200 stran, 298 Kč. Přeložil Ladislav Nagy.
Po dlouhých šestnácti letech, jež uplynuly od vydání jeho světového bestselleru Cesta, se doyen americké literatury Cormac McCarthy vrací na scénu s novým dílem, lépe řečeno románovým diptychem. Jeho první část, nazvaná Pasažér, pojednává o peripetiích záchranáře Bobbyho Westerna, zatímco část druhá, Stella Maris, je věnována jeho sestře Alicii, doktorandce matematiky na Chicagské univerzitě. Ta se znenadání objeví v nemocnici ve Wisconsinu se čtyřiceti tisíci dolary v igelitové tašce. Záhy se ukáže, že trpí paranoidní schizofrenií a že možná v její mentální nestabilitě hraje určitou roli její bratr Bobby, o němž za žádnou cenu nechce mluvit. Reálný svět, zejména vzpomínky na dětství, se na plátně, které čtenářům představuje, prolínají s přeludy, premisami a závěry fyziky a filosofie. Příběh, vyprávěný prostřednictvím záznamů z terapeutických sezení, je působivým dovětkem k románu Pasažér a zároveň úchvatnou meditací o pojmech jako Bůh, pravda, zkušenost a lidská existence.
Jelena Kosťučenková: Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země (22. 2.)
344 stran, 488 Kč. Přeložil Libor Dvořák
Publicistická kniha velmi věrně odráží hlavní autorčina reportérská témata a přináší výjimečný portrét národa a ženy, která nechce být umlčena. Většina textů se odehrává v místech, která jsou základním předmětem Jelenina zájmu – beznadějně zapomenutá a bohem i lidmi odstrčená místa středního Ruska, kde bují především bída, beznaděj, alkoholismus a prostituce. Mé Rusko se tak stává svéráznou kronikou jejího života a profesionální práce posledních zhruba patnácti let. Také formálně je kniha velmi zajímavě uspořádána: po každé kapitole následuje jeden či hned něolik autorčiných novinových článků, vztahujících se k danému období.
„Důležitý průvodce jednadvacátým stoletím. Autorka je příkladem všech reportérských ctností, od fyzické odvahy až po umění citlivě napsat prózu. Rusko, o němž zde vypráví, je Rusko, o němž bychom měli vědět.“ Timothy Snyder
Daniela Šafránková: Za čárou (22. 2.)
272 stran, 488 Kč.
Miloš píše básně. Miloš je zedník. Miloš umí spravit každé hodinky. Miloš žije v šumavské vesnici kousek od hranic s NSR, tedy s Německou spolkovou republikou – a jsou 80. léta 20. století. Každý se snaží protloukat, jak se dá, většinou pod heslem „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Miloš je ovšem jiný než většina jeho sousedů a kamarádů, vyčnívá nad panoptikum chlapíků, kteří večer co večer v hospodě cucají své pivo a opakují stále stejné fórky. Miloš je dobrák, a kdyby nebyl i kus mužského, posmívali by se mu do očí. A pak jedné bouřlivé noci v lese u domu zvaného Pazderna uklouzne po blátě a sjede jako Alenka králičí norou do jiného světa. Není ale ani v kraji divů, ani za zrcadlem, nýbrž… za čárou.
Petr Sagitarius: Náraz. Prales (Trujkunt 6)
200 stran, 298 Kč.
Major Roman Saran z ostravské kriminálky prožívá v životě další turbulentní období. Jeho přítelkyni Lence se po tragických událostech doprovázejících vyšetřování zmizení její spolužačky Krysty vracejí vážné psychické problémy, které vedou až k rozchodu. Svérázný major si čistí hlavu v Praze a netuší, že právě zde na něj čekají další šokující odhalení – a to jak detektivní, tak životní. Návrat domů a vyšetřování smrti bývalé profesorky češtiny, kterou někdo srazil a od místa činu odjel, stojí jen na začátku série událostí, jež Saranovi obrátí život zcela naruby. Ve druhém příběhu se čtenáři při vyšetřování brutální vraždy lesního dělníka seznámí i s dalšími neopakovatelnými místy ležícími v Saranově regionu – například s beskydským pralesem Mionší. Petr Sagitarius pokračuje v sérii detektivek Trujkunt ze severovýchodního cípu naší republiky šestou knihou obsahující opět dvě povídky: Náraz a Prales.
Maria Turtschaninoff: Usedlost (16. 2.)
344 stran, 488 Kč. Přeložila Marie Voslářová.
Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách. Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na každém kroku ji někdo poznává. Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj život se zdejšími tajemnými lesy a močály. Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají v hlubinách země. Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom, co po sobě zanecháme budoucím pokolením.
Neil Gaiman: Severská mytologie II a III (7. 2.)
308 stran, 998 Kč. Přeložila Viola Somogyi.
Severská mytologie v podání Neila Gaimana je ještě mytičtější než kdy předtím. Je proto pochopitelné, že autorův dvorní adaptátor Philip Craig Russell neváhal a převedl bestseller do komiksové podoby. Setkejte se znovu s Ódinem, Freyjou, mocným Thórem, zlotřilým Lokim a všemi dalšími. Druhou a třetí knihu vydáváme v jednom svazku, takže dostáváte dvojitou dávku severských mýtů.
Jack Kerouac: Duluozova marnost (29. 2.)
448 Kč. Přeložila Hana Zahradníková.
Jack Kerouac o svém díle často hovořil jako o souvislém celku tvořícím tzv. Duluozovu legendu a právě Jack Duluoz, autorovo alter ego, stojí v tomto případě přímo v názvu knihy, takže není pochyb o tom, co, nebo lépe řečeno kdo, bude hlavním tématem. Jack Duluoz své ženě, a tím pádem i čtenáři, vypráví, čím vším si musel projít v letech 1935–46. A že toho nebylo málo: před našima očima se odvíjí dobrodružný přerod ambiciózního maloměstského fotbalisty v intelektuála omámeného New Yorkem, stojíme po jeho boku na moři za druhé světové války i ve vězení při vyšetřování vraždy. To všechno má však jediné směřování – Kerouac, totiž Duluoz, je na nejlepší cestě k tomu, aby se stal kultovním autorem Beat Generation. Citlivější čtenáři možná uslyší jeho hlas, tak naléhavé je jeho překotné vyprávění, tak živý jeho jazyk. Možná se Duluoz občas chvástá, možná občas fňuká, ale nikdy, nikdy není nudný.
Alexandr Topčjan: Osmanská banka
192 stran, 298 Kč. Přeložil Milan Dvořák
26. srpna 1896 obsadila skupina arménských revolucionářů Osmanskou banku v Konstantinopoli. Chtěli tak protestovat proti masakrům Arménů v předchozích dvou letech a podpořit své reformní požadavky. Alexandr Topčjan v románu Osmanská banka čtivě kombinuje osoby a události existující i vymyšlené, aby vykreslil nejen sám průběh historického dramatu, ale i co mu předcházelo. Všechny tyto dějové linky se prolnou v příběhu vycházejícím z reálných událostí, který vás dokonale vtáhne do dramatických dějů, jejichž ozvěna v evropské kultuře i politice doznívá dodnes.
Paulo Coelho: Čarodějka z Portobella – nová řada
349 Kč. Přeložila Pavla Lidmilová
Paulo Coelho přináší v Čarodějce z Portobella fascinující a dramatickou zápletku, v níž čtenář odhalí dlouhou tradici, založenou na ženské síle a na lásce. Athéna má v sobě přirozený dar. Tato adoptivní dcera Libanonky a zámožného podnikatele z Bejrútu přesídlí s rodinou do Londýna krátce poté, co v její zemi vypukne válka. Na univerzitě se seznámí s mužem, který se stane otcem jejího syna, ale potíže, jimž dívka čelí, vedou k rychlému rozpadu jejich manželství. Jako matka nemůže nemyslet na ženu, která jí dala život, a aby pochopila, jak ji mohla po narození opustit, vydává se tuto svou biologickou matku hledat do Rumunska. Cesta však nás nikdy nezavede jen tam, kam jsme zamýšleli jít, a to, co Athéna na této cestě odhalí, změní navždy její život i životy lidí kolem ní.
Aleš Berný: K helmovskému jezu (6. 2.)
128 stran, 348 Kč
Opožděná básnická prvotina Aleše Berného nabízí působivé epické pásmo z pražského Podskalí: rozhovor (lhostejno, zda imaginární, či skutečný) s někdejší láskou se v něm mísí s obrazy z dětství, líčením nevratné proměny celé čtvrti a tragickým příběhem jedné podskalské rodiny, to vše podáno evokativním jazykem prosyceným aluzemi na velká literární díla i současnou popkulturu, od Einstürzende Neubauten či Huga Race po Nicka Cavea nebo Filipa Topola. Až holanovsky výpravné pasáže se tu střídají se ztišenými, úspornými, vizuálně silnými obrazy, evokujícími bolestnou pomíjivost člověka i města a celou poémou se táhne pronikavá melancholická nota, stesk po uplynulém, po všem, co hnědá řeka odnesla z Podskalí až k Helmovskému jezu.
Aleš Berný (* 1979) je novinář, prozaik, básník a písničkář. Publikoval v literárních časopisech Host, Pandora, Psí víno nebo Divoké víno. V roce 2018 vydal v undergroundovém nakladatelství Ears&Wind sbírku povídek Blues, rock’n’roll a láska. Ve volném čase vystupuje s poeticko-hudebním uskupením Šílený Fridrich, pro které skládá písničky a píše texty.
Petr Herynek, Petra Koubínová: Svatby (5. 2.)
Svatba je od nepaměti jedním z nejvýznamnějších okamžiků v životě člověka a je doprovázena mnoha rituály předávanými z generace na generaci. Ať už plánujete svatbu striktně tradiční, nebo se chcete vyhnout všem svatebním klišé, autoři této knihy přinášejí mnoho inspirativních nápadů. Petra Kubínová je floristka, majitelka zakázkového květinového ateliéru Modrokvět, Petr Herynek je botanik, který se celoživotně zajímá o lidové zvyky a tradice, je autorem několika knih.
Carlo Ginzburg: Dřevěné oči (20. 2.)
278 stran, 448 Kč. Přeložily Kateřina Vinšová a Helena Lergetporer.
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika. Autor v nich pojednává témata biblická, antická, středověká i raně novověká, vztahy Židů, pohanů a křesťanů. Perspektiva jeho uvažování je nejen italská, ale i evropská, neboť si je vědom skutečnosti, že kultura není nikdy omezena na jedno teritorium, že není izolovaná, ba naopak, je vždy rozkročena nejen do minulosti, ale zároveň i do mnoha blízkých a vzdálených světů. V jednotlivých esejích Ginzburg pojednává o utváření kulturních tradic, jež během staletí podléhají radikálním změnám. V mnoha ohledech je Ginzburgovo myšlení provokativní. Mistrně poukazuje na stereotypy, jichž se jejich hlasatelé nedokáží zbavit, neboť si jich mnohdy nejsou vůbec vědomi. Spolu s tím klade důraz na nejrůznější podoby násilí, jež ovlivňují výchovu a z ní plynoucí omezování myšlenkové a kulturní svobody druhých. Oproti násilí staví intelektuální jedinečnost, jež s oním násilím v dějinách vedla a dodnes vede vyčerpávající, avšak společnost kulturně obohacují boj. Ginzburgovy eseje představují ponor do jeho badatelské dílny a odhalují podstatu jeho uvažování, jež se zrcadlí v jeho nejvýznamnějších monografických dílech, jež patří k prazákladu moderního dějepisectví.
Joseph Campbell: Masky bohů 1. Primitivní mytologie
496 stran, 798 Kč. Přeložily Magdaléna Řezáčová a Jana Novotná.
Primitivní mytologie je prvním dílem monumentální čtyřsvazkové série předního světového komparativního mytologa Josepha Campbella ((1904–1987). Masky bohů. Nové vydání této knihy, jež poprvé vyšla v roce 1959, začleňuje aktuální vědecké poznatky na poli archeologie, antropologie a psychologie a tvoří součást Sebraných spisů Josepha Campbella. Campbell v tomto díle zkoumá a osvětluje samotné kořeny mýtů. S vědeckou hloubkou i nadšením pro popularizaci se zabývá projevy náboženské úcty u prvních lidí a jejich ozvěnami v obřadech a rituálech primitivních kmenů a společností v průběhu historie až dodnes. Ukazuje, jak mytologie ovlivňovala lidské chápání viditelného i neviditelného světa a zkoumáním archetypálních mytických obrazů odhaluje základní koncepty, jež tvoří základ všech lidských mýtů až do dnešních dnů.
Moriss Gleizman: Možná (21. 2.)
236 stran, 298 Kč. Přeložila Barbora Punge Puchalská
Pokračování osudů Felixe z románů Když, Kdysi a Potom. Píše se rok 1946. Druhá světová válka skončila. Evropa je v troskách. Miliony lidí sní o štěstí a touží uniknout bolestným vzpomínkám. Čtrnáctiletý Felix je jedním z nich. Co kdyby zkusil žít jinde? Bude Austrálie dobrá volba? Felix doufá v lepší život v zemi nepoznamenané válkou, doufá v lásku a přátelství. Jenže ani tam není v bezpečí. Zabiják, který ho pronásledoval už v Polsku, je přímo posedlý pomstou.
Felix ví, že ničemu tak strašnému dosud nečelil. Možná nepřežije, ale pořád doufá. Možná…
Román Možná přináší příběh o dospívání, sebeuvědomění i rodině, o hledání pravdy i o tom, jak obtížné je vyrovnat se s traumatem a ztrátou.
Antonio Padilla: Fantastická čísla. Kosmická výprava od nuly k nekonečnu
Společně s nakladatelstvím Dokořán. Přeložili Jan Klíma a Jiří Dolejší
Neuctivá přehlídka neobyčejných čísel vládnoucích fyzice, velkých, malých a nepochopitelně nekonečných. Žasněte, jak fyzik a hvězda YouTube odhaluje skryté fungování reality. Antonio Padilla je význačný teoretický fyzik a kosmolog působící na univerzitě v Nottinghamu. Popularizaci fyziky se věnuje také na internetu, stal se hvězdou kanálu Numberphile na YouTube – jeden z jeho příspěvků, věnovaný rozboru Rámanudžanova součtu všech kladných celých čísel, nasbíral osm milionů zhlédnutí. Autorovi se podařilo napsat knihu o moderní fyzice velmi netradičním způsobem, jeho podání je neuctivé, mate čtenáře, nahlíží své téma z neobvyklých úhlů, odborníky dráždí tím, jak se záměrně vyhýbá „správné“ terminologii. Za pomoci několika velkých i nepatrných čísel představuje význačné momenty fyzikálního bádání. Od úvah o rychlosti Usaina Bolta se dostává k teorii relativity, od čísla tak velkého, že by ho náš mozek nebyl schopen pojmout, zase k černým dírám. Dojde na nekonečný vesmír i na kvantový svět, na příklady zdánlivě přemrštěné i zcela všední, to vše v příznačně odlehčeném podání.
