Markéta Pavelková 
Národní park Bavorský les vznikal s vizí zachování krásné panenské přírody. Do přírodních procesů se nemělo zasahovat, pouze je pozorovat. Projekt ale narazil na odpor široké veřejnosti poté, co po polomech a náletech kůrovců zůstaly v této oblasti stát spousty mrtvých stromů. V srdci hustě obydlené Evropy má příroda dovoleno znovu si zabrat kus starého kontinentu jenom pro sebe. Přírodní park Horní Bavorský les, prapůvodní hvozd, vyrůstá z kdysi komerčně využívaných lesů. Je to jedinečný ekosystém a vítané útočiště biodiverzity, které nezatěžují zásahy člověka. „Nechte přírodu přírodou“ – před padesáti lety vyvolala tato vize pozdvižení. Ale dnes přijíždějí do bavorských lesů lidé z celého světa, aby se něco přiučili a aby se na vlastní oči přesvědčili, že divoká příroda může mít prostor dokonce i v moderní Evropě.
Vydejte se do ní i vy prostřednictvím celovečerního snímku Divoké srdce Evropy na Prima ZOOM.
Ve středu 1. 7. 20.00 Divoké srdce Evropy
Divoké srdce Evropy (premiéra v pondělí 1. 7. ve 20.00, repríza v sobotu 4. 7. v 11.50)
Národní park Bavorský les, společně s českým národním parkem Šumava, tvoří největší souvislou lesní oblast ve střední Evropě. Od svého vyhlášení v roce 1970 se místní příroda vyvíjí bez zásahů člověka. Cílem tohoto přístupu je obnovit volnou přírodu a navázat na původní spojení s divočinou.
Otevření Bavorského národního parku mělo přinést nové pracovní příležitosti a přilákat turisty. Divoké bouře však způsobily pád stromů, které nebylo možné odstranit, neboť by to znamenalo zásah do lesa. K tomu se navíc začal šířit kůrovec. Místní obyvatelé byli nespokojeni s tím, jak se les vyvíjel, a protestovali proti tomu, že dřevo z lesa není odklízeno. Požadovali zásahy do národního parku.
Významným problémem pro divoký les se stal i kůrovec, který se v oblasti šířil. Majitelé lesů v celé Evropě jsou povinni s ním bojovat, což obvykle znamená vykácení všech smrků. Tento postup ale neodpovídá myšlence nezasahovat do přirozeného vývoje lesa, navíc výrazně nezastavuje šíření kůrovce.
Mezi tradiční zvyky spojené s Bavorským lesem patří i „vyhánění vlků“, rituál starý více než 300 let. Vlci, kteří se do bavorských lesů vrátili přirozenou cestou, jsou dnes symbolem obnovy divoké přírody. Studie ukazují, že oblasti, do nichž vlci opět přišli, vykazují zlepšení ekosystému. V současnosti však v lesích stále chybí medvěd hnědý a zubr.
Národní park Bavorský les je pro vědce cenným územím, kde mohou studovat přirozený vývoj mnoha živočišných druhů, včetně dřevokazných brouků, kteří jsou klíčovým prvkem biodiverzity.
Národní parky hrají zásadní roli v ochraně lesů a živočišných druhů, které jsou stále více ohroženy činností člověka.
