Foto: Pixabay
Jak zněla druhá světová válka v českém éteru? Jaké hlasy se ozývaly z rozhlasu v době okupace, kdo je směl vyslovit a kdo za ně zaplatil? A jakou roli sehrál rozhlas při návratu statisíců lidí domů nebo při poválečných procesech s válečnými zločinci? Nejen na tyto otázky odpovídá nové vydání revue Svět rozhlasu 2025: Ozvěny druhé světové války, které vydal Český rozhlas u příležitosti 80 let od konce války.
- Rozhlas jako svědek dějin
„Nové číslo Světa rozhlasu se zamýšlí nad tím, jak nejničivější globální konflikt 20. století ovlivnil vysílání rozhlasu a jeho pracovníky. Neopomíjí ani téma poválečné obnovy Československa, ve které hrál rozhlas významnou roli. Dnes více než kdy dříve si stojí za to připomínat, jakou roli mají média v době, kdy mocenské tlaky a propaganda mají navrch před hájením demokratických hodnot,“ říká Tomáš Dufka, vedoucí Archivu Českého rozhlasu.
„Druhou světovou válku známe z dobových fotografií a knih. Méně už ze zvuků a hlasů, které lidé poslouchali doma u rádia. Příspěvky nového vydání Světa rozhlasu proto vychází z původních rozhlasových nahrávek, archivních dokumentů i autentických scénářů a snaží se tuto rozhlasovou historii vrátit do naší paměti,“ říká Ivan Malý, editor sborníku.
- Hlasy, které zůstaly – i ty, které měly zmizet
Stostránkový sborník nabízí širokou paletu témat. Text Ivana Malého rekonstruuje život rozhlasového reportéra Františka Kocourka, který zažil nástup nacistické nadvlády přímo u rozhlasového mikrofonu. Lenka Jungmannová se věnuje rozhlasové hře v protektorátu a ukazuje, jak se tvůrci pohybovali na hraně cenzury a skrytých významů.
Výraznou kapitolu tvoří studie Tomáše Pánka o roli Československého rozhlasu při poválečné repatriaci v roce 1945, kdy se mikrofony staly nástrojem orientace i zdrojem emocí pro navracející se obyvatelstvo. Tomáš Bojda analyzuje rozhlasovou adaptaci díla Hermanna Brocha jako obraz rozpadu hodnot v totalitním světě.
Publikaci doplňuje zpráva historika Vojtěcha Kyncla o unikátních rozhlasových záznamech z poválečného procesu s Karlem Hermannem Frankem, který ukazuje rozhlas jako médium spravedlnosti i veřejného vyrovnávání se s vinou.