Změna času je tady! Získáme hodinu spánku navíc, ale naše tělo může protestovat

Podzim má své nezaměnitelné kouzlo. Barevné listí, horký čaj, večery pod dekou a pomalejší tempo. Jenže právě v tomto období nás čeká také pravidelný rituál, který rozděluje společnost na dva tábory. Změna času. Jedni se těší na hodinu spánku navíc, druzí už předem tuší, že jejich vnitřní hodiny budou potřebovat několik dní na srovnání. Proč vlastně čas stále měníme a co to dělá s naším tělem i náladou?

Proč si vlastně posouváme hodinky?

V noci ze soboty 24. na neděli 25. října se ve tři hodiny ráno vrátíme z letního času na středoevropský čas, kterému běžně říkáme zimní. Ručičky se posunou o hodinu zpět a noc tak bude o něco delší.

Myšlenka letního času vychází ze snahy lépe využít denní světlo. Když se na jaře posunou hodiny dopředu, máme po práci nebo škole déle světlo na procházky, sport, zahradničení či posezení s přáteli. Na podzim se naopak vracíme k běžnému času.

Střídání času má dlouhou historii. V českých zemích se letní čas pravidelně používá od roku 1979. Jeho zavádění souviselo mimo jiné se snahou přizpůsobit denní režim světlu a omezit potřebu umělého osvětlení. Dnes už ale není jeho přínos tak jednoznačný jako dříve. Naše domácnosti, pracoviště i způsob života se totiž výrazně změnily.

A přestože se o zrušení střídání času v Evropské unii diskutuje už několik let, definitivní dohoda zatím nepadla. Hodinky si tedy budeme posouvat i nadále.

Hodina spánku navíc. Proč se přesto můžeme cítit unavenější?

Na první pohled to vypadá jako výhra. V neděli můžeme spát o hodinu déle, aniž bychom cokoli zanedbali. Jenže lidské tělo nefunguje pouze podle hodin na nočním stolku.

Náš organismus má vlastní biologické hodiny, které řídí takzvaný cirkadiánní rytmus. Ten ovlivňuje, kdy se nám chce spát, kdy jsme nejvíce aktivní, jak se mění naše tělesná teplota nebo kdy se uvolňují některé hormony.

Velkou roli přitom hraje světlo. Ranní denní světlo pomáhá tělu poznat, že je čas probudit se, zatímco večerní světlo může ovlivňovat přípravu organismu na spánek.

Při změně času se náš běžný režim náhle posune. Někdo si rozdílu téměř nevšimne, jiný může několik dní pociťovat únavu, ospalost, horší soustředění nebo podrážděnost. Citlivější bývají lidé s nepravidelným spánkovým režimem, malé děti a ti, kteří už před změnou času spí málo.

Podzimní posun bývá pro mnoho lidí příjemnější než jarní zkrácení noci. Ani hodina spánku navíc ale automaticky neznamená, že se ráno budeme cítit svěží jako po dovolené.

 

Výhody podzimní změny času

1. Delší noc a možnost odpočinku

Nejviditelnější výhodou je hodina navíc. Pokud si ji skutečně dopřejeme a neprobdíme půl noci u televize, může být příjemným bonusem.

2. Světlejší rána

Po návratu ke standardnímu času vychází slunce podle hodin dříve. Pro lidi, kteří vstávají do práce nebo do školy, to může znamenat příjemnější ranní cestu a snazší probouzení za denního světla.

3. Přirozenější soulad se zimním obdobím

Standardní čas lépe odpovídá poloze slunce než letní čas. Pro biologický rytmus člověka je obecně důležité, aby se jeho režim co nejlépe sladoval s přirozeným střídáním světla a tmy.

 

A jaké jsou nevýhody?

Největším problémem je narušení pravidelného režimu. I když se hodiny na podzim posouvají směrem, který nám přidává čas na spánek, změna může některým lidem rozhodit usínání a probouzení.

Další nevýhodou jsou brzké západy slunce. Zatímco ráno získáme více světla, odpoledne se začne stmívat dříve. Pro řadu lidí to znamená méně příležitostí k venkovním aktivitám po práci, méně času na procházky a pocit, že den končí dřív, než se vůbec pořádně rozběhl.

Své si mohou užít také rodiče malých dětí. Dítě, které má pevně nastavený režim, nemusí změnu přijmout bez protestů. Podobně mohou změnu vnímat lidé pracující na směny, jejichž pracovní doba zasahuje do nočních hodin.

A co spotřeba energie? Původní představa, že změnou času výrazně ušetříme za osvětlení, už není tak přesvědčivá. Moderní domácnosti využívají úsporné osvětlení, elektroniku a vytápění, takže celkový energetický přínos je omezený a závisí na konkrétních podmínkách.

 

Jak zvládnout změnu času bez zbytečného trápení?

Dobrá zpráva je, že tělu můžeme přechod usnadnit několika jednoduchými návyky.

• Držte se pravidelného režimu. Choďte spát a vstávejte přibližně ve stejnou dobu.

• Dopřejte si denní světlo. Ranní procházka nebo alespoň chvíle venku pomohou tělu lépe se orientovat v novém rytmu.

• Večer zpomalte. Omezte intenzivní světlo a těsně před spaním se vyhněte dlouhému sledování obrazovek.

• Nepřehánějte to s kávou. Kofein v pozdních odpoledních hodinách může zhoršit usínání.

• Dopřejte si pohyb. Procházka, lehké cvičení nebo pobyt na čerstvém vzduchu pomáhají udržovat zdravý spánkový režim.

Pokud víte, že změnu času snášíte hůře, můžete si už několik dní předem posouvat večerní usínání a ranní vstávání po malých krocích.

 

Zrušíme někdy střídání času?

Otázka, zda je střídání času stále potřebné, se pravidelně vrací. Část lidí by uvítala celoroční letní čas, jiní dávají přednost standardnímu času, který lépe odpovídá přirozenému slunečnímu rytmu.

Evropská unie už v minulosti navrhla ukončení pravidelného posouvání hodin, členské státy se však dosud nedohodly na společném postupu. Střídání času tak zůstává součástí našeho kalendáře.

 

Užijme si hodinu navíc

Podzimní změna času nemusí být důvodem k obavám. Pro většinu lidí představuje jen drobnou změnu, na kterou si organismus postupně zvykne. Přesto je to dobrá příležitost zamyslet se nad tím, kolik času věnujeme spánku, odpočinku a sami sobě.

A tak si tuto neděli klidně dopřejte pomalejší ráno, vydatnou snídani a procházku podzimní přírodou. Hodina navíc je příjemný bonus. Jen nezapomeňte, že skutečně odpočatí nebudeme díky posunutým ručičkám, ale především díky kvalitnímu spánku a pravidelnému režimu.