Markéta Pavelková 
Foto: KRNAP
Vlk obecný, vyhubený člověkem v polovině 19. století, se do Krkonoš postupně vrací.
Od roku 2015 evidujeme jeho pozorování, v posledních třech letech můžeme hovořit o tom, že vlk v Krkonoších opět našel svůj domov. Po loňském vyvedení mladých na východě hor máme letos důkazy o úspěšném rozmnožování na západě. Stále platí, že dle našich odhadů jsou na území KRNAP 2–3 vlčí teritoria s přibližným počtem do 10 jedinců.
Vlk je druhem zvláště chráněným na celém území ČR. Právě na území Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o vrcholového predátora, jeho přirozeně výskyt dělá těžkou hlavu místním hospodářům. Správa KRNAP proto nepodceňuje aktivní komunikaci s nimi. Vyvinuli jsme aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda[1]. Opakovaně pořádáme semináře o tom, jak vhodně zabezpečit pastviny. Pomáháme hospodářům s žádostmi o dotace na zabezpečení pastvin proti útoku velkých šelem. Vytvořili a hospodářům jsme rozdali speciální infoceduli o přítomnosti pasteveckého psa v ohradě. V podstatě neustále jsou hospodářům k dispozici pracovnice a pracovníci z pracoviště managementu bezlesí i zoolog Správy KRNAP k případným konzultacím. Tři desítky útoků na hospodářská zvířata v letošním roce ale potvrzují, že v případě Krkonoš jsou i přes snahy některých chovatelů stále pastviny proti vlkům zabezpečeny nedostatečně.
Správa KRNAP také nadále pokračuje v odborném monitoringu vlka. „Stále ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně sbíráme vzorky vlčího trusu a posíláme je na genetickou analýzu. Nadále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku a snažíme se podrobněji sledovat i situaci v okolí ohrad s opakovanými útoky,“ říká zooložka Karolina Mikslová. „Díky tomu máme mimo jiné přehled, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií,“ dodala.
Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při (zcela výjimečném) setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. Turistům i místním doporučujeme, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití.
Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct, vzdálit se. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, ve dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, udělat výrazný pohyb, aby vás vlk zaregistroval a uvědomil si, že jste člověk. Neutíkejte před ním.
Děkujeme také návštěvníkům, že nám hlásí svá vlčí pozorování, často doprovázená fotografiemi. Prosíme, pokračujte v tom i dál. Je pro nás důležité znát čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci Mapy.cz. Svá pozorování hlaste naší zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč. SMS) na tel.: 731 533 895.
Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně vrací a plní svou roli predátora. Zkušenosti z Evropy i z ČR již ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy.
Informace pro návštěvníky i hospodáře v souvislosti s vlky v Krkonoších najdete na našem webu na adrese https://www.krnap.cz/priroda/vlci-v-krkonosich/.
Hospodáři mají možnost žádat o dotace na realizaci preventivního zabezpečení hospodářských zvířat před velkými šelmami z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 (OPŽP). V současné době jsou vyhlášeny dvě výzvy s příjmem žádostí od 16. 7. 2025 do 31. 3 . 2026.
Podrobné informace o návratu vlků do české přírody – pro veřejnost i hospodáře o možnostech náhrad škod, jejich výskytu, financování preventivních opatření, postupu při hlášení škody a zabezpečení hospodářských zvířat před útoky vlků – najdete na webu AOPK ČR na adrese http://www.navratvlku.cz.
[1] Celkový aktuální přehled o útocích vlků na hospodářská zvířata na území ČR nabízí interaktivní mapa na webu navratvlku.cz.
