Plyn pro domácnosti od roku 2027 zdraží kvůli novému ekologickému poplatku. K čemu dojde a je možné se mu vyhnout?

Evropská unie připravuje zásadní změnu, která se dotkne peněženek většiny českých domácností. Od roku 2027 má dojít ke spuštění tzv. ETS II. Téma zatím veřejností příliš nerezonuje, ale odborníci varují, že jde o změnu, která může znamenat zdražení plynu až o 50 % pro ty, kteří plynem topí nebo ho používají na vaření. Co přesně systém ETS je a jaký bude mít dopad?

Systém EU ETS (Emissions Trading System) vznikl už v roce 2005 jako nástroj na snižování emisí skleníkových plynů. Funguje na principu tzv. emisních povolenek – stát určí maximální množství emisí CO₂, které může určitý sektor vypustit do ovzduší. Kdo emituje více, musí si povolenky dokoupit. Kdo sníží emise, může je naopak prodat.

„Jde o tržní nástroj, který má motivovat znečišťovatele k úsporám. A čím méně emisí vyprodukují, tím víc ušetří,“ uvádí Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v České republice. Jde o jednoduchý princip a na rozdíl od uhlíkové daně je flexibilnější, protože umožňuje obchod s povolenkami. V první vlně (tzv. ETS I) se tento systém týkal především velkých firem – elektráren, oceláren nebo leteckých společností. Nyní ale přichází rozšíření, které se poprvé přímo dotkne i domácností.

ETS II: domácnosti na scéně

Nová verze systému ETS II bude fungovat jinak a rozšíří se na sektory, které dosud byly mimo systém: dopravu a budovy, tedy i spotřebu domácností. Zásadní novinkou je, že povinnost nakoupit povolenky nebudou mít výrobci, ale dodavatelé plynu, kteří je budou muset pořídit v objemu odpovídajícím spotřebě svých zákazníků. Jinými slovy, každý kubík plynu, který domácnost spotřebuje, bude zatížen emisní přirážkou.

„Dodavatelé energií nemají možnost emise nijak snižovat. Nemohou optimalizovat výrobu, protože žádnou výrobu nemají. Jsou tedy nuceni celou cenu emisní povolenky přenést na konečného zákazníka,“ vysvětluje Michal Kulig.

Na rozdíl od původního systému nebudou tyto povolenky přidělovány, ale prodávány v aukcích. Cílem je, aby jejich cena odrážela reálnou poptávku a zároveň tlačila na úspory. Bude existovat samostatný trh, kde se s těmito povolenkami bude obchodovat podobně jako s těmi „velkými“ v ETS I.

Co to udělá s cenou plynu?

Zdražení je prakticky jisté – jen zatím není jasné, jak velké bude. První náznaky z trhu s emisními deriváty pro ETS II už ale ukazují možný nárůst ceny o 50 %.

„Na burze Intercontinental Exchange proběhly první obchody na rok 2028, kde se cena povolenky pohybovala kolem 100 EUR za tunu CO₂. To by odpovídalo nárůstu ceny plynu zhruba o 15 EUR za MWh. Tedy z dnešních přibližně 35 na 50 EUR za MWh,“ vypočítává Michal Kulig.

Navíc dodavatelé vědí, že na rok 2027 budou muset zajistit povolenky odpovídající spotřebě svých zákazníků. Trh s povolenkami ale neexistuje, neproběhla aukce povolenek a ani není dokončena legislativa, a tak dodavatelé netuší, kolik budou zákazníkům účtovat. To vytváří nejistotu, kvůli které řada dodavatelů nenabízí fixní ceny. Nevědí, za kolik povolenky pořídí, a proto nechtějí uzavírat fixované smlouvy na období po roce 2026. Místo toho zavádějí cenové vzorce, které budou reflektovat budoucí vývoj ceny povolenky.

Na co si dát pozor při prodlužování nebo uzavírání nových smluv?

Vzhledem k novým povinnostem je důležité věnovat pozornost smluvním podmínkám. „Zeptejte se svého dodavatele, jak bude do ceny plynu promítnuta cena povolenky. Bude fixní? Odvodí se z tržní ceny? Bude obsahovat cenový strop? Podepisujete-li smlouvu na delší období, zjistěte si, zda ji můžete vypovědět, pokud cena emisních povolenek neúnosně vzroste,“ doporučuje Michal Kulig.

Rozdíly v odhadech ceny jsou dnes enormní – od 55 do 91 EUR za tunu CO₂. A to už může dělat velký rozdíl v domácím rozpočtu. V dnešní době je na trhu mnoho dodavatelů. Proto je vhodné porovnávat nabídky a vyjednávat o podmínkách. Obrátit se lze i na nezávislé poradenské společnosti, které pomohou s orientací v nabídkách a výběrem nejvhodnějšího dodavatele.

Bude existovat nějaká kompenzace?

Dopady ETS II na domácnosti mohou být výrazné. Proto Evropská unie počítá se vznikem tzv. Sociálního klimatického fondu. Část výnosů z aukcí povolenek má směřovat na podporu zranitelných domácností a také na investice do úsporných opatření, jako je zateplení domů nebo přechod na obnovitelné zdroje. Detaily implementace však zatím nejsou známy.

Co s tím můžeme dělat?

Nový systém má ambiciózní cíl – motivovat domácnosti ke snížení spotřeby fosilních paliv. „Plyn bude dražší a každá MWh, kterou nahradíte například tepelným čerpadlem nebo FVE, vám přinese finanční úsporu, protože nebudete muset platit další ekologickou přirážku,“ zdůrazňuje Michal Kulig.

Změna přijde až za dva roky, takže je čas se na ni připravit, informovat se, zhodnotit svou energetickou náročnost a zvážit investice do úspornějších technologií. Řešením je i možnost oprostit se od závislosti na plynu, například výměnou topného systému za jiný zdroj, zateplením budovy za účelem snížení energetické náročnosti nebo pořízením fotovoltaické elektrárny k vlastní výrobě elektřiny.