Německo a studená válka

Studená válka byla konflikt dvou ideologií, a dlouho nebylo jasné, který systém je silnější a má šanci zvítězit.

Vítězné velmoci si na postupimské konferenci rozdělily Německo do čtyř okupačních zón. V roce 1948 vznikly dva německé státy – SRN a NDR, v Německu vyrostla železná opona. Podívejte se na tento dějinný úsek v německém měřítku.

Novodobé dějiny na Prima ZOOM:

7.10. 20.00 Německo a studená válka (Strach vládne světu 1949–1969)

14.10. 20.00 Německo a studená válka (Příběh se uzavírá 1970–1991)

Německo a studená válka (2 díly, reprízy pátek 10. a 17. 10. v 9.45)

Tehdejší vojenskou doktrínou bylo zajištěno zaručené vzájemné zničení. Lidé měli strach, kdykoli mohla vypuknout nová světová válka. V Německu vyrostla po 2. světové válce železná opona. Vítězné velmoci si na postupimské konferenci rozdělily Německo do čtyř okupačních zón. V roce 1948 vznikly dva německé státy – SRN a NDR. V sovětských táborech byly vězněny více než 3 miliony německých zajatců. SSSR zažíval velký respekt za to, že Hitlerovi zlomil vaz. V roce 1947 byl schválen Marshallův plán, který měl obnovit prosperitu Evropy. Měl také zabránit šíření komunismu. Západní Německo začalo vzkvétat. V letech 1948–1949 vyvolal SSSR blokádu Berlína. Západ musel svou část města zásobovat letecky. V Ramsteinu vyrostla největší americká zahraniční letecká základna. Ve východním Německu se neinvestovalo, lidé často odcházeli na Západ. Tehdy se to ještě smělo. Později, pro zamezení migrace, byla v NDR založena tajná služba. Podezřelí lidé dostali do bytu štěnice. V roce 1952 navrhoval Stalin sjednocení Německa a celoněmecké volby. Podmínkou by byla neutralita Německa. Západ zareagoval po svém, SRN bylo přijato do NATO. Lidé ve Východním Berlíně stávkovali, chtěli jednotné Německo. Povstání, které proběhlo 17. června 1953, si vyžádalo 55 obětí. Obdobně jako Německo byla rozdělena Korea. Severní Koreu podporoval SSSR a Jižní Koreu podporovaly USA. Invaze Severní Koreje na jih vyvolala válku trvající tři roky. USA vyslaly do bojů 1,7 milionu vojáků. Konec války byl ve znamení zachování předválečných hranic. Když SRN uznalo SSSR diplomaticky, Rusové propustili německé válečné zajatce. V roce 1955 byla založena nová německá armáda – Bundeswehr. Výcvik armády zajistily USA. NDR reagovala připojením k Varšavské smlouvě v roce 1956. V roce 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici – Sputnik. Západ byl naprosto zděšen a překvapen. Vysmívaní Rusové předstihli ve vesmírném pokroku USA. V roce 1959 ukázala moskevská výstava úroveň americké konzumní společnosti. SSSR měl sice úspěchy ve vesmíru, ale bylo to na úkor životní úrovně ruského obyvatelstva. V roce 1959 zazněla z Bundeswehru žádost o vyzbrojení jadernými zbraněmi. To vyvolalo vlnu protestů mezi obyčejnými Němci. 13. srpna 1961 bylo definitivně zamezeno odchodu východních Němců na Západ. Poslední skulinky zacelila Berlínská zeď. Mnohé rodiny byly nenávratně rozděleny. Tehdy byl začátek další světové války velmi blízko. Propukla kubánská krize, když Američané objevili sovětskou raketovou základnu na Kubě. Jaderná válka byla na spadnutí. Po vyřešení krize byla zřízena horká linka mezi SSSR a USA. Kennedy prohlásil, že je Berlíňan. 20. července 1969 oplatili Američané Rusům ponížení, když jejich posádka odstartovala k Měsíci.

Na začátku 70. let si planetu rozdělily dvě velmoci. Konec šílených závodů ve zbrojení byl v nedohlednu. Američané válčili ve Vietnamu, který byl od roku 1954 rozdělen. Komunistický sever podporoval SSSR a demokratický jih podporovaly USA. Amerických vojáků bylo do Vietnamu posláno cca půl milionu. V Německu probíhaly sbírky na vietnamský lid v rámci solidarity. Vietnamská válka skončila v roce 1975 porážkou USA. Počet zbytečných obětí dosáhl 2–5 milionů. Helsinský závěrečný akt znamenal uvolnění mezi nepřátelskými velmocemi. 35 signatářů se zavázalo k mírovému řešení sporů a dodržování lidských práv. Z dohod měli největší prospěch Němci. Západní Němci mohli dokonce, za tučný poplatek, navštívit své východoněmecké chudé příbuzné. Velmoci se nicméně předháněly, kdo vyvine lepší a ničivější zbraňové systémy. SSSR se uzbrojil do chudoby. U moci byl v té době Brežněv. Vznikala disidentská hnutí, která byla podporována Západem. Sacharov byl nejznámějším ruským disidentem. Špionáž a kontrašpionáž zažívala zlatý věk, tajní agenti byli nezbytnou součástí politického boje. V březnu 1979 proběhly manévry NATO, o kterých se spekuluje, že mohlo jít o pokus k provedení jaderného útoku na SSSR. Tyto informace předala agentka NDR, které se dlouhou dobu dařilo pracovat přímo v týlu nepřítele. Šlo o nejzávažnější špionážní aféru v historii NATO všech dob. Američané vytvořili v Západním Berlíně utajenou vojenskou jednotku, která měla v případě války provádět diverzní akce. V roce 1980 sloužilo v západním Německu téměř 250 tisíc amerických vojáků. Mnozí z nich si tam našli své manželky a založili rodiny. Obyčejní Němci nechtěli mít na svém území jaderné zbraně, které prosazoval Reagan, probíhaly masové demonstrace. Opět hrozilo propuknutí světového jaderného konfliktu, když bylo v roce 1983 sestřeleno korejské dopravní letadlo, které čirou náhodou zabloudilo do ruského vzdušného prostoru. V roce 1985 svitla Západu naděje, že může nakonec zvítězit. Do čela SSSR nastoupil Gorbačov, který hlásal otevřenost a perestrojku. V roce 1986, na jednání v Reykjavíku, navrhl snížení jaderných zbraní na polovinu. V roce 1988 nařídil Gorbačov stažení vojsk z Afghánistánu, který se stal ruským Vietnamem. Oteplení vztahů velmocí dorazilo i do Berlína. Honecker se setkal s Kohlem v roce 1987. Po tomto prvním mezi-německém setkáním se NDR začalo rozpadat. 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď. Sjednocení Německa musely posvětit vítězné mocnosti. V roce 1990 slíbil Gorbačov Kohlovi, že pokud Německo pomůže ekonomicky Sovětskému svazu, může být Německo v NATO. Tak se i stalo. Ruští vojáci se stáhli z Německa a později i z ostatních zemí celého Východního bloku. 3. října 1990 slavilo Německo sjednocení v Berlíně. Studená válka však zcela neskončila, i když smlouva START zredukovala počet jaderných hlavic na polovinu. 31. března 1991 byla rozpuštěna Varšavská smlouva. 26. prosince 1991 se Gorbačovovi podařilo ukončit existenci SSSR. Skončila však studená válka skutečně? Na konferenci v Helsinkách, v roce 2018, konstatoval americký prezident Trump, že vztahy mezi USA a SSSR nikdy nebyly na horší úrovni.