Hodina spánku navíc, nebo kratší den? Vše, co potřebujete vědět o návratu zimního času.

Tento víkend nastane okamžik, který jedni vítají s nadšením a druzí s lehkou nevolí: přecházíme ze letního na standardní, tzv. zimní čas. V noci z 25. na 26. října 2025 si posuneme ručičky hodin o hodinu zpět, a to ze 3:00 na 2:00. V praxi to znamená, že si v neděli ráno užijeme hodinu spánku navíc, ale zároveň se nám odpoledne začne stmívat dříve. Pojďme se podívat, proč se čas vůbec mění a jaké to má dopady na náš život.

 

Proč se čas mění? Krátká historická lekce

Střídání času neboli zavedení letního času (Daylight Saving Time) má kořeny v touze po úsporách energie. Poprvé se čas začal posouvat během první světové války, konkrétně v roce 1916, a to s cílem lépe využít denní světlo a snížit spotřebu osvětlení v pozdních odpoledních a večerních hodinách.

Idea byla jednoduchá: posunem času dopředu v létě se denní aktivity přesunou do světlejší části dne, čímž se ušetří elektřina za umělé osvětlení. Standardní čas, na který se nyní vracíme, je ten, který odpovídá našemu časovému pásmu (středoevropský čas, SEČ) a je označován jako „zimní“.

Ačkoliv v minulosti bylo střídání času výhodné pro úspory uhlí a ropy, moderní studie ukazují, že dnešní úspory jsou minimální, nebo dokonce žádné, vzhledem k používání klimatizací a moderní elektroniky. Přesto se v Evropě, a tedy i v Česku, zatím střídání času zachovává.

 

Rozcestník pro spaní a ranní světlo: Výhody a nevýhody

 

Výhody zimního času (Standardní čas)

Hodina spánku navíc: Hlavní benefit, který ocení „noční sovy“ i ti, kteří si rádi pospí. V neděli ráno máme legálně prodloužený víkend.

Více světla po ránu: Ranní ptáčata se budou probouzet do světla. Zimní čas lépe odpovídá našemu přirozenému biorytmu a slunečnímu svitu. Ráno už to nebude takové vstávání do tmy.

Menší dopad na zdraví (dlouhodobě): Většina odborníků se shoduje, že dlouhodobé setrvání u standardního (zimního) času je z hlediska chronobiologie pro lidské zdraví přirozenější.

 

Nevýhody zimního času (Standardní čas)

• Kratší večery: Hlavní nevýhoda pro ty, kteří rádi tráví volný čas venku po práci. Slunce zapadne o hodinu dříve, což pro večerní procházky či sport znamená tmu.

• Psychická zátěž: Pro mnohé lidi je dřívější stmívání impulzem k podzimní a zimní únavě nebo dokonce k sezónní afektivní poruše (SAD), způsobené nedostatkem denního světla v odpoledních hodinách.

• Chvilkový šok pro tělo: I když se posouváme zpět, tedy získáváme, i tato změna na pár dní naruší náš cirkadiánní rytmus (vnitřní hodiny), což může vést k únavě, poruchám soustředění a chuti k jídlu.

 

Bude to naposledy? Budoucnost střídání času

Možná si pamatujete na zprávy z roku 2019, kdy Evropská unie odhlasovala záměr zrušit střídání času. Každá členská země si měla vybrat, jestli trvale zůstane na letním, nebo na standardním (zimním) čase.

Kvůli pandemii koronaviru a neschopnosti členských států se dohodnout na společném postupu, bylo toto téma prozatím odloženo. Změna tak stále zůstává v platnosti a nejméně do roku 2026 nás čekají další posuny. Takže, ať už si rádi přispíte nebo naopak toužíte po světlejších večerech, prozatím se musíme přizpůsobit.

Nezapomeňte si v neděli 26. října ráno zkontrolovat hodinky! Všechny chytré telefony a digitální zařízení se sice pravděpodobně posunou samy, ale staré dobré nástěnné hodiny a hodinky vyžadují vaši pozornost – posunout je třeba o hodinu zpět. Užijte si prodlouženou neděli!

Zdroj: Redakce