Česká televize uvede novou dokusérii Potížistky. Na příbězích nekonvenčních hrdinek ukazuje téma genderové nerovnosti u nás za posledních 150 let. Díly o vzdělání, kariéře, rodině, politice, sportu, umění a mužích s nadsázkou glosují postavení žen v naší společnosti. Jak jsme na tom s rovností žen a mužů dnes? V iVysílání se Potížistky objeví 8. března 2025, symbolicky na Mezinárodní den žen. Dokusérii uvede ČT2 od 2. dubna.
V sedmi epizodách představí režisérky Bibiana Beňová a Kateřina Kořínková Sobotková 14 hrdinek narušujících stereotypní představy, které ženy mají či mohou mít. „Na počátku jsem chtěla vyprávět příběhy rebelek, které se odmítaly spokojit s předurčenou pasivní rolí a jež se v dobách, kdy to zdaleka nebylo běžné, rozhodly řídit své životy samy,“ prozradila autorka projektu Bibiana Beňová.
Po debatách s kreativní producentkou ČT Veronikou Slámovou původní námět rozšířily o současné ženy. „Přišlo mi důležité, abychom příběhy historických potížistek porovnaly s osudy dnešních žen, což nám umožnilo zkoumat, zda a které bariéry ve společnosti stále přetrvávají,“ řekla Slámová.
Tematicky se autorky pouštějí do ohledávání klíčových životních témat každého z nás: vzdělání, seberealizace, rodinný život, vztahy, tělesnost… Každou epizodu uvádí otázka, která si pohrává s genderovými stereotypy. Mají ženy kratší rozum? Je politika rodu ženského? Kdo je tady křehké pohlaví? Proč musí české ženy stále volit mezi kariérou a dětmi?
Příběh jedné z prvních lékařek Anny Bayerové střídá Věra Chytilová jako ztělesnění radikálního postoje ke společenské nerovnosti. U Milady Horákové tvůrkyně tematizují její méně známý boj za feministická témata doby. Ludmila Bozděchová, první česká telegrafistka, musela až k císaři pánu, aby si svou profesi prosadila, za kariéru ale zaplatila povinným celibátem.
Mezi současnými protagonistkami se objevují Johanna Nejedlová, zakladatelka organizace Konsent, Barbora East, česká lékařka a vědkyně a zakladatelka asociace Ženy v chirurgii, výtvarná umělkyně Marie Lukáčová nebo sportovkyně Aneta Grabmüllerová Soldati. „Příběhy jejich následovnic, ale i tvrdá data ukazují, že genderová rovnost zdaleka není samozřejmostí téměř v žádné oblasti života,“ konstatuje režisérka Bibiana Beňová.
Pro někoho možná paradoxně, uzavírá tuto feministickou sérii příběh dvojice mužů. „Chceme zdůraznit, že rovnost se týká nás všech. Je to win-win strategie a je důležitá pro všechny. Najít postavu historického feministy nebylo vůbec těžké, je jím Tomáš Garrigue Masaryk, pro něhož byla mužsko-ženská rovnoprávnost jedním ze základních pilířů československé demokracie. Přesto právě tento Masarykův postoj není veřejnosti příliš známý a je důležité si ho připomenout, “ uvedla režisérka Kateřina Kořínková Sobotková.
Příběhy potížistek v každé epizodě doplňují fakta a statistiky, které individuální osudy zasazují do širšího kontextu a ukazují, jak se v různých oblastech života pozice žen historicky proměňovala. Část informací se publikum dozví ústy přizvaných expertů a expertek, část díky animacím, které do série vnášejí dávku černého humoru. Autorky také využívají množství archivních materiálů, které dokreslují ženskou každodennost v konkrétních historických etapách.
„Usilovaly jsme o lehký tón, který bude do vážných témat rýpat s humorem. Ostatně i sám název Potížistky je myšlen s nadsázkou a pracuje s nálepkou, kterou naše protagonistky dostávaly a stále dostávají. Ony přitom jen usilovaly/usilují o spravedlivější společnost,“ dodaly tvůrkyně Potížistek.
Na projektu spolupracovaly režisérky, které mají za sebou úspěšné televizní série Průvodce výtvarným uměním či Šest smyslů Berlína (Bibiana Beňová) nebo Kronika orgasmu a Kronika šťastného dětství (Kateřina Kořínková Sobotková). Producentsky projekt zaštítila Veronika Slámová, která se feministickým tématům věnuje pravidelně. Ženskou sestavu doplnil výtvarník Kakalík, jehož animace nabízejí k tématu svébytný vizuální komentář. Komentáře načetla herečka Elizaveta Maximová.
