Petr Markov: Velcí režiséři jako Forman nebo Fellini byli původně scénáristé

Scénárista a textař Petr Markov byl hostem Honzy Dědka v Press klubu Frekvence 1. Řeč byla samozřejmě o nejslavnější vodnické komedii i o trilogii Slunce, seno… Během rozhovoru také zmínil, že autor myšlenky nebo scénárista je často neprávem ve stínu režiséra.

 

Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Nápad na vodnický film se zrodil v hlavě Petra Markova ještě během studií na FAMU. K základní zápletce ho inspiroval jeden kreslený vtip v časopise Dikobraz, jak novomanžel nese novomanželku, mořskou pannu, do vany. Na Barrandově se námět líbil, snímek proto přidělili režisérovi Václavu Vorlíčkovi a k němu se ještě připojil jeho dvorní scénárista Miloš Macourek. „V té době jsem byl neumětel. Práce s Václavem Vorlíčkem a Milošem Macourkem byla další FAMU. Oni to měli všechno vymyšlený. Když něco bylo hotové, tak Vorlíček vzal scénář a říkal, tady na této stránce bude smích, tady o kousek dál také a tady ne. Musíme něco okamžitě vymyslet, aby tam byl také. Od Miloše Macourka to pro mě byla velká scénáristická škola,“ zavzpomínal Petr Markov. Dodal: „Miloš Macourek byl člověk s neskutečnou fantazií. Ale neměl v sobě tu poezii, tu jsem zase dodával já. Psal jsem básničky a písničky. Takže nám vše klaplo.“  Ve výborné spolupráci pak pokračovali. Později to byl Miloš Macourek, kdo požádal Petra Markova, aby přepsal jeho slavné seriály Arabelu, Rumburaka a Létajícího Čestmíra na literaturu. Přiznal mu, že neumí vyškrtnout ani jedno slovo ze scénáře. Petr Markov se toho přes počáteční nechuť a na základě přímluvy manželky nakonec ujal.

 

Trilogie Slunce, seno…

Námět na trilogii vyšel ze školní práce Zdeňka Trošky Ta naše vesnička česká. Z Barrandova přišli za Markovem jako za odborníkem na venkov, aby se na to kouknul. Scénář se mu sice zprvu moc nelíbil, ale viděl tam velmi zajímavé postavy. Sešel se proto se Zdeňkem Troškou v klubu a nechal si od něho vyprávět příběhy. Petr Markov sám sebe rád označuje za konstruktéra příběhů. V tomto případě ho napadlo, že student přijede na venkov. Druhý díl vzniknul ještě těsně před listopadovou revolucí. „Když končí film a Růžičková sejme snbáka, tak lidé vstávali a křičeli „Olé, olé!“  V každém filmu je moment, kdy lidé řvali šíleným způsobem. V jednom to bylo, jak Keliška dostane šipkami do zadku. V Erotice byl moment, kdy Cecilka v masce strašidla spadne do řeky. Podívá se, kolem ní stojí nahý vojáci a ona vyjekne,“ řekl Petr Markov. Najít tento moment se naučil právě od dvojice Macourek a Vorlíček, kteří v tom byli machři.

 

Hoštice, odkud pochází režisér Zdeněk Troška, před natáčením trilogie nikdo neznal. Dnes tam jezdí celé zájezdy  podívat se na barák s jelenem, který tam nakonec zůstal. K němu časem přibyly Troškova třída, nudistická pláž či Pláničkova farma. První díl vidělo v kinech 3,5 milionů lidi, celkově trilogii pak zhlédlo v kinech 14 milionů. S druhým dílem vyhrála Novoměstský hrnec smíchu u diváků. Původně měl vzniknout i čtvrtý díl. Jenom dva lidé rozeznali v těchto třeskutých komediích velmi smutné filmy ze života. Vše, co se v nich odehrává, je holá pravda.

 

Scénáristé versus režiséři

Režiséři podle Patra Markova využívají situace, kdy většina lidí za filmem v prvé řadě vidí je.  Nejdůležitější je ale vždycky myšlenka pocházející od autora námětu. Bez toho by režisér nic nenatočil. „V době, kdy byl natáčen Mráček, tak režisér byl považován za pouhého řemeslníka, který natočí hotový scénář,“ zavzpomínal. Scénáristi i kvůli svému postavení v pozadí stávkovali před 20 lety v Hollywoodu. „Velcí režiséři jako Miloš Forman nebo Federico Fellini byli většinou původně scénáristé, takže si mohli dovolit je i psát,“ zdůraznil na závěr rozhovoru.