Pohrnou se české malé a střední firmy do hrátek s umělou inteligencí? Rozhodující bude přístup majitelů

Umělá inteligence v letošním roce působí velký rozruch napříč obory. Razantně mění e-commerce, marketing, logistiku a veškeré IT. Ale tím to nekončí. Bude hlouběji zasahovat do celého pojetí podnikání a do business modelů. Velké, nadnárodní firmy jsou na tento nový trend a cestu k ziskovosti připravené lépe, tvrdí odborník na executive interim management a zakladatel společnosti JPF Czech Ing. Jiří Jemelka, MBA.

Nové služby pro menší ryby jako akviziční akvárium

O zavádění umělé inteligence stojí nejvíce velké firmy, korporace, nadnárodní organizace. Daly by se charakterizovat jako subjekty s progresivním přístupem k technologickým novinkám, kde jsou technologie jedním ze zásadních zdrojů inovací. Proto takové společnosti vyhledávají právě pokroková řešení, která zpřesní a zrychlí proces zdokonalování vlastních produktů. Na jedné straně se rodí příležitosti pro konkurenční výhodu ve stávajícím oboru podnikání. Na druhé straně dává firmám AI další trumfy v diverzifikaci na poli výzkumu a vývoji. „Předpokládám, že masivní zapojování AI do řady aspektů činnosti firem povede k nárůstu dceřinek čistě orientovaných na výzkum a vývoj pro další klienty. A tak se z in-house využití cenného know-how stane velmi vítaná a žádaná služba v rámci B2B. Dceřiné organizace nabídnou svůj servis menším podnikům, které si vlastní vývojové a výzkumné oddělení nemohou dovolit vůbec nebo jen částečně. Pro větší společnosti je to také skvělá příležitost, jak zmapovat situaci na trhu a vytipovat subjekty, které by byly pro jejich portfolio akvizičně zajímavé. Ten, kdo z malých a středních hráčů v tuzemsku uvažuje o prodeji, by tak měl zbystřit a jít pokroku naproti,,“ hovoří o příležitostech pro korporáty a další velké hráče Jiří Jemelka.

Financování: česká šikmá plocha

Velké podniky obvykle také definuje lepší přístup ke kapitálu, z nichž by mohly být rozvoj a inovace financovány. Ať už jde o prostředky vlastní nebo ze zdrojů externích. To je odlišuje. Po covidových letech i přetrvávajícím válečném konfliktu ve východní části Evropy řada firem menší a střední velikosti s investicemi otálí, jelikož své kapitálové rezervy rozpustila v rámci provozu. „V JPF Czech se zabýváme executive interim managementem a majoritní část naší klientely tvoří právě malé a střední podniky v Česku, na Slovensku a nyní také v Polsku. Zatím ale vidíme, že nejhorší podmínky a nálada pro technologickou expanzi provází právě české podnikatelské prostředí. Nemyslím si, že se jejich ochota masivně transformovat a vkládat finance do technologií využívajících umělou inteligenci v následujících třech letech výrazně zvedne. Tématem stále zůstává stabilizace cashflow a celkové firemní ozdravení, které pak ukáže, kudy se může cesta inovací a investic ubírat. A dokud si ve svých společnostech majitelé tento pořádek neudělají, mohou být vynaložené prostředky do nových tech řešení jen další slepou uličkou, která nepřinese na straně redukce nákladů a rozvoje obchodních příležitostí zamýšlené benefity. Radím proto soustředit se na finanční kondici, protože bez kapitálu se umělá inteligence v domácích firmách nezabydlí. Nepotřebujete jen koupit a customizovat řešení, ale manažersky to zvládnout. To znamená masivní přípravné kroky, ale také nové požadavky na HR a personální zabezpečení,“ popisuje situaci Jiří Jemelka.

Mentální horizont roku 2000

Společnosti, které byly zakládané kolem roku 2010, mají často v čele stále původního majitele, podle specialistů z JPF Czech to u malých a středních podniků rodinného rázu platí dvojnásob. „Lidé, kteří zakládali svoje firmy na konci velké hospodářské krize, se učili podnikat v době hojnosti a v době, kdy byl prudký rozvoj technologií na bázi AI v plenkách. Mnohdy uvažují ne ani v horizontu roku 2010, ale 2000. A to je velký průšvih, protože tento mindset není připravený otevřít se velkému technologickému boomu AI. Pod takovým vedením mnohdy ani není možné firmu na takovou transformaci připravit,“ upozorňuje Jiří Jemelka. Jedním z řešení je předat exekutivu nástupci nebo externímu manažerovi a začít aktivně budovat manažerský tým, který bude do chodu podniku zavádět standardizované postupy a včas bude reagovat na novinky a trendy v oboru. Připraví v něm podmínky pro novou profilaci na trhu a určí, které technické oblasti budou prioritně potřebovat inovace nejnovější generace. Teprve poté je vhodné najmout experta na technologickou transformaci a začít se změnami. „Na základě našich zkušeností vidím, že malé a střední firmy v České republice nejsou tolik orientované na novinky a progres, jako tomu je v zahraničí, kde je pro firemní mentalitu typičtější větší dravost. A tím nemyslím jen plánování inovací a transformačních aktivit. Výjimka přichází tehdy, pokud je majitel nebo výkonný ředitel silně technologicky zaměřený člověk s otevřenou osobností a hladem po úspěchu,“ přibližuje Jiří Jemelka.

Inspirace start-upy

Víc než tři čtvrtiny start-upů cílí na technologie. Inovace je základním kódem jejich DNA a důvodem, proč jsou tyto organizace zakládány. Na rozdíl od jiných typů organizací zde probíhá vývoj agilně a rychle. Velcí investoři prostřednictvím start-upů testují, které nápady z technologického světa mají potenciál prosadit se, akcelerovat rozvoj nových možností pro plošné, komerční využití v praxi a zvýšit ziskovost. „Pro některé naše obchodní partnery hodnotíme i start-upy, hlavně z manažerské perspektivy, není to jádro naší práce, ale umíme to. Ve start-upech se pohybují mladí svěží lidé, kteří pokrokem žijí. Je to diametrálně odlišná mentalita na rozdíl od té, kterou vídáme v tradičních výrobních firmách. Nepanuje tu strach z novot, ale motivace hledat způsoby, jak je zkomercializovat a zpeněžit, a přitom řešit potřeby a problémy v B2B i B2C. Pro lidi ze start-upů je příznačná flexibilita v myšlení i přístupu. Vývoj uvnitř je dynamický, ale pokud se to uřídí, můžete v zaměření postupovat mnohem rychleji a také dříve odstřihnout slepé uličky. Proto je to pro investory atraktivní a start-upy svým přirozeným inovátorským naladěním přitahují peníze,“ komentuje Jiří Jemelka.

Konkurenční výhoda za cenu propouštění

Umělá inteligence do značné míry promění kancelářské a úřednické profese. Zpráva Světového ekonomického fóra z jara letošního roku poukazuje na to, že se razantně poznamená pracovní trh, na němž zcela zanikne 83 milionů pracovních míst, ale dalších 69 milionů jich v důsledku zavádění AI vznikne. Přitom rozdíl 14 milionů volných pracovních sil na trhu práce pohltí obory, které dosud nebyly pro uchazeče až tak atraktivní. Ale tato změna nebude okamžitá a podle odborníků z JPF Czech přinese i dočasně vyšší nezaměstnanost. A podobného scénáře se malé a střední podniky bojí. „Čeští podnikatelé patří mezi ty s vyšším sociálním cítěním. Představa, že se ve prospěch inovace a umělé inteligence budou muset rozloučit s některými lidmi, co u nich pracují třeba dekádu, je pro ně opravdu velmi nepříjemná. Raději dají práci lidem, než strojům nebo algoritmům. Tento argument proti zavádění novinek, které by ale zlepšily výkonnost a konkurenceschopnost podniku, je velmi častý. Ve svém důsledku ovšem bude stát za zánikem ne jednoho, ale desítek, stovek, tisíců pracovních míst, protože je to ignorování změn, které v businessu nastávají. A já se domnívám, že šikovné využívání umělé inteligence zlepší pozici malých a středních firem a vytvoří tisíce nových atraktivně ohodnocených pracovních pozic. AI podnikům pomůže uspět v partnerství s většími globálně působícími organizacemi. Může totiž zabezpečit nejen vyšší kvalitu produkce, ale také usnadnit cestu k budování ekologičtějších provozů. Právě na zelenou výrobu se v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích zvyšují nároky, a brzy zde zavládnou ještě přísnější standardy,“ apeluje Jiří Jemelka.