Life4you.cz - MP 
Řekněte jméno první civilizace, která obývala naše území. Slované? Germáni? Kdepak! Byli to Keltové a ne tak ledajací. Právě keltský kmen Bójů dal našim zemím jméno Boiohaemum, což se později vyvinulo v „Bohemii“.
Možná už dávno zmizeli, ale jejich odkaz je dodnes všude kolem nás, a to nejen v archeologických nálezech. Stačí se podívat na názvy našich řek, spousta z nich pochází právě z keltského jazyka.
Keltové? V Čechách? A kde jsou teď? Keltové se na naše území dostali někdy v 5. století př. n. l. a postupně se tu zabydleli. Nebyli to žádní divoši spíš naopak. Byli to skvělí řemeslníci, zemědělci i obchodníci. Stavěli oppida (opevněná města), razili si vlastní mince a měli obchodní kontakty po celé Evropě. Pokud bychom žili před dvěma tisíci lety, potkávali bychom je v honosných špercích a s vymazlenými účesy , Keltové si totiž potrpěli na styl.
Jenže pak se začaly dít velké věci. Nejprve do Evropy přišli Římané a začali s Keltama dost zametat. Ti se na našem území ještě nějakou dobu drželi, ale nakonec je postupně vytlačily germánské kmeny. No a po Germánech přišli Slované, a tak se na Keltíky pomalu zapomnělo.
Řeky, které mluví keltsky
Možná si říkáte, fajn, tak tu byli, ale co s tím? No, co kdybych vám řekl, že se s jejich dědictvím setkáváte každý den, aniž byste si to uvědomovali? Například když projíždíte kolem řeky. Spousta našich vodních toků má názvy právě keltského původu!
Vltava – Zní to česky, co? Jenže ve skutečnosti to pravděpodobně pochází z keltského Vltavos, což se dá přeložit jako „divoká voda“ nebo „hojnost vody“. A kdo někdy viděl Vltavu při jarním tání, tak uzná, že to sedí.
Labe – Keltové jí říkali Albis, což znamená „bílá“ nebo „jasná řeka“. Těžko říct, jestli to bylo kvůli čisté vodě nebo mlhám, které se nad ní rády drží.
Jizera – Název pochází z keltského Isara, což se dá přeložit jako „prudká, rychlá voda“. Kdo někdy sjížděl Jizeru na kajaku, určitě uzná, že to jméno není náhodné.
Ohře – Keltové jí říkali Agara, což může znamenat něco jako „řeka s břehy plnými stromů“. Podél Ohře je dodnes krásná příroda, takže i tady Keltové trefili hřebík na hlavičku.
A to není všechno. Keltské kořeny mají i některé názvy hor a kopců – třeba Říp může pocházet z keltského rip (pahorek, vrch). Podobně se spekuluje o Brdech, kde se zase nabízí spojitost s keltským slovem briga (kopec, výšina).
Keltové tu s námi vlastně jsou pořád. A tak i když si na ně v učebnicích historie vzpomeneme jen letmo, jejich vliv je stále kolem nás. Nejen v jménech řek a hor, ale třeba i v některých zvycích a pověrách. Vždyť i naše koledování na Velikonoce má podobné kořeny jako keltské rituály vítání jara. Možná bychom tedy na „Keltíky“ neměli zapomínat.
Koneckonců, byli tu dřív než my a pořád se s nimi tak trochu setkáváme. Jen si toho většinou na první pohled nevšimneme.
