Film Javari je dobrodružnou výpravou za posledními příslušníky kmene jaguářích lidí

Jedna z nejméně probádaných oblastí naší planety se stává dějištěm až neuvěřitelného příběhu, ve kterém se dvojice cestovatelů na vlastní pěst vypraví hledat osadu domorodých obyvatel z kmene Matsés ukrytou kdesi v nitru Amazonie. Obtížný terén, úraz a řešení nebezpečných situací jsou každodenním průvodcem ve světě, kde jakákoliv pomoc v podstatě neexistuje a kde je potřeba i notná dávka štěstí, aby nedošlo k neštěstí. Tomu přitom uniknou jen o vlásek. Satisfakcí pro oba dobrodruhy přitom není samotný objev pralesní vesnice, ale setkání s jejími obyvateli, pro které jsou láska k přírodě, rodina a přátelství důležitější než všechny výdobytky civilizovaného světa, jimiž je tak snadné nechat se zlákat. Společně zjišťují, že není potřeba rozumět jazyku, aby našli porozumění. Film Javari vstoupí do kin 26. září.

 

Svým názvem odkazuje film Javari na stejnojmennou pralesní řeku, která odděluje Peru a Brazílii. V této odlehlé oblasti existuje několik etnik a zapomenutých osad, které jsou ohroženy jak likvidací pralesa, tak ilegálním pašeráctví drog a zlata. Oba cestovatelé se k indiánskému kmeni tzv. jaguářích lidí vydávají po šesti letech, před kterými ho objevili. Tváře místních se přitom rozzáří upřímnými úsměvy, když vidí, že se jejich staří známí vracejí. Zvážní jen ve chvílích, kdy popisují, co se od první návštěvy změnilo a čemu se jen stěží brání.

„Kultura Matsés je velmi bohatá, nicméně už bohužel dost ovlivněná křesťanskou misií. Od ostatních kmenů se vyznačovali tím, že si kolem tetovaných úst vsouvali do tváří palmová dřívka, která simulovala jaguáří fousy, proto se jim také přezdívá jaguáří lidé. Mluvím v minulém čase, protože dnes existuje už jen velmi málo těch, kteří to pamatují. Ti se takto nastrojí většinou už jen pro turisty, kteří k nim jezdí v rámci etnoturistiky na Rio Galvez. Až zemřou tito lidé, zůstanou už jen vzpomínky,“ říká Miroslav Haluza, režisér a kameraman řady úspěšných expedičních filmů o přírodních národech, jako jsou papuánští Kombaiové, ekvádorští Waorani, indonéští Mentavajci nebo původní obyvatelé severní Barmy.

Film Javari se stal mimo jiné nejlepším snímkem festivalu Expediční kamera, vítězem slovenského festivalu Hory a mesto a je držitelem ocenění Grand Prix pro Nejlepší celovečerní dokument z Prague Film Festivalu. Kromě řady festivalových úspěchů se těší také kladnému přijetí ze strany diváků, na Česko-slovenské filmové databázi je hodnocen nadprůměrnými 83 %.