Týden před začátkem nové turistické sezóny se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun. Poslední fázi postupných rekonstrukcí, které trvaly 23 let dokončilo město také s pomocí bezmála 58 milionů z evropských peněz.
Novorománská a novorenesanční jízdárna, která vznikla z popudu generála Windischgrätze před 162 lety, nyní návštěvníkům zpřístupnila všechny své prostory a atraktivní prohlídkový okruh se tak stává nejnovějším lákadlem v právě startující turistické sezóně.
„Město Tachov vlastní objekt jízdárny od roku 1991. Před rokem 1989 ale byla v tak havarijním stavu, že se zcela vážně uvažovalo o její demolici. Díky iniciativě tehdejšího vedení města ji Ministerstvo kultury zařadilo do Programu záchrany architektonického dědictví a od roku 2000 se postupně opravovala až do dnešní podoby,“ říká starosta Tachova, Petr Vrána.
Podstatná část rekonstrukcí se uskutečnila do roku 2008. Podařilo se staticky zajistit konstrukce objektu, zastřešit ho novou krytinou a prostory stavebně obnovit. Objekt ovšem stále nesplňoval technické a hygienické normy ani požadavky na požární bezpečnost, aby se mohl naplno využívat.
Od roku 2021 se realizovaly stavební práce, které zahrnovaly rozšíření prostor pro technické zázemí v suterénu, elektroinstalace, vzduchotechniku, osvětlení a elektronické zabezpečení, dva nové výtahy pro bezbariérový přístup do všech pater, vytápění včetně zemních vrtů, požární zabezpečení a opravu fasády. Postupně se také pracovalo na restaurování maleb a dřevěných kazet v podhledu krovu v hlavním sále. V hlavním sále a několika dalších místnostech se položily nové podlahy.
V rámci projektu, který se z většiny financoval z evropských peněz prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) vznikly také zázemí pro návštěvníky a personál, výstavní prostory a relaxační a odpočinkový prostor. „Bez finanční podpory ze strany IROP by se tato finální fáze spojená s plným zpřístupněním památky veřejnosti realizovala velmi pomalu a trvala by dalších několik desítek let. Nedošlo by tak ke komplexnímu řešení a jízdárnu bychom z bezpečnostních důvodů nemohli veřejnosti zpřístupnit,“ dodává starosta Vrána.
I nadále se v jízdárně počítá s pořádáním kulturních akcí, koncertů, svateb, a především s pravidelným návštěvnickým provozem a komentovanými prohlídkami. „Pro návštěvníky jsme připravili novou expozici bylinkářství a Českého lesa, a dále expozice historického dobového oblečení, koňských stájí s informačními panely, kovárnu, byt kováře, expozici železářství, kočárovou chodbu a expozici obytných místností pro šlechtu a její návštěvy,“ vypočítává zdejší kastelán Pavel Voltr.
Město Tachov tak vytvořilo originální multifunkční společenské a kulturní centrum a zároveň velmi atraktivní turistický cíl.
„Kulturní památky jsou jen jednou z mnoha oblastí, které EU prostřednictvím IROP finančně podporuje. V Plzeňském kraji získalo podporu z tohoto programu dosahující téměř jedné miliardy korun už 30 projektů. Vždycky nás těší, když podpora, kterou doporučujeme a administrujeme, pomáhá zachránit unikátní historické skvosty a zároveň ještě podpoří zájem turistů o tento náš krásný region,“ uzavírá Magda Sýkorová, ředitelka plzeňské pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky, které projekty IROP kompletně zastřešuje.
O jízdárně Světce
Jízdárna byla postavena v letech 1857-62 v novorománském a novorenesančním slohu podle plánů architekta Haberzettla. 60 metrů dlouhá a 26 metrů vysoká budova s originálním dispozičním řešením, kdy všechny potřebné místnosti pro koně i návštěvníky byly umístěny pod jednou střechou, je ukázkou unikátní kombinace šlechtické aristokratické budovy s představou moderní průmyslové architektury. Nacházela se tu kovárna, sklady, uhelna, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje (shoz přímo na vozy). V patrech byly umístěny lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami. Ve 20. století se jízdárna využívala k různým účelům, ale bez údržby a oprav rychle chátrala. V roce 1981 ji Ministerstvo kultury vyňalo z památkové ochrany a před rokem 1989 byla v havarijním stavu. Postupná záchrana a rekonstrukce probíhaly od roku 2000 až do současnosti.
