Staré kotle zhoršují ovzduší a mají negativní dopad na zdraví obyvatel.

Od 1. září 2024 je v České republice zakázáno používání kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy podle normy ČSN EN 303-5. Obce se chystají na pečlivé kontroly. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.

S příchodem chladnějšího počasí a reálným zahájením topné sezóny budou obce provádět namátkové kontroly nebo využívat integrovaný systém pro sledování dodržování kontrol technického stavu a provozu kotlů. Tyto revize musí majitelé kotlů provádět minimálně každé tři roky. Kontroly mohou být rovněž iniciovány na základě podnětů, například od sousedů. Často je totiž na první pohled jasné, kdo používá nevyhovující kotel, protože z jeho komína stoupá dým a zápach, který okolí obtěžující zápach.

Například na Vysočině v minulých dnech zdůraznili obcím nutnost kontrolovat topení v domácnostech. Pracovníci obcí s rozšířenou pravomocí jsou povinni dělat kontroly spalovacích zdrojů v domácnostech, aktivně se věnovat vyhledávání zdrojů v celém okolí, zhotovovat seznamy provozovatelů a vést kontrolní a poté přestupková řízení.

Od 1. září 2024 platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech. V Česku je v provozu stále ještě přes 150 tisíc takových kotlů, podle dat a odhadů Asociace podniků topenářské techniky. Záměrem tohoto opatření je zlepšit kvalitu ovzduší a snížit emise škodlivých látek, které mají negativní dopady na lidské zdraví i na životní prostředí.

Tento zákaz měl být zavedený už v roce 2022, ale vzhledem k politické a energetické situaci v Evropě se jeho realizace odložila až na letošní září. Dotýká se hlavně venkovských domácností, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody na koupání a mytí nádobí. 

Hrozí nemalé a opakované pokuty
Provozovatel kotle je zodpovědný za dodržování nařízení, a pokud zařízení neodpovídá zákonu, může dostat pokutu až 50 000 Kč, případně 20 000 Kč za neprovedení povinné kontroly. Pokutu pak lze udělit i opakovaně, pokud domácnost nepřejde na model kotle s alespoň třetí třídou. Mnoho majitelů však s výměnou kotlů čeká, dokud nezačnou kontroly. 

Ultrajemný polétavý prach
„ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí,“ říká Lukáš Rom z Kärcher.

Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky.

Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.

Co můžeme dělat my?
Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší. „K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu. Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher.