K lékaři až když něco bolí. Šest z deseti mužů čeká na zdravotní problém, téměř polovina tápe v prevenci
Markéta Pavelková 
Přestože většina českých mužů v posledních dvou letech absolvovala preventivní prohlídku, jejich přístup k vlastnímu zdraví zůstává rozporuplný. Řada z nich návštěvu lékaře odkládá a mnozí nemají jasno v tom, jaká preventivní vyšetření by měli vzhledem ke svému věku absolvovat. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Pluxee mezi 523 muži. Listopadová osvětová iniciativa Movember tak otevírá širší téma než jen prevenci rakoviny prostaty a varlat. Proč muži péči o zdraví odkládají a co by je přimělo začít ji řešit včas?
Na první pohled se zdá, že čeští muži prevenci nezanedbávají. Téměř tři čtvrtiny mužů (74 %), kteří se zapojili do průzkumu společnosti Pluxee, totiž během posledních dvou let absolvovaly preventivní prohlídku u praktického lékaře. Při bližším pohledu na jejich přístup ke zdraví se však ukazuje méně příznivý obrázek. Více než polovina jich současně připouští, že lékaře vyhledává především při zdravotním problému, a každý čtvrtý přiznává, že na preventivní prohlídky chodí nepravidelně nebo vůbec.
„Zvláště rakovina prostaty je zákeřná tím, že vyvolává příznaky až v pokročilém stádiu, kdy již není vyléčitelná. Je proto důležité, aby muži ve věku mezi 50 a 70 lety, i když nemají řádné potíže, absolvovali vyšetření v rámci tzv. screeningu, které spočívá v odběru krve na prostatický specifický antigen (PSA). Odběr nám může pomoci zachytit rakovinu prostaty v době, kdy ještě nevyvolává žádné příznaky a kdy je vyléčitelná,“ popisuje jeden ze scénářů přední český urolog Marek Babjuk.
Že prevence může mít konkrétní přínos, potvrzují i zkušenosti respondentů. Mezi muži, kteří v posledních pěti letech absolvovali alespoň některou ze sledovaných preventivních kontrol, uvedlo 31 %, že jim prohlídka nebo vyšetření odhalily zdravotní problém či riziko, o kterém do té doby nevěděli. Jde ovšem o vlastní zkušenost respondentů, nikoli o lékařsky ověřené diagnózy.
Návštěvu lékaře odkládá třetina mužů
Přestože preventivní prohlídky mohou pomoci odhalit dosud neznámá zdravotní rizika, řada mužů návštěvu lékaře odkládá. V posledních dvanácti měsících tak alespoň jednou učinila třetina dotázaných mužů (33 % z 523 respondentů), a to i přesto, že návštěvu sami považovali za potřebnou.
Ne vždy jde přitom o krátký odklad. Ze 173 mužů, kteří návštěvu lékaře v posledních 12 měsících odložili, ji 42 % následně absolvovalo a dalších 19 % už má sjednaný nový termín. Více než čtvrtina (28 %) však stále považuje návštěvu za potřebnou, ale dosud se neobjednala. Dalších 8 % už návštěvu za potřebnou nepovažuje.
„Má-li muž potíže v souvislosti s močením, měl by absolvovat vyšetření urologem. Příčiny mohou být různé i různě závažné. Zjištění a léčení příčiny může v řadě případů předejít závažným komplikacím. Muž by proto vyšetření výrazně oddalovat neměl,“ doplňuje příklad z praxe profesor Babjuk, děkan 2. lékařské fakulty UK a přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Péče o zdraví začíná u každého z nás
Vedle osobního přístupu k prevenci ovlivňuje návštěvy lékaře také organizace každodenního života. Pracovní a rodinné povinnosti mohou vést k tomu, že muži preventivní prohlídky odsouvají. Přestože zaměstnanci mají ze zákona právo na pracovní volno k návštěvě lékaře za stanovených podmínek, rozhodnutí věnovat čas vlastnímu zdraví zůstává především na každém jednotlivci.
Jak významnou roli může při odkládání návštěv lékaře hrát práce, ukazují i výsledky průzkumu. Ze 173 mužů, kteří v posledním roce alespoň jednou odložili návštěvu lékaře, jich 68 % uvedlo, že během tohoto období byly alespoň jednou důvodem pracovní povinnosti. Mezi 117 muži, kteří následně popisovali konkrétní překážky, nejčastěji zazníval překryv pracovní doby s termínem u lékaře (35 %), množství práce a pracovní termíny (31 %) nebo chybějící zastupitelnost (22 %). Dalších 19 % zmiňovalo obtížnou změnu směny či pracovního rozvrhu a 14 % obavy z reakce nadřízeného.
Respondenti mohli označit více důvodů. Výsledky tak naznačují, že sladit pracovní povinnosti s péčí o vlastní zdraví nemusí být pro muže vždy jednoduché.
„Za své zdraví neseme odpovědnost především my sami. Zaměstnavatelé ale mohou být důležitým partnerem, který zaměstnance motivuje k prevenci a pomáhá jim vytvářet zdravé pracovní návyky. Nejde přitom o nahrazování zákonného nároku na návštěvu lékaře, ale o podporu nad jeho rámec. Ať už prostřednictvím zdravotních benefitů, preventivních programů, osvěty nebo větší flexibility. Důležité je, aby lidé péči o zdraví nevnímali jako něco, na co si udělají čas až ve chvíli, kdy nastane problém,“ říká Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.
Téměř polovina mužů tápe v prevenci
Vedle časových a organizačních překážek může v přístupu k prevenci hrát důležitou roli také informovanost. Celkem 47 % z 523 dotázaných mužů uvedlo, že se spíše špatně nebo vůbec neorientuje v tom, jaké preventivní prohlídky a screeningová vyšetření by měli vzhledem ke svému věku absolvovat. Velmi dobrou orientaci deklarovalo pouze 9 %.
Nejasnosti pak panují i kolem základních pravidel preventivní péče. Správnou odpověď, že všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře je z veřejného zdravotního pojištění běžně hrazena jednou za dva roky, zvolilo pouze 47 % mužů. Dalších 35 % se domnívalo, že na ni mají nárok každý rok.
Výsledky tak naznačují, že vedle samotné motivace může být důležité také jednoduše a srozumitelně vysvětlovat, jaká vyšetření se mužů týkají a kdy je absolvovat. Tomu odpovídají i odpovědi mužů, kteří na preventivní prohlídky chodí nepravidelně nebo vůbec. Téměř třetinu z nich (29 %) by totiž k prevenci motivovaly právě jasné informace o vyšetřeních odpovídajících jejich věku.
Muži stojí o větší podporu zdraví ze strany zaměstnavatelů
Větší informovanost o prevenci přitom patří mezi oblasti, ve kterých mohou mužům pomoci zaměstnavatelé. Že by větší podporu zdraví a prevence na pracovišti uvítali, potvrzuje i 77 % dotázaných mužů. Současně však 40 % respondentů uvedlo, že jim zaměstnavatel neposkytuje žádnou z dotazovaných forem podpory zdraví, jako jsou zdravotní benefity, preventivní programy nebo flexibilnější organizace práce umožňující návštěvy lékaře.
Pokud jde o konkrétní formy podpory, muži by nejvíce ocenili dodatečný placený den na preventivní péči nad rámec běžného pracovního volna k lékaři (25 %). Následují informace a připomínání vhodných prohlídek (23 %), možnost využít zdravotní benefity na vyšetření nehrazená z veřejného zdravotního pojištění (18 %) nebo přímý finanční příspěvek na taková vyšetření (17 %). Stejný podíl dotázaných by ocenil preventivní program zajištěný zaměstnavatelem.
„Zaměstnavatel nemusí a ani nemá vědět, jaké zdravotní potíže jeho zaměstnanci řeší. Může ale vytvářet prostředí, ve kterém péče o zdraví nepředstavuje zbytečnou komplikaci – a vzhledem k ekonomickým dopadům nemocnosti je to i v jeho zájmu. Vedle možnosti uvolnit se k lékaři mohou pomoci například flexibilnější organizace práce, přehledné informace o prevenci, zdravotní benefity nebo preventivní programy. Důležité je, aby lidé věděli, jakou podporu mají k dispozici a jak ji mohou jednoduše využít,“ doplňuje Jan Michelfeit.
Právě listopadový Movember je příležitostí připomenout, že prevence není jednorázová záležitost ani téma omezené na konkrétní diagnózy. Základem je dlouhodobý zájem o vlastní zdraví, pravidelné prohlídky a vědomí, že péče o zdraví by neměla přicházet na řadu až s prvními obtížemi.
Foto: unsplash
