Za měsíc ožije Praha hudbou dávných staletí: Letní slavnosti staré hudby 2025 odhalí příběhy slavných muzikantských rodů

Mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby již za měsíc rozezní prázdninovou Prahu hudbou dávných staletí. Od 17. července do 5. srpna nabídne pod podtitulem Familia díla z hudebních archivů, která spojují hudební i rodinná pouta v podání předních ansámblů i sólistů mezinárodní i domácí scény. Letošní vytříbená dramaturgie se zaměřuje na hudební rody, příbuzenské vztahy i osudy zasazené do širšího historického kontextu, které spoluutvářely nejen hudební dějiny napříč Evropou. Během festivalu zazní hudba od středověku po vrcholné baroko a posluchači se mohou těšit na duchovní i světské skladby, hudbu, která zněla na šlechtických dvorech, na francouzská středověká moteta, lidové písně, virtuózní sonáty i operní árie. 26. ročník festivalu otevře berlínský soubor Ensemble Polyharmonique s díly Johanna Sebastiana Bacha i jeho předků z pravděpodobně nejslavnějšího hudebnického rodu na světě. Během letních týdnů se mohou posluchači těšit na další zahraniční soubory oceňované pro historicky poučenou interpretaci, například portugalský Sete Lágrimas, španělský Tasto Solo, italsko-švýcarský Concerto Scirocco nebo vlámský soubor Musica Gloria. Festival tradičně uzavře rezidenční ansámbl Collegium Marianum, jehož hosty budou tentokrát ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper a český barytonista Roman Hoza.

 

Koncerty se budou konat v sakrálních a světských historických prostorách hlavního města Prahy (Emauzský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Lobkowiczký palác, bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě).

 

Více informací na www.letnislavnosti.cz.

 

Festivalová dramaturgie má letos v hledáčku významné hudební rody, a to jak skladatelské, tak například tiskařské (bez jejichž práce by mnohé skladby dávno upadly v zapomnění), nebo rodiny mecenášů, které podporovaly vznik nových děl. Specifickou rodinou byly také klášterní komunity, v nichž často vzkvétal velmi bohatý hudební život. Do programů se samozřejmě promítají i rodinné vztahy, které jsou nevyčerpatelnou studnicí emocí, vášní, prožitků, poznání i humoru, a odrážejí se jak v hudbě artificiální, tak lidové. Rodinná dramata se objevují i v operních příbězích, pro něž byly oblíbeným zdrojem inspirace. Koncertní programy 26. ročníku festivalu vznikaly v drtivé většině na objednávku festivalu v souladu s festivalovým tématem. Slavnostní zahájení festivalu bude patřit berlínskému souboru Ensemble Polyharmonique (umělecký vedoucí Alexander Schneider) a vokálně-instrumentálnímu programu založenému na skladatelském odkazu hned několika členů pravděpodobně nejslavnějšího hudebnického rodu na světě. Kromě velkého Johanna Sebastiana Bacha, od jehož narození letos uplynulo 340 let, v kostele Panny Marie a slovanských patronů zazní hudba jeho předchůdců – Johanna Michaela, Heinricha, Johanna Christopha a Johanna Ludwiga Bachů. Po jedenácti letech se na festivalové pódium vrací fenomenální portugalský soubor Sete Lágrimas, který si svojí bezprostředností a hudební kreativitou podmanil srdce posluchačů již v roce 2014. Koncert provede posluchače přechodovými rituály a životními fázemi od narození až po smrt, jež budou ilustrovány příklady artificiálního i tradičního hudebního dědictví iberské kultury napříč staletími i konfesemi. Třetí koncert, umístěný do baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, přinese vůbec nejstarší hudbu, která na 26. ročníku zazní – do mystického světa středověkých klášterů, kapitul a univerzit, tedy do prostředí dobových řeholních a intelektuálních elit, zavede posluchače španělský soubor Tasto Solo pod vedením Guillerma Péreze. Čtvrtý večer nabídne recitál dvou z nejslibnějších hudebníků nové generace tzv. poučené interpretace staré hudby – francouzský houslista Théotime Langlois de Swarte a francouzsko-americký cembalista Justin Taylor přednesou v Lobkowiczkém paláci virtuózní program vzdávající hold bratrům Louisovi a Françoisovi Francœurům. Úplně poprvé se v Praze představí italsko-švýcarský soubor Concerto Scirocco, který upozorní na neméně důležitý fenomén hudební historie – tisk. Dramaturgie koncertu se zaměří na edice z dílny rodu Gardano/Magni, jež v 17. století patřila mezi největší a nejdůležitější hudební nakladatelství nejenom v Benátkách, ale i v celé Evropě. Šestý festivalový večer bude pozváním do té nejurozenější společnosti anglického království druhé poloviny 17. a počátku 18. století. Vlámský soubor Musica Gloria a taktéž vlámský kontratenorista Pieter de Praetere připomenou, že kromě oblíbeného a úspěšného Henryho Purcella byl aktivně hudebně činný i jeho příbuzný, Daniel. Závěrečný koncert bude tradičně patřit souboru Collegium Marianum, rezidenčnímu ansámblu festivalu pod vedením Jany Semerádové. Dramaturgie sestavená přímo pro tuto příležitost bude důkazem, že rodinné vztahy byly nevyčerpatelným zdrojem umělecké inspirace a také hnací silou komplikovaných zápletek operních námětů. Árie z opery Giulio Cesare in Egitto Georga Friedricha Händela a Il Giustino Antonia Vivaldiho přednesou ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper a český barytonista Roman Hoza.

Die Bach-Familie

Jméno Bach bylo v době baroka ve středním Německu prakticky synonymem pro označení „hudebník“. Rodokmen mužských členů rozvětveného muzikantského rodu sestavil sám Johann Sebastian, který se i jinak angažoval v zachování silné rodinné tradice. Jím zděděná a pečlivě uchovávaná sbírka vokálních skladeb jeho předků (Altbachisches Archiv) se stala východiskem programu zahajovacího koncertu 26. festivalového ročníku. Berlínský soubor Ensemble Polyharmonique v něm bude zkoumat jádro a vzájemnou souvztažnost tvorby vybraných členů rodu a nabídne originální pohled do univerza této hudební dynastie.

Vrcholem večera bude monumentální moteto Jesu, meine Freude, v němž Johann Sebastian přebírá mnohé stylové prvky svých kompozičně zdatných předků a dovádí tento žánr k dokonalosti. Nejdelší a nejkomplexnější Bachovo moteto symbolicky spojí všechny hudebně-genealogické linky od Johanna Michaela, Heinricha, Johanna Christopha a Johanna Ludwiga Bachů do mistrovského, geniálně vystavěného díla.

 

Música da vida

Druhý festivalový večer bude patřit fenomenálnímu portugalskému souboru Sete Lágrimas a výsostně rodinnému tématu – přechodovým rituálům v hudbě Pyrenejského poloostrova a portugalské diaspory. Zvyky, tradice a obyčeje byly vždy hluboce zakořeněny ve struktuře každodenního života. Narození dítěte a vítání nového člena do rodiny, láska a námluvy, požehnání, svatba spojující nejen jednotlivce, ale celé rodinné klany… Klid a pohodu však narušovaly různorodé konflikty, rozchody či odloučení, po nichž v ideálním případě přicházela opětovná shledání a usmíření. Nekonečný rodinný koloběh ukončovala smrt, která byla nejen okamžikem zármutku, ale zároveň příležitostí k díkůvzdání a oslavě vstupu do nového života. Program provede posluchače všemi životními fázemi od narození až po smrt, které budou ilustrovány příklady artificiálního i tradičního hudebního dědictví iberské kultury napříč staletími, světadíly i konfesemi.

 

La flor en Paradis

Španělský soubor Tasto Solo pod vedením Guillerma Péreze zavede posluchače do mystického světa středověkých klášterů, kapitul a univerzit, tedy do prostředí dobových řeholních a intelektuálních elit. Pro své vůbec první pražské vystoupení ansámbl vybral díla z druhé poloviny 13. století, která budou provedena v unikátní kombinaci hlasu (Anne-Kathryn Olsen), organetta a fiduly. Repertoár pro tuto dramaturgickou perličku pochází například z proslulého a iluminacemi bohatě zdobeného Codexu Montpellier nebo z Codexu Las Huelgas, který vznikl pro „duchovní rodinu“ řeholnic v cisterciáckém klášteře v Burgosu.

Zazní oblíbená francouzská moteta, v nichž se snoubil sakrální a profánní svět, sekvence, „organum fleuri“ či instrumentální tance… Koncert v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě bude ozdobou festivalového programu v souladu s výrokem francouzského teoretika Johannese de Grochea (cca 1300): „Tento typ hudby by se neměl hrát před obyčejným publikem, protože to nedokáže ocenit její vytříbenost a mít z ní radost. Měla by být spíše prováděna před takovými lidmi, kteří v umění hledají jemnost.“

 

Les frères Francœur

Příjmení „Francœur“ je do historie nesmazatelně zapsáno hned několika pozoruhodnými osobnostmi hudebního života. Program situovaný do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě (z něhož je údajně nejkrásnější pohled na pražské panorama) vzdá hold především dvěma z nich: Louisovi a Françoisovi. Přestože Louisova tvorba zůstává věrná francouzskému stylu a Françoisova koketuje se stylem italským, pro hudbu obou bratrů je typická melodická hloubka, jiskřivá virtuozita a velmi nápadité polyfonní efekty. U Françoise bychom dokonce nalezli českou stopu – v roce 1723 u příležitosti korunovace Karla VI. přicestoval do Prahy.

Recitál dvou z nejslibnějších hudebníků nové generace tzv. poučené interpretace staré hudby přinese nejen virtuozitu, ale také melancholii, grácii a eleganci. Francouzský houslista Théotime Langlois de Swarte bude hrát na housle Carla Bergonziho z roku 1733, na cembalo jej doprovodí francouzsko-americký hráč Justin Taylor.

 

A Venezia

Benátky… Těžko bychom hledali místo, které hudební historii odkázalo více než toto fascinující a legendami opředené město na laguně. Od nepaměti přitahovalo pozornost umělců, řemeslníků či obchodníků. A právě Benátky byly v 17. století jedním z nejdůležitějších center hudebního tisku. Vydavatelé si předávali své zkušenosti z generace na generaci, můžeme tedy mluvit doslova o dynastiích proslulých hudebních tiskařů, bez jejichž řemeslné zručnosti a obchodního talentu by dnes obdivovaná díla zmizela v propadlišti dějin.

Dramaturgie koncertu se zaměří na edice z dílny rodu Gardano/Magni, jež patřila mezi největší a nejdůležitější hudební nakladatelství nejenom v samotných Benátkách, ale i v celé Evropě. Virtuózní raně barokní sonáty, fantazie, sinfonie, canzony anebo ciaccony přiveze na festivalové pódium soubor Concerto Scirocco. Vůbec první vystoupení tohoto renomovaného ansámblu v Praze zazní v zámku Troja – v atraktivním prostředí italské letní vily na břehu Vltavy.

 

Their Majesties

„Strike the viol, touch the lute, inspire the flute, sing in cheerful and harmonious lays…“ Slavná árie Henryho Purcella Strike the viol bude korunovat festivalový večer příhodně umístěný do prostor Lobkowiczkého paláce. Předznamenává však i celý jeho charakter – nechť veselý hlas a harmonický zvuk violy, loutny či flétny zaletí k uším nejen všech přítomných posluchačů, ale i dávných hudebních patronů – členů panovnického rodu Stuartovců.

S pozváním do té nejurozenější společnosti anglického království druhé poloviny 17. a počátku 18. století přijede do Prahy vlámský soubor Musica Gloria. V jeho obsazení nalezneme všechny zmiňované nástroje; pěveckých linek se ujme mladý kontratenorista, pocházející taktéž z Belgie, Pieter De Praetere. Stylově vytříbený program navodí typickou atmosféru „kouzelného ostrova“ a připomene skutečnost, o níž ví jen málokdo – že kromě velmi oblíbeného a úspěšného Henryho Purcella byl aktivně hudebně činný i jeho příbuzný, Daniel.

 

Passione d’amore

Bezedná studnice emocí, vášní, dramat i humoru – rodinné vztahy bývaly nevyčerpatelným zdrojem umělecké inspirace a také hnací silou komplikovaných zápletek operních námětů. Závěrečný koncert 26. ročníku Letních slavností staré hudby přenese posluchače do období vrcholného rozkvětu italské barokní opery. Zazní na něm ukázky ze dvou děl stěžejních autorů tohoto žánru – Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho.

Na posluchače čekají árie plné lásky, zrady, nenávisti a odpuštění. Opery Giulio Cesare in Egitto a Il Giustino měly obě premiéru v roce 1724. A protože tato hudba zraje jako víno, potěší pražské publikum jistě i po více než třech stech letech, a to v podání mezinárodně uznávané ukrajinsko-německé sopranistky Kateryny Kasper a neméně hvězdného českého barytonisty Romana Hozy za doprovodu rezidenčního ansámblu Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

 

 

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online na www.letnislavnosti.cz. Rezervované vstupenky je možné vyzvednout a zaplatit ve F