Balená voda je spotřebiteli vnímána jako čistá a bezpečná, ale četné studie odhalily přítomnost patogenních mikroorganismů

Kvalitní marketing a reklama napomohly růstu průmyslu balené vody po celém světě, dokonce i ve vyspělých průmyslových zemích vybavených moderními úpravnami běžné kohoutkové vody včetně České republiky. Lidé konzumují balenou vodu z různých důvodů. Například jim nechutná kohoutková voda či mají obavy z přítomnosti toxických chemikálií,  patogenů a parazitů. Balená voda je spotřebiteli vnímána jako čistá a bezpečná, ale četné studie odhalily příležitostnou přítomnost patogenních mikroorganismů a toxických chemikálií s potenciálními škodlivými účinky na lidské zdraví.

„Nejčastěji dochází ke kontaminaci balené vody nevhodnou manipulací nebo špatným skladováním. Do vody se mohou vyluhovat škodlivé látky z plastových lahví nebo se ve vodě mohou namnožit bakterie, které se tam dostaly při stáčení. Bakterie jsou všudypřítomné a stáčírny vod nejsou sterilními farmaceutickými zařízeními, a tudíž může ke kontaminaci docházet. Takovéto kontaminace nemusí být žádným problémem, pokud se voda v lahvi skladuje vhodným způsobem. Jenže pokud se voda v plastové lahvi ohřeje v létě v horku na dálnici v návěsu kamionu či je pak nevhodně skladována za vysokých teplot, nebo je vystavena přímému slunečnímu záření na překladištích, kde může stát i několik týdnů či měsíců, tak počet těchto bakterií roste,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Balená voda je spotřebiteli obecně vnímána jako kvalitnější a chuťově lepší než voda z kohoutku. Vyšší kvalita balené vody je však někdy mylná představa. Několik studií ale uvedlo, že balená voda není o nic lepší kvality než obecní pitná voda. Často je naopak horší právě z důvodu výskytu různých mikroorganismů a nežádoucích látek. Navíc má balení, přeprava a likvidace plastových lahví negativní dopad na životní prostředí.

Toto zjistila ČR i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky u balených vod uvádí nevyhovující mikrobiologii výrobku. Ve vodách byly zjištěny vysoké obsahy kolonotvorných mikroorganismů, které se v balených vodách množí především při nedodržení skladovacích podmínek stanovených vyhláškou č. 275/2004 Sb, tj. že voda nebyla skladována v chladu a chráněna před přímým slunečním světlem.

Ve Velké Británii byla například provedena mikrobiologická analýza (na téma celkové počty kultivovatelných kultur, mikrobiální indikátory a Psseudomonas aeruginosa) 1082 lahví reprezentujících 17 značek. Bylo prokázáno, že méně bakterií je obsaženo v minerálních vodách nebo pramenitých vodách ve skleněných lahvích. Nejhůře dopadly pramenité vody v plastových lahvích. 

Balené vody obsahují i malé plastové částice

Nedávná studie americké Columbia University zjistila, že jeden litr balené vody obsahuje v průměru 240 tisíc malých kousků plastu. Asi 90 % těchto plastových fragmentů pak byly nanoplasty – částečky plastů menší než jeden mikrometr. Celkem bylo ve vzorcích 10 až 100krát více plastových částic, než odhalily dřívější studie, které se většinou zaměřovaly na větší mikroplasty.

Voda obsahovala částice všech sedmi druhů plastů. Nejběžnější byl polyamid, typ nylonu, který se často používá k filtraci a čištění vody. Bylo také zjištěno množství polyethylentereftalátu (PET). Dalo by se to očekávat, protože PET se používá k výrobě lahví na vodu a dalších nápojů. Mezi další identifikované plasty patřil polyvinylchlorid, polymethylmethakrylát a polystyren, který se také používá při čištění vody. Metoda identifikovala miliony dalších částic, které neodpovídaly sedmi kategoriím plastů. Zatím není jasné, zda tyto drobné částice jsou nanoplasty nebo jiné látky.

Chutná a zdravá doma

Jedním z řešení, jak se vyhnout nezdravé vodě, je využití kohoutkové pitné vody a její filtrace spojená se speciální úpravou. Příjemnou variantou je tzv. poddřezové řešení, kdy následně můžete mít chutnou a zdravou vodu přímo z vašeho kohoutku v kuchyni.  Řešení se skládá z pevné části a typu filtru, který si zákazník zvolí. Tyto filtry dokáží odstranit nežádoucí látky jako jsou těžké kovy (měď, olovo, nikl), vápník, vodní kámen, chlor a další hrubé i jemné nečistoty. Některé z filtrů jsou schopné odfiltrovat i mikroplasty či bakterie a viry. 

„Technologie navíc obohatí vodu blahodárným hořčíkem, popř. i zinkem, má tedy kýžený mineralizační účinek. Stejně tak komplexně vylepší senzorické vlastnosti vody, odstraní zákal, zápach a přidají příjemnou chuť. Vedle filtrů umístěných pod kuchyňský dřez jsou také stále populárnější výdejníky vody, které vyrobí chlazenou či chlazenou perlivou vodu přímo u vás v kuchyni. Výdejníky vody mohou být stejně jako filtry umístěny do skříňky pod dřez nebo v designovém provedení přímo na kuchyňskou linku, popřípadě designové volně stojící výdejníky s podstavcem, které lze umístit prakticky kamkoliv v bytě či domě.“ upřesňuje Jaroslav Žák z BWT.