Karlos Vémola ve své nejintimnější zpovědi: Zažil jsem šikanu a hodně tvrdý dětství!

Televize Prima natočila šestidílný dokument Karel vs. Karlos o našem nejpopulárnějším a nejkontroverznějším zápasníkovi Karlosi Vémolovi. Jeho první díl je od pondělí 2. června k vidění na streamovací platformě prima+. Nebývale sdílný je v dokumentu nejen Karlos Vémola, ale i jeho rodiče. První díl se vrací ve vzpomínkách Karlose Vémoly a jeho rodičů Jany a Karla do zápasníkova dětství, které bylo poznamenané tvrdými podmínkami, a dokonce šikanou!

Když Karlos Vémola po přemlouváních nakonec svolil k natočení dokumentu, nevěřil, že ještě může přinést něco nového. Dnes přiznává, že se pletl. „To, co dokázali dostat z mých rodičů, kdy můj táta úplně nesnáší kamery a moje máma to samé? To jsou opravdu velký věci a musím před nimi dát klobouk dolů! Zachycují věci, které jsem nečekal,“ uznal Vémola při slavnostní premiéře dokumentu zásluhu režiséra Filipa Štočka a producenta Kryštofa Davida. První díl jeho i rodiče vrací do bolestivých vzpomínek na dětství.

Šikanovali mě!

První rány rozdal i schytal už jako malé dítě. Nebylo mu ještě ani deset let, když ho otec, trenér bojových sportů, připravoval na první zápasy. Karlosovi se v nich dařilo, respekt mezi ostatními kluky si tím ale překvapivě nezískal. Právě naopak. „Tenkrát probíhaly věci, které jsou dneska tabu. Starší kluci nás mlátili, zavírali pod švédské bedny. Z toho mám klaustrofobii, nenávidím stísněné prostory,“ přiznal překvapivou skutečnost Karlos Vémola, do kterého by nikdo neřekl, že by zrovna on mohl být obětí šikany. I když turnaje vyhrával, šikana ze strany starších a silnějších kluků rostla – a on si řekl dost! „V pubertě jsem odešel ze zápasů. Cítil jsem se šikanovanej. Velký kluci mě mlátili, tahali ze schodů. Vážili o dvacet kilo víc, já jsem s tím nic neudělal. Každou přestávku jsem za odměnu dostal to, že mě chytli za nohy, stáhli tři patra dolů. Dělali si ze mě prdel, že jsem mistr republiky v zápase, ale nedokážu se jim ubránit. To se ve mně zlomilo a já jsem zápas opustil,“ vzpomíná v dokumentu Karel vs. Karlos. „Táta se mnou dlouho nemluvil, myslel si, že chci začít chlastat a holky a pařby. Ale já jsem si tenkrát naivně myslel, že na velikosti záleží a že když budu velkej, už mi to nikdo dělat nebude. A na sto procent jsem přepnul do kulturistiky,“ vypráví Karlos Vémola.

Chci být pravý opak svého táty

Otec Karel Vémola byl na Karlose velmi tvrdý. Chtěl z něj mít nejlepšího bojovníka v zemi. To se mu sice podařilo, otázkou zůstává, za jakou cenu. „Od šesti let trénuju pravidelně, od osmi let v podstatě závodně. V deseti letech otec přehodnotil, že trénovat třikrát týdně a zápasit jednou týdně je málo, že potřebuju zvýšit fyzickou kondici, tak jsem začal chodit do fotbalu. Byl jsem těžce přetrénovaný dítě, trénoval jsem sedmkrát týdně,“ šokuje Karlos Vémola. A jeho otec mu s odstupem let dává za pravdu. „Byl jsem přísnej, chtěl jsem, aby trénoval, aby měl výsledky. Dneska si myslím, že to bylo někdy na hraně. Chtěl jsem ho dostat na olympiádu, tak jsem ho v tom trénoval. Kdybych ho tak netrénoval, tak dnes není tam, kde je,“ myslí si Karel Vémola starší.

I když dnes mají otec a syn Vémolovi vztahy narovnané, v jednom má Karlos jasno. Za žádnou cenu nechce jít v jeho šlépějích. „Otec roku to určitě nebyl. O to lepší vztah s ním mám teď ve stáří. Vždycky jsem vychovával svoje děti úplně pravým opakem, než táta vychovával mě. Když táta něco dělal takhle, tak já to budu dělat onakhle. Neříkám, že je to správně, to ukáže čas. Já bych chtěl, aby se moje děti za mnou nebály přijít, když mají nějaký problém. Chtěl bych být ten superhrdina, který jim pomůže to řešit. Nevím, jestli to tak mají, ale chtěl bych to tam dopracovat. Můj táta byl ten poslední, za kterým bych chtěl přijít,“ říká v bolestivé zpovědi Karlos Vémola.