Olej pleť nehydratuje, pomáhá jí však vodu udržet. Jak vybrat ten správný?

Pleťové oleje mají pověst jednoduché přírodní záchrany, jeden recept pro všechny ale neexistuje. Zatímco lehčí formy mohou dobře fungovat i u smíšené pleti, hutnější varianty přinesou větší komfort suché a zralé pokožce. Rozhoduje přitom nejen konkrétní druh, ale také množství a to, zda jej používáme samostatně, nebo jako součást krému či séra. Jak se v nabídce vyznat a které chyby mohou jeho výhody snadno převážit?

Po nanesení oleje bývá pokožka okamžitě hebčí a hladší, což snadno vyvolá dojem intenzivní hydratace. Samotný olej jí však vodu nedodává. Jeho hlavním úkolem je zjemnit povrch a pomoci zpomalit odpařování vlhkosti, kterou už pleť obsahuje. Největší smysl proto dává jeho použití po hydratačním séru nebo krému, případně jako součást přípravku s vyváženým poměrem vodní a olejové složky.

„Pleť může být mastná a současně dehydratovaná, protože produkce kožního mazu a míra hydratace pokožky jsou dvě odlišné věci. Pokud se leskne, ale zároveň pne, řešením nebývá agresivnější čištění ani silná vrstva hutného oleje. Vhodnější je spojit lehkou hydrataci s dobře zvolenou lipidovou složkou, která pomůže vlhkost udržet, aniž by pokožku zbytečně zatížila,“ vysvětluje MUDr. Gabriela Kičmerová, dermatoložka a expertka značky Revalid.

Od lehké jojoby po hutnější bambucké máslo

Jedním z nejlehčích a nejuniverzálnějších zástupců je jojobový olej, který je z chemického hlediska spíše tekutým voskem. Dobře se roztírá, nezanechává příliš hutný film a často vyhovuje normální, smíšené i mastnější pleti. Suché pokožce může dodat hebkost, sám o sobě pro ni ale nemusí být dostatečně výživný. Podobně lehce působí hroznový nebo světlicový olej, po nichž se často sahá u pleti se sklonem k maštění a ucpávání pórů.

Slunečnicový olej je bohatý na kyselinu linolovou, která se podílí na správném fungování kožní bariéry. Bývá lehčí než olivový nebo avokádový olej, a proto může dobře zapadnout do péče o normální, smíšenou i citlivější pokožku. Záleží však na konkrétním zpracování a celé receptuře. U čistého oleje je navíc důležité hlídat čerstvost a skladovat jej mimo teplo a světlo, protože oleje s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin snáze oxidují.

Suchá a zralá pleť obvykle ocení bohatší oleje, například arganový, mandlový nebo avokádový. Vytvářejí výraznější pocit ochrany a pomáhají změkčit drsná místa, pro mastnější pokožku však mohou být v čisté podobě příliš hutné. Ještě o krok dál stojí bambucké máslo. Technicky nejde o tekutý olej, v kosmetice ale plní podobnou lipidovou roli a hodí se především pro suchou, zralou nebo namáhanou pleť. V lehkém krému může dobře fungovat i přes den, samotné máslo však může řadě lidí více vyhovovat při večerní péči.

„Rozdělení olejů podle typu pleti může sloužit jako základní vodítko, ne však jako striktní pravidlo. Výsledná tolerance produktu totiž nezávisí jen na konkrétním oleji, ale také na jeho koncentraci, celkovém složení přípravku a individuální reakci pokožky. Nový produkt je proto vhodné zařazovat postupně a sledovat reakci pleti. Pokud se objeví nové komedony, přetrvávající pálení nebo zarudnutí, je vhodné jeho používání omezit nebo přerušit,” upozorňuje MUDr. Kičmerová.

Právě proto mají jen omezenou vypovídací hodnotu také internetové žebříčky komedogenity. Stejný olej se může chovat jinak samostatně a jinak v hotovém krému, kde je ho menší množství a doplňují jej další složky. Zvláštní kategorií jsou pak éterické neboli esenciální oleje. Ty se na rozdíl od běžných rostlinných olejů nemají nanášet neředěné přímo na obličej, protože mohou pokožku podráždit nebo vyvolat alergickou reakci.

Méně kapek, lepší výsledek

U čistého pleťového oleje bývá nejčastější chybou příliš velké množství. Na celý obličej obvykle stačí dvě až čtyři kapky, které se jemně vtisknou do pokožky. Olej patří po vodnatějších sérech a zpravidla také po krému. Mastnější pleti často stačí jen večer nebo cíleně na sušší místa.

Pro běžnou každodenní péči může být jednodušší olej už zapracovaný v séru nebo krému. V takovém přípravku jsou vodní a lipidové složky již zkombinované, takže není potřeba odhadovat množství oleje ani přemýšlet o dalším vrstvení produktů. Zároveň se ukáže, proč nelze účinek produktu posuzovat jen podle jedné ingredience: lehkost či hutnost výsledné péče určuje až receptura jako celek.

Příkladem je protivrásková péče Revalid Extra-Firming. Sérum, denní i noční krém obsahují lehčí jojobový a slunečnicový olej, zatímco součástí obou krémů je také hutnější bambucké máslo. Nejde však o samostatnou olejovou kúru. Lipidové složky jsou součástí formulí s glycerinem, peptidy a extrakty z mikrořas, noční krém k nim přidává také sodnou sůl kyseliny hyaluronové. Oleje tak pomáhají se zjemněním a komfortem pleti, zatímco další látky podporují její hydrataci, pevnost a regeneraci.

„Čistý olej dává smysl ve chvíli, kdy už člověk zná potřeby své pleti a chce péči cíleně upravit. Pro běžnou rutinu ale bývá praktičtější vyvážená formule, ve které je olej propojený s hydratačními a aktivními látkami. Pleť tak získá několik typů péče najednou a zároveň je menší riziko, že ji zbytečně zatížíme,“ doplňuje MUDr. Kičmerová.

Pleťový olej tedy není povinnou součástí rutiny ani univerzálním řešením. Pokud ale odpovídá typu pokožky a používá se ve správném množství, může pomoci udržet její hebkost a omezit ztrátu vlhkosti. Důležitější než pověst konkrétního oleje je nakonec to, jak funguje v celé péči a zda ho pleť dlouhodobě dobře snáší.