Přiznání Vágnera i Ployhara v 7 pádech Honzy Dědka. Byli jen kousek od smrti!

Honza Dědek ve své talkshow 7 pádů tentokrát vyzpovídá herečku Lucii Polišenskou, herce Jiřího Ployhara, hudebníka Karla Vágnera a výtvarnici Lucii Bielakovou. Další premiérový díl sledujte v úterý 15. března ve 21.35 na Primě!

 

JIŘÍ PLOYHAR si ve velmi otevřeném rozhovoru připomněl svoji drogovou minulost i pikantnosti ze svého pubertálního deníčku. Herec si totiž coby náctiletý do diáře zapisoval své zářezy, které označoval hvězdičkou nebo srdíčkem. „To bylo na začátku intimního života. Když ten den něco proběhlo… Hvězdička byla jako se vším všudy, až do konce. A srdíčko bylo, když to taky proběhlo, ale nebylo to vevnitř,“ šokoval Honzu Dědka herec Jiří Ployhar, který v téže době navštěvoval konzervatoř. Nebo spíš nenavštěvoval… „Člověk se dostane v patnácti na školu, kdy má ráno hodinu zpěvu, pak dvě hodiny nic, pak hodinu jevištní mluvy, pak zase nic a pak večer herectví. Takže žije na Starém Městě, je mu patnáct let a jsou 90. léta. Tak si opatří dlouhou šálu, protože to je znak umělce, chodí za Rudolfinum diskutovat o životě, pravdařit s jointem v ruce… Jak někdo začíná trávou a končí na heroinu, já jsem to měl opačně,“ přiznal bez okolků Honzovi Dědkovi Jiří Ployhar, který původně směřoval jinou než uměleckou dráhou. „Chtěl jsem hrát fotbal, ale bylo jasné, že na první ligu to nebude. Tak mě maminka začala vodit na konkurzy. Pak jsem se přihlásil na konzervatoř, a to mě málem zabilo. Byla 90. léta a já jsem miloval film Doors a Jima Morrisona, takže v tom filmu leží předávkovanej heroinem ve vaně, měl jsem za to, že to je romantický. Říkal jsem si, že musí být bezvadný mít ten herák v sobě, tak jsem ho malinko v telecích letech napodoboval, málem mě to stálo život. Něco jsem si okusil, není to tak romantický, jak jsem to viděl ve filmu Doors. Jenom bouchalo srdíčko a byla to blbost hrát si na Jima Morrisona, radši jsem se měl učit na kytaru a perfektně zpívat. Pak jsem se přihlásil na DAMU, aby mě vrátila do života tím drilem,“ překvapil otevřeností Ployhar, který pochází z umělecké rodiny „Tatínek dokumentarista, bratr kameraman a maminka je expert na herectví. Kdysi jako malá hrála v sokolovně ve vesnici, odkud pochází, princeznu se zlatou hvězdou na čele. Od té doby o herectví ví úplně všechno. Přesně ví, kde jsem byl moc, kdy mám být víc civilní. Maminka je naprostý expert. Kdysi si moc přála, abych hrál prince. Dokonce mi vystřihovala z Vlasty reklamy na mastičku, kterou když se namažu na hlavě, druhý den budu mít háro. Vysvětloval jsem jí, že já nikdy prince hrát nebudu, ale ona mi pořád nosila ty výstřižky. Teď objevila, že je móda jet si nastřelit vlasy do Turecka, že to tam dělají kvalitně a je to tam o mnoho levnější. Tak jsem si počítal, že kdybych si to nechal udělat tady, bude mě to stát šest milionů, ale v Turecku jenom tři,“ baví se na svůj účet Jiří Ployhar. Celý rozhovor sledujte dnes v 7 pádech Honzy Dědka ve 21.35 na Primě.

KAREL VÁGNER zavzpomínal na své sportovní úspěchy, ale i na obrovskou tragédii, kterou jen zázrakem přežil. „Hrál jsem s různýma kapelama a pak jsem hrál s Orchestrem Karla Duby, v té době to byla strašně slavná kapela. Jezdil jsem s nimi po Evropě a 21. srpna 1968 jsme přiletěli do Ulánbátaru. Vezli nás k takovému pomníku do hor a tomu autobusu selhaly brzdy. Spadli jsme do údolí a celá ta kapela zahynula. Vrátil jsem se jen já s kytaristou, který byl na mraky. I když jsem byl rozsekaný, přežil jsem to,“ popsal štěstí v obrovském neštěstí Vágner, kterého po návratu čekalo další nemilé překvapení. „Vrátil jsem se do republiky až 19. září a myslel jsem, že nechám muziky. Byl jsem v absolutním šoku. Večer jsem měl telefon a tam se ozvalo: Tady Šlitr, chtěl bych vám nabídnout angažmá. Myslel jsem si, že je to sranda. Říkám: Odkdy? A on, že ode dneška od večera. Tak jsem tam přišel. Inspicient mi řekl: Až Šlitr začne hrát Mám jednu tetu v Bechyni, půjdeš k base a začneš hrát. Šel jsem k base a tam byl nápis: Otoč na stranu 14. Otočil jsem a tam nebyla ani nota, ale bylo tam napsáno: Jemně si ho mni,“ zavzpomínal před Honzou Dědkem slavný hudebník, který býval také všestranným sportovcem. „Mě dřív muzika moc nebrala. Od žáků ve Kbelích jsme se dokopali do dorostenecké ligy. Hrál jsem i hokej, byl jsem gólman. Chytal jsem bez masky, blázen. Taky mám vyražené zuby a přeražený nos. Šermování jsem docela uměl. Nejvíc jsem se ale věnoval skoku o tyči. Tenkrát jsem skákal okolo čtyř metrů, ale to nebyly ještě lamináty a neskákali jsme do gumy, ale do písku,“ sáhl hluboko do minulosti Vágner. Celý rozhovor sledujte dnes v 7 pádech Honzy Dědka ve 21.35 na Primě.

LUCIE POLIŠENSKÁ prozradila, kam až zachází její upřímnost a čím se živila po odchodu z divadla. „Když jsem odešla z Vinohrad, říkala jsem si, že potřebuju peníze. A moje ségra pracuje v archivu zpravodajství na Primě, potřebovali tam zrovna brigádníky. Tak jsem šla na Primu za počítač popisovat zprávy. Přes den jsem byla na Primě u počítače a večer jsem šla hrát. Ještě jsem tam nějaké věci dohrávala. Člověk se musí ohánět a já se práce nebojím,“ přiznala současná hvězda Národního divadla, která se nebojí ani zarýt ruce do hlíny. Je vášnivou zahrádkářkou. „Pocházím z vesnice, tak jsem se vrátila k tomu, co znám. Ve skleníku si povídám s kytkama. Říkáme si provozní věci. Ale je fakt, že kytky moc neumím, nějakým nedopatřením je zabiju. Radši mám zeleninu, která se dá zpracovat nebo někomu dát. Teď mám depresi, protože začnu zkoušet, a nebudu to stíhat. Budu muset někoho zaměstnat, asi manžela, aby poryl a aby připravil hroby, abych jenom přijela a mohla zasejt,“ plánuje Polišenská, kterou aktuálně můžete vidět na obrazovce televize Prima v seriálu ZOO. Herečka je pověstná svojí upřímností. „Jak jsou ty divadelní pravdy, tak já se po premiérách nebojím otevírat témata. Jednou jsem byla na premiéře svých kamarádů a ono to bylo hrozně blbý, mně se to nelíbilo. A pak jsme šli někam na večírek a já chtěla být kámoška, tak když se mě ptali, jak se mi to líbilo, řekla jsem: Jo, fajn, premiéra, dobrý. Když pak někdo přišel za dvě hodiny a ptal se na názor, já řekla: Hele, takhle, byla to premiéra, to se určitě vyhraje. Za další dvě hodiny jsem říkala: Ježíši, proč děláte takovýhle téma, vždyť je to úplně blbý. A končilo to asi ve čtyři ráno, kdy někdo přišel a já jenom řekla: Blitka, blitka, blé. A tahle historka se se mnou táhne dodneška. Už jsem pochopila, že na ty moje kecy nikdo není moc zvědavý,“ směje se herečka. Celý rozhovor sledujte dnes v 7 pádech Honzy Dědka ve 21.35 na Primě.