Pátrání po malíři J.Kotrbovi pokračuje, výstavy budou v Praze a Berouně
Life4you.cz - MP 
Temperovými a olejovými barvami maloval na překližku, lepenku a sololit, na rámy napínal tkaninu určenou na rolety nebo obyčejnou pytlovinu. Na jeho obrazech se realita mísí s fantazií a výsledek se líbí odborníkům i laikům. A on sám prý vypadal jako Charlie Chaplin… Architekt a stavitel Josef Kotrba (1896-1983), nejprve spolumajitel stavební firmy v Praze-Střešovicích a po roce 1948 technický úředník Místního národního výboru v Králově Dvoře, maloval celý život především pro své potěšení. A jako malíř by nejspíš upadl v zapomnění – nebýt Tomáše Hejtmánka, majitele galerie a aukčního domu Arthouse Hejtmánek. Ten po náhodném nálezu Kotrbových maleb ihned rozpoznal kvalitu díla a část z něj už loni v pražském Arthousu vystavil. Letos se radostné, zářivě barevné obrazy znovuobjeveného malíře představí hned na dvou místech současně. První výstavu nazvanou Nalezený malíř Josef Kotrba II pořádá od 19. září do 31. října Arthouse Hejtmánek v Praze Bubenči, druhou pod názvem Josef Kotrba, zapomenutý malíř je možné zhlédnout od 20. září do 31. října v Muzeu Českého krasu v Berouně.
„Po loňském úspěchu jsme se v Arthousu rozhodli vystavit dalších sto třicet Kotrbových obrazů. Patří k nim třeba krajiny, industriální scenérie, výjevy z oper a operet, náměty ovlivněné magií pohádek i fantaskní exotické krajiny inspirované patrně autorovou zálibou v cestování,“ říká galerista, vystudovaný akademický malíř a restaurátor Tomáš Hejtmánek. Ten se už před dvěma lety pustil do obnovy více než 300 umělcových pláten. Objevena byla šťastnou náhodou: při vyklízení půdy jednoho králodvorského domu určeného k prodeji.
Detektivní práce berounského muzea a archivu
V Králově Dvoře u Berouna Josef Kotrba s manželkou Annou od 30. let žil a také zde maloval. V Muzeu Českého krasu v Berouně měli již dříve i jeden jeho obraz. „Do sbírky se dostal proto, že je na něm zachycen Jenštejnský a Sálátovský dům na Husově náměstí, v nichž od roku 1965 sídlí naše muzeum,“ říká Karin Kriegerbecková, ředitelka muzea. O Josefu Kotrbovi zde teď shromáždili řadu životopisných údajů, jimiž chystanou výstavu Josef Kotrba, zapomenutý malíř doplní. Její kurátorkou je Jana Marečková a podílela se na ní také Dana Hradilová, spoluautorka výstavy a historička muzea.
„Zaměřili jsme se na matriky, archivní a úřední zdroje. Díky nim už například víme, kde a komu se umělec narodil, kde pracoval, jaké budovy postavil v Praze i v Králově Dvoře i s kým se oženil. A také to, že své obrazy už dříve několikrát vystavoval – jako malíř tedy nebyl tak úplně neznámý, jak se původně zdálo, rozhodně ne v berounském regionu. Jeho syn však už zemřel a nezanechal potomky, takže se nemůžeme obrátit na žádné přímé příbuzné,“ líčí Karin Kriegerbecková. I tak se už povedlo dohledat mnoho detailů z Kotrbova života a pohled na jeho osobnost tím významně rozšířit.
Ve výstavní síni Konírna v Muzeu Českého krasu v Berouně nyní představí třicítku obrazů, které jsou průřezem malířovy tvorby. „Zachycuje na nich fantazijní náměty, imaginativní architekturu i reálná místa v Králově dvoře a okolí. Některá jsou již zaniklá, jako třeba Králodvorské železárny, a některá stále existující, jako Zámek v Králově Dvoře nebo most T. G. Masaryka v Berouně,“ uvádí Kriegerbecková.
Malíř s chaplinovským knírkem
Zatímco malířovy nacionále jsou zpracovány s velkou přesností, jeho záliby a povahu lze zatím pouze odhadovat. Galerista Tomáš Hejtmánek k tomu říká: „Jako malíř byl velmi všestranný a náměty čerpal jak z okolí, tak ze své fantazie. Přitahovala ho například malebná městská zákoutí, úzké uličky a balkóny s květinami, dvorky s pověšeným prádlem. Na jeho obrazech se ale objevují i zvířata, třeba koně, psi, žirafy nebo ptáci. A také králodvorské železárny, pro jejichž zaměstnance Kotrba navrhoval a stavěl domy,“ vypráví Hejtmánek.
„Víme, že Kotrba studoval na Akademii výtvarných umění u věhlasného architekta Jana Kotěry. Jeho malířská tvorba tak nezapře oko architekta, který ví, jak funguje perspektiva. Ztvárněním figur a celkovým pojetím se však podle mne řadí spíš mezi naivisty,“ míní galerista a Josefa Kotrbu označuje za sympaticky „nízkoprahového“ malíře. „Mám tím na mysli, že jeho konkrétní, barevné a příjemně optimistické umění s nádechem poezie se líbí téměř všem: oslovuje lidi z ulice stejně jako kunsthistoriky a významné sběratele.“
Díky loni uspořádané výstavě získal Tomáš Hejtmánek i obraz, na němž je pravděpodobně malířův autoportrét. „Muž s knírkem a buřinkou na něm vypadá jako Charlie Chaplin, do jehož podoby se – údajně spíš menší, přátelský a veselý – Josef Kotrba prý rád stylizoval. Nemáme ale zatím žádnou jeho fotografii, takže nevíme, jak vypadal doopravdy. Podle pamětníka, s nímž jsem mluvil, totiž Kotrbova rozsáhlá pozůstalost včetně kreseb, skicáků a fotoalb skončila v kontejneru. Nikdo o ni tehdy neměl zájem,“ dodává Hejtmánek.
Osvěžující dílo skutečného autora
Jak Karin Kriegerbecková, ředitelka Muzea Českého krasu v Berouně, tak galerista Tomáš Hejtmánek z pražského Arthousu se shodují na tom, že pátrání po Josefu Kotrbovi nekončí. Obě výstavy proto vyzvou návštěvníky, aby pořadatelům sdělili další informace o malířově životě či tvorbě.
„Zatímco falsifikátoři obrazů si minulost fiktivních autorů musí složitě vymýšlet, my můžeme obdivovat obrazy skutečného člověka, jehož osobnost i tvorbu postupně odkrýváme. Na obrazech zachytil svou dobu a promítl do nich i kus své duše. Obrazy Josefa Kotrby tak mají za sebou pravdivý příběh, reálnou historii a nadčasovou kvalitu. I proto jsou tak osvěžující a přitažlivé,“ uzavírá Tomáš Hejtmánek.
