhuštěná forma hry je koncentruje v intenzitě řekněme až brutální. To vše v hávu nesmírné křehkosti. Křehkost je ostatně propojující téma, motiv i scénograficko – režijní metoda. 

Vanya směřuje k silné výpovědi o současné společnosti, ať už z hlediska osobní frustrace, ekologické krize nebo sociální nerovnosti. Naděje, touha, hledání životního směru a potenciálního cíle, to vše prostupuje hrou v propracovaném balení, které je Čechovovským hrám tak blízké. Komika mísící se s tragikou v jeden moment a silné postavy plné protikladů jsou nesmírnou příležitostí pro divadelní soubor. Atraktivitu inscenace zesiluje fakt, že se to celé odehraje v podání jediného herce- chameleóna. Simon Stephens je navíc autor velmi zručný, se schopností připravit divácki velmi atraktivní látku. Důkaz toho budiž jeho hry Podivný případ se psem nebo Punk rock, ze kterých se staly celosvětové hity.