Nekompromisně aktuální retro street artového umělce Michala Mráze poprvé samostatně v Praze

První samostatná výstava slovenského malíře Michala Mráze v České republice přichází v době, kdy již získal mezi českými sběrateli umění pozici vyhledávaného autora s mezinárodním renomé. Po opakovaných úspěšných prezentacích svých děl ve Francii, Dánsku, Německu, Švýcarsku, Maďarsku, Polsku, Velké Británii, USA a na Slovensku nyní představuje výběr ze své nejnovější tvorby v optimálním výstavním prostoru Galerie Nová síň v centru Prahy. Výstava s názvem Podivná večeře/Weird Dinner bude zahájena vernisáží 15. dubna
v 18.00, přes patnáct obrazů z posledních let tvorby si budou moci návštěvníci prohlédnout do 9. května.

 

Michal Mráz je vystudovaný sochař s vrozenou poruchou barvocitu, který byl několik let aktivním street artovým umělcem. Postupně se obrátil k tvorbě tradičních závěsných obrazů – kombinovaných technik na plátně, a od roku 2013 se jimi velmi úspěšně prezentuje. Street artové základy se odrážejí v jeho ručně vyřezávaných šablonách a tvoří základní vrstvu obrazu, kdy je ale rychlá akce na ulici se šablonou v batohu a sprejem v ruce nahrazena desítkami hodin práce na obrazu při zpracovávání dalších vrstev malby. „Nejdříve vytvořím digitální koláž na počítači, což je pravděpodobně ta nejkreativnější, ale zároveň i nejtěžší část celého procesu. Potom následuje vyřezávání šablon, časově náročná práce, která je ale zároveň takovou relaxační činností. Nakonec přichází samotná malba a nespočet vrstev, přičemž každá z nich nese trochu jinou emoci,“ přibližuje proces tvorby sám autor děl, umělec Michal Mráz.

 

To vše se odehrává v malém ateliéru uprostřed zahrádkářské kolonie za Bratislavou. „Od původní černobílé palety se Michal Mráz postupně posunul k oživení barevného spektra. S oblibou sahá především po idealizovaných fotografiích amerických rodin z padesátých let, které konfrontuje s nehodami a katastrofami, spojenými s přírodní živly. Do anonymních příběhů šifruje vlastní niterné pocity a moralistní poselství, některé obrazy jsou však zjevně autobiografické, přestože zobrazovanému muži v tmavé bundě s kapucí na hlavě nikdy nevidíme do tváře,“ uvádí Petr Mach, kurátor výstavy.

 

Hitler, Lenin i Donald Trump

Nekritická adorace Spojených států z počátku devadesátých let, usazená v jeho vzpomínkách na dětství prožité v nově nabyté svobodě východoevropského prostoru, je zpochybňována postupným vystřízlivěním, které prostupuje jeho životem jako čerň asfaltu vrstvami jeho maleb. Společenskou paměť nám autor osvěžuje tu a tam i zobrazením temných postav naší historie – Lenin, Hitler, Göring, Brežněv a další – často nenápadně vpašovaných do kompozice obrazu. Neostýchá se ani podobizen současných politiků, např. Donalda Trumpa. Nejednoznačnost výkladů a absurdita zobrazených scén působí navzdory často “těžkému” obsahu až magicky přitažlivě.

 

„Fotografie, které nás v nespočetném množství denně zaplavují z počítačů a mobilních telefonů, se již řadu let stávají častějším zdrojem námětů závěsných obrazů než realita samotná. Malířský stojan v krajině či malba podle modelu se staly již víceméně historií a povinnými školními cvičeními, skicák byl nahrazen fotoaparátem. V záplavě malířů uplatňujících tuto metodu si Mráz díky autentickým emocím a svému originálnímu malířskému přístupu dokázal nalézt osobitý nezaměnitelný styl,“ uzavírá kurátor výstavy, Petr Mach.

 

 

Michal Mráz (1987, Bratislava)

2007 – 2009, Vysoká škola výtvarných umění, katedra: Socha, objekt, instalace, ateliér: Socha J. Meliša a J. Hoffstädtera, Bratislava
‍2003 – 2007, Škola užitkového výtvarnictví Josefa Vydry, odbor kamenosochařství, Bratislava