Life4you.cz - MP 
Sklenice čisté vody, sešit, do kterého si píšeme poznámky, léky na horečku nebo třeba dům… To jsou všechno věci, které dobře známe, bez kterých si asi život nedovedeme moc představit. A, aniž bychom to běžně vědomě vnímali, všechny mají jasnou souvislost s lesem, respektive s lesy světa. Proto budeme zítra slavit Mezinárodní den lesů* i v Krkonoších.
Stejně, jako jsou lesy úplně zásadní součástí planetárního ekosystému z celosvětového hlediska, jsou krkonošské lesy velmi podstatné z pohledu našeho regionu, Česka i střední Evropy.
Krkonošské lesy jsou domovem tisíců druhů živé přírody. Většina z odhadovaných dvou tisíc druhů makromycet, tedy okem viditelných a plodnic tvořících hub, je doma právě v lese. V krkonošských lesích roste přes 400 druhů mechů a játrovek. Stovky druhů lesních bylin, vždyť jen dřevinných druhů roste v lesích Krkonoš přes 60. V lesích žije kolem 200 druhů obratlovců, z toho přes 100 zde hnízdících druhů ptáků a významná část z několika desítek tisíc druhů bezobratlých vyskytujících se v Krkonoších.
Krkonošské lesy jsou také úžasným průvodcem pestrosti vegetačních stupňů našich nejvyšších hor. Krkonoše začínají v nadmořské výšce kolem 400 m v údolích horských potoků listnatých lesů podhorského (submontánního) stupně, které tvoří (nebo by v přirozených lesích měl tvořit) především buk lesní, ovšem spolu s dalšími druhy, jako jsou javory (zejména klen), jasany, olše, osiky, různé druhy vrb, břízy a další. Od 800 do 1 200 metrů nad mořem tvoří horský (montánní) vegetační stupeň především pravé horské smrčiny – tedy lesy, kde je v českých podmínkách doma smrk ztepilý (pak ještě v chladných údolích, tzv. mrazových kotlinách). Ani horské smrčiny ale nejsou zdaleka jednotvárné. Najdeme tu smrčiny podmáčené, suché i rašelinné. Mezi smrky můžete tu a tam najít i statečné jedince buku, častěji ale břízy bělokoré i karpatské, nebo charakteristický jeřáb ptačí. A poslední výškový stupeň, kam zasahují v Krkonoších lesy, i když poněkud nezvyklé, je stupeň vysokohorský, neboli alpínský (1 200–1 450 m n. m.). I tam jsou to lesy, i když jsou tvořeny zejména keřovitými borovicemi klečemi, mezi nimiž se můžeme potkat s jeřáby, břízami, vrbou laponskou či krkonošskou specialitou, jeřábem sudetským. Tyhle lesy už jsou také součástí biotopů krkonošské arkto-alpínské tundry, největšího přírodního pokladu světového významu, který chrání Krkonošský národní park.
Jak udává Organizace OSN pro potraviny a zemědělství (FAO), zdravé lesy jsou podstatné pro ochranu klimatu – světové lesy zadržují 662 miliard tun CO2 (což je víc, než polovina CO2 ve vegetaci i půdě celé planety); protože skvěle zachycují vodu, jsou skvělou ochranou proti povodním i suchu; svým „dýcháním“ (transpirací a evaporací) udržují příjemné a životadárné mikroklima ve svém okolí a ochlazují vzduch – což je fajn nejen pro lidi, živočichy a rostliny, ale je to podstatné i pro koloběh vody v krajině a ovlivňuje to i proudění vzduchu.
A – abychom nezapomněli – FAO také upozorňuje, že trávit čas v lese je rozhodně dobrý nápad – pomáhá to udržovat si nebo vrátit ztracené pozitivní emoce, snižuje to stres a dokonce i krevní tlak! Čím víc se dostanete do lesa, tím méně se o vás budou pokoušet deprese, únava, budete méně naštvaní a v tenzi. V lese jste také chráněni před velkou částí znečištěného ovzduší z dopravy a dalších lidských aktivit.
