Foto: 7 pádů Honzy Dědka
Dalšími hosty podzimní sezóny 7 pádů Honzy Dědka budou herečka Ivana Andrlová, herec Míra Nosek s partnerkou Ivetou Bendlovou, herečka Gabriela Marcinková a stolní tenisté Milan Orlowski a Jindřich Panský. 7 pádů Honzy Dědka sledujte v úterý 28. října ve 21.35 na Primě.
IVANA ANDRLOVÁ má pech na práci, kam nastoupí, tam sedm let tráva neroste. Herečka Ivana Andrlová patří k těm osobnostem, které si publikum zamilovalo už od prvních rolí. Její cesta k herectví ale nebyla od začátku samozřejmá. „Moje maminka byla učitelka, na malém městě se tak předpokládalo, že půjdu v jejích stopách,“ vzpomíná. Osud to ale chtěl jinak – a rozhodující okamžik přišel díky jejímu bratrovi. „Můj bratr, který tady studoval ekonomii, mi přivezl příručku z konzervatoře. Tam jsem zjistila, že nemůžu jít na operu. Já jsem zpívala, ale věděla jsem, že operu neumím, na to jsem měla slabý hlas. Našla jsem, že existuje hudebně-dramatické oddělení, které vychovává herce pro divadlo a muzikál. Tak jsem to šla zkusit – a ono to vyšlo.“ Ještě než stihla nastoupit na konzervatoř, přišla první filmová nabídka. „Režisér Filip mě pozval na konkurz na roli Alenky do Podnájemníků, které jsem natočila ještě na konci deváté třídy,“ říká. Film se stal hitem a z mladé dívky se přes noc stala hvězda. „Po prázdninách jsem nastoupila na konzervatoř do ročníku, kde byli lidi, kteří už byli známí: Bára Štěpánová, Zuzka Bydžovská… a já jsem tam přišla jako jelito z Chocně a vážila jsem 40 kilo. Furt mi někdo říkal: S kým tady seš? Ať tam nepřekážím. Takhle jsem absolvovala podzim a pak odvysílali Podnájemníky – a protože tenkrát byl jen jeden program, byla jsem přes noc slavná.“ Od té doby Ivana Andrlová prošla řadou divadelních i filmových rolí, které si diváci dodnes pamatují. Sama o své kariéře mluví s nadhledem a skromností: „Hraju v divadle, ale to je všechno. Vždycky nastoupím do projektů, které pak skončí, nebo mě zabijou nečekaně, nebo se prostě něco stane.“ Říká o sobě, že je pechfógl. „Dostala jsem nabídku, že mi udělají hvězdu jako v Hollywoodu, tak jsme tam jeli ještě s Marošem Kramárem. Obtiskli jsme tam tu ruku – před kino, které se mělo bourat. Nakonec teda zjistili, že je to kulturní památka, tak ho nezbourali, ale rekonstruují ho. Možná ty hvězdy ale rozjezdí bagrama,“ směje se. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 21.35 na Primě.
MÍRA NOSEK přivedl přítelkyni IVETU BENDLOVOU, promluvili o pozoruhodném seznámení a padly i otázky na svatbu. Herec Jaromír Nosek, známý ze seriálů i filmových komedií, a jeho přítelkyně Iveta Bendlová tvoří pár, který budí pozornost díky věkovému rozdílu devatenácti let. Jak se vlastně dali dohromady? Iveta se směje: „Bylo to takový krásný ráno v baru, který zavírá v jedenáct dopoledne. Já jsem tam přiskákala jako žabka.“ Jaromír dodává s typickou ironií: „…protože pila zelenou a už bylo ráno. Seděl jsem v baru a tam skákala věc… Udržela panáky a skákala, tam vznikl ten zájem.“ A zájem vydržel. Dnes spolu žijí obklopeni skutečnou džunglí. „Máme doma 250 rostlin a spoustu zvířat,“ říká Jaromír. „Kdykoliv chci novou kytku, Iveta chce nové zvíře.“ Na otázku, jestli s Ivetou plánují svatbu, reaguje herec po svém: „Já nemám teď kdy. Já furt hraju. Ale já si ji pak vezmu, ježiši. Jako takhle – jak furt hraju teplouše, bylo by to lepší, to ne že ne,“ směje se. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 21.35 na Primě.
GABRIELA MARCINKOVÁ promluvila o svých dětech a o tom, co ji nejvíc pomohlo při porodu. Slovenská herečka Gabriela Marcinková působí na první pohled křehce a klidně, ale za její jemností se skrývá silná vůle, disciplína a odvaha překonávat sama sebe. „Jsem spíš introvert než extrovert,“ přiznává, a možná právě díky tomu působí její herecké výkony tak autenticky a citlivě. Než se dostala k herectví, měla našlápnuto úplně jiným směrem. „Ano, byla jsem mistryně Slovenska několikanásobná,“ vzpomíná na svou sportovní minulost. Atletice se věnovala dlouhá léta a úspěchy ji nakonec přivedly až k hranici profesionální kariéry. Jenže život měl pro ni připravenou jinou dráhu. „Pak jsem byla přijatá na farmacii. Rodiče si mysleli, že se nehodím na herectví a doporučili mi farmacii. Šla jsem i na farmacii, i na herectví, a zjistila jsem, že když překonám nějaké body mojí povahy, budu v tom velmi šťastná – a to se naštěstí potvrdilo.“ Dnes patří mezi nejvýraznější slovenské herečky, které si našly své místo i v českém filmu a televizi. Zahrála si mimo jiné ve filmu Matky, kde zaujala nejen hereckým výkonem, ale i otevřeností vůči netradičním tématům. „Ten aniball mi mimochodem velmi pomohl při mém porodu,“ říká s úsměvem. „To asi vystřihněte, nevím, jestli je vhodné tady prezentovat pomůcky k porodu, abyste se nenatrhli. Ale to je teda balonek, který vložíte, uvnitř nafukujete a vytlačujete čím dál větší balonek a připravujete svaly na to, že když pak vytlačíte hlavičku, máloco se vám natrhne.“ Kromě práce jsou pro ni největší radostí její děti. „Snažím se nekřičet, ale někdy světy dětí a dospěláků do sebe narazí a reakcí je křik,“ přiznává s upřímností, která je pro ni typická. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 21.35 na Primě.
MILAN ORLOWSKI A JINDŘICH PANSKÝ, stolní tenisté, zavzpomínali na svá zlatá léta. Byli symbolem československého stolního tenisu, dvojicí, která se dokázala prosadit i ve světové konkurenci. Milan Orlowski a Jindřich Panský zažili slavné časy, ale i absurdní realitu doby, kdy sportovci cestovali po světě s omezenou svobodou – a ještě jim brali výhry. „Měli jsme strašnou kliku, že jsme za bývalého režimu jezdili do Japonska, do Hongkongu, do Paříže, do Londýna… To bylo úžasný,“ vzpomíná Milan Orlowski. „Všechny vyhrané peníze nám ale brali. Vyhrál jsem třeba mistrovství v Anglii, za to byly slušné peníze, ale vyhrál jsem jenom já a byla tam celá výprava. Takže se z toho vyplatili všem diety, lehátkový vlak zpátky do Prahy, a z toho, co zbylo, jsem dostal 30 % na tuzexové bony.“ Přestože sport tehdy nebyl cestou k bohatství, přinesl jim neocenitelné zážitky – například cesty do Japonska, které by dnes vydaly na dobrodružný román. „Tenkrát stála letenka do Japonska 60 tisíc, my jsme jeli přes Sibiř, to stálo 11 tisíc,“ popisuje Orlowski. „Letěli jsme do Moskvy, pak asi 10 hodin do Chabarovska, pak podivným vlakem na noc do Nachodky do Vladivostoku, pak jsme nasedli na rezavou loď Bajkal a jeli jsme dva a půl dne do Jokohamy. Nesměli jsme rozsvítit, protože když jsme rozsvítili, lítali tam šváby nebo co. A teď jsme přijeli do Jokohamy a tam byly jezdící schody, přijeli jsme na hotel a tam měli 64 barevných programů – takže my jsme nespali celou noc.“ Jindřich Panský dodává s úsměvem: „Tuhle cestu jsem za svou kariéru absolvoval osmkrát. Čtyři a půl dne to trvalo.“ Panský přitom mohl skončit úplně jinde – u hudby. „Mohl jsem být houslista. Dokonce jsem měl svůj první houslový koncert ve Smetanově síni v Plzni. Ale myslím si, že jsem se nakonec taky rozhodl dobře,“ říká. „Mně se ty housle křížily se stolním tenisem. Navíc jsem měl krátký prsty. Bylo to přání mého dědečka, který hrál v kapele a chtěl, abych také uměl na nějaký hudební nástroj.“ A tak místo houslí vzal do ruky pálku – a spolu s Orlowským vytvořil jednu z nejslavnějších dvojic československého sportu. Jejich společné úspěchy, humor i nadhled nad dobou, kdy museli cestovat na lodi se šváby, ale dělají z jejich příběhu víc než jen sportovní legendu. Jsou symbolem odvahy, píle a schopnosti dělat věci s radostí, i když okolnosti nebyly zrovna ideální. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 21.35 na Primě.
7 pádů Honzy Dědka sledujte každé úterý ve 21.35 na Primě.