Čistý zub se nezkazí. Prevence může ušetřit miliardy

Světový den ústního zdraví, který připadl na 20. března, upozorňuje na význam prevence a správné ústní hygieny. Podle stomatologa a podnikatele MUDr. Pavla Smažíka přitom právě prevence zůstává v Česku stále nedoceněná. Přestože výdaje na stomatologickou péči dosahují desítek miliard korun ročně, řadě problémů by bylo možné předejít už v dětství. O tom, jak se staráme o zuby, proč mají děti tolik kazů a co by mohlo situaci změnit, jsme si s ním povídali u příležitosti Světového dne ústního zdraví.

Světový den ústního zdraví připadl na 20. března.

Proč je podle vás důležité si tento den připomínat?

Světový den ústního zdraví je dobrá příležitost připomenout, že zdravé zuby nejsou samozřejmost. Ústní zdraví má přitom obrovský vliv na celkové zdraví člověka i na kvalitu života. Přesto se o prevenci stále mluví méně, než by bylo potřeba. Připomenutí tohoto dne je proto důležité hlavně proto, aby se téma dostalo více do veřejné debaty a lidé si uvědomili, že velké části problémů lze jednoduše předejít.

Jak byste dnes popsal stav ústního zdraví v České republice? Zlepšuje se, nebo naopak zhoršuje?

Situace se v některých oblastech zlepšuje, ale stále máme velký prostor k dalšímu zlepšení. V ordinacích vidíme pacienty, kteří mají chrup ve velmi dobrém stavu a prevenci berou vážně. Zároveň ale existuje poměrně velká skupina lidí, kteří péči o zuby dlouhodobě zanedbávají. Výsledkem je, že kazivost zubů je v Česku stále poměrně vysoká a řešení jejích následků komplikované a drahé. Přitom většině problémů by bylo možné předejít, optimálně už v raném věku.

V ordinacích se často mluví o tom, že se rozevírají „nůžky“ mezi lidmi, kteří o své zuby pečují, a těmi, kteří prevenci zanedbávají. Vidíte tento trend také?

Ano, tento trend je poměrně zřetelný. Na jedné straně jsou lidé, kteří chodí pravidelně na dentální hygienu, používají mezizubní kartáčky a o zuby pečují systematicky. Na druhé straně jsou lidé, kteří zubaře navštěvují až ve chvíli, kdy mají bolest nebo vážnější problém. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami se postupně zvětšuje, a právě to je jeden z důvodů, proč je prevence tak důležitá.

V souvislosti s dětskými zuby často opakujete jednoduchou větu: „Čistý zub se nezkazí.“ Co tím přesně myslíte?

Je to vlastně velmi jednoduchý princip. Zubní kaz vzniká tehdy, když na zubech zůstává bakteriální zubní plak. Pokud se plak pravidelně a důkladně odstraní, kaz se prakticky nemá z čeho vytvořit. Proto říkám, že čistý zub se nezkazí. Zní to možná banálně, ale právě důsledná každodenní hygiena je základem zdravého chrupu.

Co podle vás stojí za tím, že se v Česku nedaří kazivost zubů snižovat tak rychle jako v některých západoevropských zemích?

Velký rozdíl je v tom, jak systematicky se v jednotlivých zemích pracuje s prevencí. V některých státech je prevence dlouhodobě součástí vzdělávání dětí ve školách a školkách. U nás se podobné aktivity sice také objevují, ale často jsou spíše dílčí a závislé na jednotlivých projektech nebo iniciativách. Pokud chceme dosáhnout výrazného zlepšení, je potřeba pracovat s prevencí dlouhodobě a systematicky.

Velkou roli hrají rodiče. Překvapuje vás, jak málo lidí ví, že děti si samy zuby správně nevyčistí až do zhruba deseti let věku?

Ano, to je informace, která rodiče často překvapí. Motorika dítěte se ale vyvíjí postupně a správné vyčištění zubů je poměrně složitý úkon. Proto je důležité, aby rodiče dětem s čištěním pomáhali nebo ho alespoň kontrolovali, a to přibližně do deseti let věku. Je to jednoduchý krok, který může výrazně snížit riziko vzniku a rozvoje zubního kazu.

Jak velký vliv má na zdraví zubů dnešní životní styl – například sladké nápoje, měkká strava nebo časté „uzobávání“ během dne?

Životní styl má na zdraví zubů velký vliv. Problém není jen množství cukru, ale také to, jak často ho během dne konzumujeme. Pokud lidé nebo děti často popíjejí sladké (a kyselé) nápoje nebo průběžně něco uzobávají, zuby jsou dlouhodobě vystavené kyselému prostředí. To zvyšuje riziko vzniku kazu.

Mnoho rodičů spoléhá na moderní technologie – elektrické kartáčky, aplikace nebo chytré pomůcky. Pomáhají skutečně, nebo je to spíš marketing?

Moderní technologie mohou být určitě užitečné, ale samy o sobě problém nevyřeší. Elektrický kartáček může pomoci s technikou čištění, ale pořád platí, že nejdůležitější je pravidelnost a důslednost. Technologie mohou být dobrým pomocníkem, ale základní principy prevence zůstávají stále stejné.

Často zdůrazňujete význam prevence už u malých dětí. Proč je právě období školky a prvních tříd základní školy tak zásadní?

V tomto věku si děti vytvářejí základní návyky, které si pak nesou do dospělosti. Pokud se děti už v raném věku naučí správně pečovat o zuby a pochopí, proč je to důležité, je mnohem větší šance, že si tyto návyky udrží i v pozdějším životě. Proto je práce s dětmi v tomto období tak důležitá.

Inspirací je pro vás model ze Švýcarska, kde se díky systematické prevenci podařilo snížit kazivost dětských zubů až o 90 %. Co tam funguje jinak?

Ve Švýcarsku funguje dlouhodobý a systematický preventivní program ve školách. Děti se tam pravidelně učí, jak správně pečovat o zuby, a prevence je přirozenou součástí vzdělávání. Díky tomu se podařilo zásadně snížit kazivost dětských zubů. Je to dobrý příklad toho, jak velký dopad může mít dobře nastavená prevence.

Podle některých propočtů by plošný preventivní program pro děti stál jen zlomek toho, co dnes vydáváme za stomatologickou péči. Proč se podobné řešení zatím nepodařilo zavést i v Česku?

Prevence je dlouhodobá investice a její výsledky se neprojeví okamžitě. Případné náklady na celoplošnou prevenci u všech dětí jsou spočítané na desítky, maximálně stovky milionů korun ročně, ale náklady na řešení následků zubního kazu jsou v Česku v desítkách miliard korun ročně. To je 100x více, než by stála prevence. Navíc je zřejmé, že by podobný přístup přinesl výrazné zlepšení. Diskuse o systémové prevenci se v Česku objevuje opakovaně a věřím, že se k ní dopracujeme.

V Česku funguje už více než 25 let projekt Dětský úsměv, který se snaží podobnou osvětu přinášet do škol a školek. Co se za tu dobu podařilo?

Projekt Dětský úsměv se dlouhodobě snaží přiblížit dětem i rodičům základní principy prevence. Hlavním cílem projektu je především edukace a podpora zdravých návyků. Za dobu jeho fungování, tedy 25 let, se samozřejmě podařilo vzdělat velké množství dětí. Ale pořád to nestačí. Bohužel prostředky na úhradu práce školitelek jsou nedostatečné a závisí především na soukromých dárcích a sponzorech.

Jak velký zájem o podobné programy vidíte ze strany škol, rodičů nebo samotných dětí?

Zájem je poměrně velký, protože školy i rodiče si uvědomují, že prevence je důležitá. Zároveň je ale potřeba, aby podobné programy byly dostupné co nejširšímu okruhu dětí a aby měly dlouhodobý charakter.

Pokud by se podařilo systematickou prevenci opravdu rozšířit, jaký dopad by to mohlo mít na české zdravotnictví?

Dopad by mohl být velmi významný. Prevence výrazně, podle švýcarských zkušeností až na jednu desetinu, snižuje počet problémů, které dnes stomatologové řeší. To by znamenalo nejen lepší zdraví pro pacienty, ale také menší zátěž pro zdravotnický systém.

Když byste měl u příležitosti Světového dne ústního zdraví dát lidem jednu jednoduchou radu, která může jejich zubům opravdu pomoci, jaká by to byla?

Ta rada je vlastně velmi jednoduchá – čistěte si zuby správně, tedy pravidelně a důkladně dvakrát denně, a nezapomínejte ani na mezizubní prostory. Právě pravidelná a správná hygiena je vedle vyvážené stravy s minimem sacharidů základním předpokladem zdravého chrupu.

Jak by podle vás měla vypadat ideální budoucnost péče o zuby v Česku za deset nebo dvacet let?

Ideální by bylo, kdyby se prevence stala přirozenou součástí života už od dětství. Pokud se podaří více zaměřit na edukaci dětí i rodičů a podporovat zdravé návyky, může se stav ústního zdraví celé populace výrazně zlepšit.

TIPY PRO RODIČE

3 nejčastější chyby při péči o dětské zuby

Dítě si čistí zuby samo příliš brzy

Děti si podle odborníků dokážou zuby vyčistit správně až kolem 10 let věku. Do té doby by měli rodiče zoubky dětem čistit a následně samostatné čištění kontrolovat nebo dokončovat.

Zuby se čistí příliš krátce nebo nesprávnou technikou

Ideální doba čištění je alespoň dvě minuty dvakrát denně a cílem je odstranění zubního plaku ze všech plošek všech zubů. Mnoho dětí i dospělých si ale zuby čistí výrazně kratší dobu a neodstraní plak v hůře dostupných místech, kde pak vzniká zubní kaz nebo zánět dásní.