Life4you.cz - MP 
Neuvěřitelná výprava do samého srdce nacistického zla: portrét jedné z nejtemnějších postav Hitlerovy nacistické elity – Reinharda Heydricha, strůjce a vykonavatele holocaustu, šéfa Hlavní říšské bezpečnosti včetně gestapa – doprovázený komentářem jeho manželky Liny, který autorka pořídila na základě podrobných rozhovorů.
Doughertyová píše o jeho beznadějných vyhlídkách na zaměstnání v době německé hyperinflace a nezaměstnanosti a o jeho vstupu do nacistické strany jednak skrze náklonnost jeho snoubenky Liny von Osten a jejího otce k nacismu a jednak kvůli pověsti, která na něj vrhala stín, a sice, že byl po otci částečně židovského původu.
Sledujeme Heydrichův raketový vzestup v hierarchii nacistické strany – od majora SS přes plukovníka až po brigádního generála. Před třicítkou se stává zástupcem Heinricha Himmlera, rozšiřuje SS a gestapo a vypracovává plány na „konečné řešení židovské otázky“. A po celou dobu slyšíme hlas Liny Heydrichové, která byla po jeho boku až do jeho smrti v osmatřiceti letech a jež se pohybovala v nejvyšších sférách nacistické strany.
Ukázka z knihy:
Tato kniha poskytuje důkladný pohled na politické a společenské působení jedné z historicky nejznámějších, nejobávanějších a nejméně pochopených organizací, nacistické SS, což je zkratka pro Schutzstaffel – ochranný oddíl. Její příběh se zaměřuje na dvě osoby, které byly obě členy nacistické strany. Jednou z nich je Reinhard Heydrich, jenž jako hlavní pomocník vůdce SS Heinricha Himmlera zaujímal ve velení SS druhé místo, byl zřejmě pozoruhodným člověkem a byl zodpovědný za neméně pozoruhodnou spoustu utrpení. Druhá osoba, Heydrichova žena Lina, představovala druhou stranu nacistické mince, tichého stoupence vedení. Nebyla za nic „zodpovědná“, kromě toho, že svému manželovi vytvářela domov a snažila se ho všemožně podporovat.
Jejich příběhy se prolínají, rozcházejí a opět sbližují. Některé věci sdíleli; ve více ohledech byly jejich životy paralelní, ale sotva se dotýkaly. Reinhard Heydrich zemřel v roce 1942, Lina Heydrichová v roce 1985. Po většinu z dvaačtyřiceti let po Reinhardově smrti se snažila vyrovnat se s tím, co dělal její manžel o téměř dvě generace dříve.
Svět jako celek se samozřejmě také stále pokouší vyrovnat se s tím, co její manžel udělal, a to zpravidla pomocí pohodlných stereotypů, které nás málo poučí a obvykle nám brání dozvědět se cokoli dalšího. V Reinhardu a Lině Heydrichových si podávají ruce a dál žijí dvě naše nejrozšířenější představy – fanatického, jako kámen tvrdého esesáckého netvora a „obyčejného“ přívržence, který se ochable podvoluje diktátu zlého režimu. Ale stejně jako je tomu u jiných skutečných lidí, máme se mimo jiné dozvědět, že nic není tak jednoduché, jak by se podle klišé mohlo zdát.
Historie, kterou tato kniha líčí, je věnována především Reinhardu Heydrichovi – jeho pozoruhodnému vzestupu téměř z ničeho a jeho náhlému pádu z vysokého místa. To, jak jsem ho objevila, začalo mým ohromením, s nímž jsem vnímala holokaust, jeho nepochopitelné statistiky, rasový fanatismus, z něhož vycházel, koncentrační tábory, SS a gestapo (neboli tajnou státní policii) a nakonec i místa a lidi, kteří s tím byli spjati.
Když jsem na počátku šedesátých let minulého století studovala na Kalifornské univerzitě v Berkeley a četla o sociálních změnách a vedení organizací, zařadila jsem si na seznam četby knihu o historii SS. Méně jsem se zaměřovala na oběti nacistického Německa a více na způsob, jakým utlačovatelé organizovali svou činnost, na to, co by sociologové mohli nazvat „integrace, adaptace, dosahování cílů a zachovávání vzorců“ – což bylo stejně vzdáleno utrpení lidí jako žargon sociologie od jazyka každodenního života.
Z tohoto pohledu je jednotlivec důležitý pouze tehdy, když zaujímá klíčovou pozici, kde se sbíhá mnoho vláken sociální sítě. Když jsem četla o SS, s překvapením jsem zjistila, že muž s pistolí, který přijímal vězně v táboře a který měl moc nad životem a smrtí, nezaujímal klíčovou pozici v sociologickém smyslu; ve skutečnosti se nacházel na nejnižší příčce obrovské hierarchie SS. On a jeho oběti se společně dostali na konec řady.
(z Úvodu)
Nancy Doughertyová (1939 – 2013) se narodila a vyrostla v Columbii ve státě Missouri jako dcera Mildred Harrington Deckerové, která byla v 50. letech předsedkyní Missouri Chapter Ligy ženských voličů, a Johna Deckera, profesora politologie na Stephens College. Vystudovala Radcliffe College v roce 1961. Poté získala magisterský titul a doktorát na University of California-Berkeley.
Nancy byla filmová kritička a spisovatelka biografií. V roce 1987 byla oceněna PEN America cenou PEN Girard za nejlepší literaturu faktu od dosud nepublikované autorky.
Nancy Doughertyová: Kat a jeho žena, přeložil Lubomír Košnar, vydává nakladatelství Universum, 648 stran, doporučená cena 899 Kč
