Česko si v genderové rovnosti pohoršilo oproti minulému roku o tři příčky. Je na 104. místě

Již od roku 2006 vydává Světové ekonomické fórum report ohledně genderové rovnosti Global Gender Gap, který monitoruje rovnost mezi muži a ženami ve čtyřech oblastech. Podle nejnovější zprávy z roku 2024 se Česká republika v rovnosti propadá a je na 104. místě ze 146 států s indexem rovnosti 68,4 %. V rámci Evropy je Česko předposlední, za ním je pouze Turecko. Podle průzkumu společnosti ManpowerGroup uvedlo 15 % zaměstnavatelů v ČR, že k genderové rovnosti mají ještě daleko. Plné genderové rovnosti dosáhlo podle odpovědí 24 % organizací. V Česku stále přetrvává platová nerovnost, která je třetí nejvyšší v Evropské unii. Muži mají oproti ženám v průměru o 18 procent vyšší plat. To se pak odráží i na výši důchodů, který mají ženy o 30 % nižší. Vychází to z dat statistického úřadu Eurostat.

Při příležitosti oslavy Mezinárodního dne žen, který celosvětově připadá na 8. března a oslavuje sociální, hospodářské, kulturní a politické úspěchy žen, se společnost ManpowerGroup věnuje tématu genderové rovnosti a upozorňuje na postavení žen na trhu práce. Celosvětovým tématem MDŽ, který vyhlásila Nezisková organizace International Women´s Day, je heslo #AccelerateAction vyzývající k celosvětové podpoře úsilí o genderovou rovnost, které se dle posledních dat snižuje. „Podle našeho průzkumu ManpowerGroup Talent Shortage Survey uvádí už třetí rok za sebou 66 % zaměstnavatelů, že nemohou najít dostatek vhodných uchazečů na své volné pozice. Ženy se přitom nemohou zapojit do trhu práce tak, jak by chtěly, protože čeští zaměstnavatelé stále nedokáží vytvářet vhodné podmínky pro jejich větší zapojení a kariérní rozvoj,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Podle nedávného průzkumu společnosti ManpowerGroup, kterého se zúčastnilo 525 zaměstnavatelů v ČR, odpovědělo 24 % z nich, že dosáhlo plné genderové rovnosti, 32 % se genderové rovnosti blíží a 24 % je ještě přijatelně vzdáleno od jejího dosažení. Genderová rovnost zahrnuje aspekty jako platová rovnost a rovné příležitosti k povýšení.

„Firmy sice deklarují rovnost na pracovišti, ale často se jedná pouze o dojmy nebo zbožná přání, která nejsou založena na datech a faktech. Často si překážky pro ženy neuvědomujeme: malá nabídka flexibilních úvazků, možnosti skloubit péči o děti s prací, přístup k rozvojovým programům, kariérnímu posunu a zastoupení v managementu. Rovnost nemají firmy postavenou na datech – nemají nastavené systémy, které měří a vyhodnocují rovné odměňování, kariérní posuny, vzdělávání nebo se na toto téma nezaměřují v interních průzkumech spokojenosti a tak dále. Až čísla ukáží, jaká je objektivní skutečnost,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Mezi nejčastější nástroje, které organizace v Česku zavedly a přispívají k genderové rovnosti, patří budování důvěryhodných vztahů v týmu (33 %), efektivní podpora well-beingu (30 %), mentoring a školení zaměstnanců v různých pracovních modelech (flexibilní nebo pevná pracovní doba) (29 %) nebo podpora zaměstnanců, kteří se starají o děti nebo o nemocné příbuzné (27 %).

HOPI HOLDING, dlouhodobý klient společnosti ManpowerGroup, se snaží ženy také podporovat. „Dlouhodobě spolupracujeme s organizací Business & Professional Women ČR a našim ženám nabízíme šestiměsíční kurz mentoringu, účastníme se pravidelně konference Equal Pay v ČR. Také spolupracujeme s našimi ženami na mateřské, a pokud chtějí pracovat, snažíme se jim maximálně vyhovět, aby mohly skloubit práci a péči o rodinu,“ říká Gabriela Kahounová, Group People & Culture Director ve společnosti HOPI HOLDING.

 

 

Tempo k dosažení genderové rovnosti se snižuje. K úplně genderové rovnosti bude potřeba 134 let

Podle zprávy Světového ekonomického fóra Global Gender Gap Report 2024, který sleduje rovné pracovní podmínky ve 146 státech světa, bude genderová rovnost při současném tempu dosažena za 134 let, což je o tři roky více než v roce 2023. Zpomalení je vidět i na umístění Česka, které si v meziročním srovnání opět pohoršilo o tři příčky a je na 104. místě. Oproti roku 2022 se propadlo dokonce o 28 příček. V rámci čtyř oblastí, které WEF sleduje, si Česko nejhůře vede v zapojení žen do politiky, kde je na 130. místě se zapojením žen na úrovni pouhých 12,7 %. V rámci této oblasti se posuzuje například počet žen v parlamentu, ženy na ministerských pozicích a dalších předních politických pozicích. Nejlépe si Česko vede v oblasti dosaženého vzdělání, kde ženy převažují nad muži. V oblasti zdraví, kde se posuzuje poměr narozených žen a mužů a průměrná délka života žen, si Česko také nevede špatně, umístilo se na 37. místě. V ekonomické oblasti, kde se posuzuje například odhadovaný příjem žen, nebo platová rovnost za podobnou práci je Česko na 104. místě.

V širším geografickém kontextu se na prvním místě v genderové rovnosti umístila Evropa s indexem 75 %. Nejvíce se genderové rovnosti přiblížil, stejně jako minulý rok, Island s indexem 93,5 %. Mezi Top 10 s nejvyšším indexem patří Finsko a Norsko (shodně 87,5 %), Nový Zéland, (83,5 %), Švédsko (81,6 %), Nikaragua (81,1 %), Německo (81 %), Namibie (80,5 %), Irsko (80,2 %) a Španělsko (79,7 %).

Mezi pět nejhorších zemí se řadí Súdán (56,8 %), Pákistán (57 %), Čad (57,6 %), Írán (57,9 %) a Guinea (60,1 %).

Na platovou rovnost si v budeme v ČR ještě muset počkat. Muži mají stále o 18 % vyšší plat

V České republice nadále přetrvává významný platový rozdíl mezi muži a ženami. Aktuální statistiky ukazují, že ženy vydělávají v průměru o 16-19 % méně než muži na srovnatelných pozicích. Rozdíly v odměňování mají dlouhodobý dopad na kvalitu života žen, na riziko, že budou ohroženy chudobou, a na přetrvávající rozdíly ve výši důchodů, které v EU činí v průměru 30 % (údaje z roku 2018).

Situace se sice postupně zlepšuje díky rostoucímu povědomí o problematice a legislativním opatřením, ale tempo změn je pomalé. Česko v tomto ohledu zaostává za průměrem EU. „Klíčovým krokem k řešení by bylo zvýšení transparentnosti odměňování, podpora žen v technických oborech a vytvoření lepších podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života. Transparentnost v odměňování, kterou schválil evropský parlament a členské státy ji mají povinnost zavést do června 2026, bude pro mnoho manažerů výzvou, ale celkově jde o krok správným směrem. Férový přístup ke mzdám není jen otázkou genderu, ale základním pilířem moderního pracovního trhu,“ říká Jaroslava Rezlerová. Na základě nové směrnice zaměstnavatelé budou povinni sdělit uchazečům výši počáteční odměny nebo její rozmezí pro danou pozici a zároveň umožnit zaměstnancům přístup k informacím o tom, jak funguje systém odměňování a jaké jsou rozdíly v platech mezi muži a ženami.