Fakta vs mýty o longevity: Fyziolog Radim Šlachta radí, jak si zajistit dlouhý a zdravý život

Touha po dlouhověkosti lidstvo provází už tisíce let, ale v poslední době se stalo slovíčko longevity všudypřítomným fenoménem. Na sociálních sítích, v médiích i mezi influencery se neustále objevují nové rady, produkty a metody slibující prodloužení života a zlepšení fyzické i duševní kondice. Otužování, půsty, exotické doplňky stravy nebo sofistikované biohackingové techniky – to vše se často tváří jako vědecky podložené přístupy. Ale co z toho opravdu funguje a co je jen chytrý marketing? Podle fyziologa Radima Šlachty ze společnosti Elonga je recept na dlouhověkost ve skutečnosti mnohem jednodušší, než jak ji líčí tyto trendy.

Pravidelná fyzická aktivita
Existují jednoznačné vědecké důkazy prokazující, že dostatečné množství pohybu výrazně snižuje riziko nemocí jako cukrovka, srdeční choroby nebo osteoporóza. Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 150–300 minut aerobní aktivity střední intenzity týdně nebo 75–150 minut vysoké intenzity, doplněné silovým cvičením minimálně dvakrát týdně. Mnoho lidí si myslí, že stačí občasná procházka nebo 10 000 kroků denně, ale realita je bohužel jiná. „Pokud chceme skutečně profitovat z pohybu, musíme jej zařadit do každodenního života ve smysluplném množství. A čím dříve začneme, tím lépe. Stejně jako u finančních investic platí, že dřívější start znamená větší rezervy do budoucna,“ upozorňuje Šlachta.

Veškeré změny je ovšem třeba zavádět postupně a s mírou. „Lidé často propadají přesvědčení, že bez bolesti či extrémního úsilí nelze dosáhnout žádných výsledků. Tento přístup možná odráží lidskou povahu: buď neděláme vůbec nic, nebo naopak sklouzneme k extrémům. Je ale nutné se ptát, zda motivací je skutečně touha posouvat vlastní hranice, nebo spíše získávání obdivu na sociálních sítích,“ dodává Šlachta. Přehlížení signálů přetížení, bolesti nebo zranění bývá nevyhnutelným důsledkem extrémních aktivit bez postupné adaptace, což v dlouhodobém horizontu tělu prokazatelně škodí. Podobně je tomu i např. u otužování, které je určitě zdraví prospěšné, ale extrémní expozice chladu bez postupné adaptace může vést k hormonálnímu stresu, zraněním a dalším komplikacím.

Strava – jednoduchost nade vše
Ani u stravy není potřeba podléhat extrémům. „Základ je jednoduchý: kvalitní bílkoviny, dostatek zeleniny a ovoce, zdravé tuky a omezení cukru a průmyslově zpracovaných potravin,” říká Šlachta. Největším problémem současnosti je nadměrný energetický příjem, což vede k nadváze a obezitě. „Žádná zázračná dieta neexistuje. Vše je o příjmu a výdeji kalorií. Pokud je příjem vyšší přiberete, pokud je nižší hubnete,“ dodává.

Detoxikační kúry či půsty mohou na první pohled vypadat jako rychlá cesta ke zdraví, ale realita je složitější. „Detoxikační kúry jsou většinou marketingový trik s minimálními prokázanými efekty. Půsty zase mohou být užitečné pouze tehdy, pokud po nich nenásleduje přejídání,“ vysvětluje. Podobnou pastí mohou být i různé „zázračné“ doplňky stravy na dlouhověkost, které lidé často nakupují jako „odpustek“ za nezdravý životní styl. „Reálný přínos těchto doplňků je minimální, zdraví je vždy lepší získat kvalitní stravou než pilulkami,“ říká Šlachta.

Regenerace a spánek – přirozená cesta ke zdraví
Spánek je nejsilnější přirozený „lék“ na regeneraci organismu. Dostatek kvalitního spánku zpomaluje proces stárnutí, zlepšuje funkci mozku a podporuje imunitní systém. Optimální délka spánku je individuální, ale průměrně se pohybuje mezi 7–9 hodinami denně. Moderní technologie, jako jsou chytré hodinky sledující kvalitu spánku, mohou být užitečné, ale interpretace jejich výsledků není vždy přesná. „Místo honby za dokonalými spánkovými statistikami bychom se měli soustředit na pravidelnost, eliminaci modrého světla večer, správnou teplotu v ložnici a klidné prostředí před usnutím. To má mnohem větší efekt než jakékoliv technické vychytávky,“ vysvětluje Šlachta.

Snižování stresu
Krátkodobý stres je přirozenou reakcí organismu na jistý typ podnětu a má svůj nesporný, často pozitivní význam, ale dlouhodobý chronický stres urychluje stárnutí a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Je však pozitivně ovlivnitelný výše zmíněnými faktory životního stylu – pohyb, optimální hmotnost a výživa, dobrý spánek, mindfulness techniky a čas strávený s blízkými. „Žádná pilulka vás stresu nezbaví. Klíčové je naučit se s ním pracovat,“ radí Šlachta.

Jak zjistit, co vašemu tělu prospívá?
Užitečným nástrojem pro sledování zdraví je měření variability srdeční frekvence (HRV). „HRV nám pomáhá pochopit, jak tělo reaguje na stres, trénink nebo změny v životním stylu,“ vysvětluje Šlachta, který s kolegou Vojtěchem Hlavenkou v roce 2023 založil startup Elonga a vyvinuli vlastní HRV snímač. Ten dokáže za pouhé tři minuty ranního měření jednoduše a přesně změřit stav organismu a doporučí vhodnou fyzickou aktivitu pro daný den.

Longevity není o extrémech ani o nejnovějších trendech, ale o pochopení základních principů zdraví. Namísto honby za zázračnými metodami je klíčové soustředit se na to, co je nám nejpřirozenější už od počátku věků – pohyb, výživu, regeneraci, a hlavně psychickou pohodu.