Každoročně 26. března si svět připomíná Purple Day – Mezinárodní den epilepsie, který upozorňuje na život lidí s tímto onemocněním. Epilepsie je nepředvídatelná nemoc, která se může projevit kdykoliv během života. Kromě medikace mohou některým pacientům pomáhat také speciálně vycvičení asistenční psi.
Marek Erben má od dětství diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu (DMO). I když na první pohled působí jako zdravý muž, trpí epileptickými záchvaty, které se u něj začaly projevovat, když mu bylo 17 let. V současnosti zažívá tři různé typy záchvatů několikrát týdně. V jejich včasném odhalování mu pomáhá jeho asistenční pes, flat coated retriever Rey.
Rey je asistenční signální pes vycvičený právě pro pomoc lidem s epilepsií. Pro Marka je to už druhý pes, kterého pro něj vycvičila organizace Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené. Jeho prvním psím parťákem byla labradorka Barunka, která je dnes už v psím důchodu a stále žije v Markově blízkosti.
„Rey mi pomáhá překonávat strach z přicházejících záchvatů. Upozorní mě, když přichází, a hlídá mě během něj i po něm,“ popisuje Marek Erben. Pes dokáže rozpoznat změny v těle, které záchvatu předcházejí. „Při změně tělesné teploty začne značit – je dotěrný, olizuje mě, tahá do postele nebo chce, abych si sedl na zem,“ vysvětluje Marek.
Pes sice nedokáže samotnému záchvatu zabránit, pomáhá ale předejít zraněním. Předtím, než měl Marek asistenčního psa, utrpěl při záchvatech řadu úrazů. „Měl jsem popáleniny, zlomeniny a další zranění. Rey mi dal mnohem větší klid – mně i mým blízkým.“
Klidnější se Marek cítí také na veřejnosti. „Moje postižení není na první pohled vidět. Pokud dostanu záchvat na rušné pražské ulici a upadnu, může se stát, že mi lidé nepomohou. Když ale lidé vidí psa s asistenční vestou, reagují jinak a pomoc přivolají mnohem rychleji,“ dodává.
Pro Marka je Rey velkou oporou a parťákem. Společně cestují a Rey mu umožňuje dělat věci, které by jinak dělat nemohl.
Podle Zuzany Daušové z organizace Helppes je výcvik signálních psů pro lidi s epilepsií velmi specifický. „Každý pes je vhodný pro jiný typ výcviku. Signální pes musí být mimořádně vnímavý, empatický a schopný se napojit na svého člověka. Při výcviku pracujeme například se simulovanými záchvaty, ale schopnost rozpoznat skutečný záchvat a předem na něj upozornit se rozvíjí až ve chvíli, kdy pes žije s klientem a oba se na sebe postupně naladí,“ vysvětluje.
Zdroj: Helppes
Fotografie: Marek Erben