Bodnutí včelou, vosou nebo sršněm může ohrozit život. Jaké jsou varovné příznaky? A jak postupovat?

Hmyzí bodnutí zažije v České republice většina z nás. Včely, vosy a sršni patří v letních měsících k běžné součásti naší přírody i míst, kde trávíme volný čas. U části populace ale může jejich bodnutí vyvolat systémovou alergickou reakci, která postihuje celý organismus a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Uvádí se, že alergickou reakci zažije přibližně 0,3-7,5 % dospělých a 0,15–3,4 % dětí. V nejhorším, ale vzácném případě, může dojít i k úmrtí.

Většina lidí si bodnutí hmyzem spojuje pouze s krátkodobou bolestí, zarudnutím nebo svěděním. To je skutečně nejčastější reakce, která sama odezní. Lékaři ale upozorňují na to, že existují tři základní typy reakce organismu.

První je čistě lokální, tedy omezená na místo vpichu.
Druhá je výraznější lokální reakce, kdy otok zasahuje větší oblast a může přetrvávat několik dní.
Třetí, nejzávažnější varianta, je systémová alergická reakce (anafylaxe), která už postihuje celý organismus.

„Systémová alergická reakce může zahrnovat kopřivku po těle, otok obličeje, potíže s dýcháním, pokles krevního tlaku a v nejzávažnějších případech může vést až k anafylaktickému šoku. Ten může nastat velmi rychle, často během několika minut po bodnutí, a může vážně ohrozit život,“ popisuje vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková.

Jed hmyzu patří v Evropě mezi nejčastější spouštěče anafylaxe.

Mezi lety 1994 a 2016 došlo k téměř 1700 úmrtí v důsledku bodnutí hmyzem v Evropě (svá data poskytlo 32 zemí). Většina případů se odehrála v běžném prostředí, tedy na zahradách, při rekreaci nebo během každodenních venkovních aktivit.

Příznaky ohrožení života

Závažnost reakce nelze odhadnout podle velikosti bodnutí a ani podle toho, jak silná byla první bolest.

„U bodnutí hmyzem je klíčové včas rozpoznat, kdy jde o běžnou lokální reakci a kdy už o systémovou alergickou reakci. Pokud se objeví příznaky jako dušnost, sípání, otok rtů, jazyka nebo obličeje, celková slabost nebo kolaps, je nutné okamžitě volat záchrannou službu. U anafylaxe rozhodují minuty,“ varuje MUDr. Ježková z OZP.

K bodnutí hmyzem dochází nejčastěji při běžných aktivitách

K bodnutí hmyzem dochází nejčastěji při běžných aktivitách. Nejčastěji jde o bodnutí včelou, vosou nebo sršněm, například na zahradě, při sportu, turistice nebo při stolování venku. K bodnutí nemusí dojít jen po narušení hnízda. Stačí, když se člověk dostane do blízkosti hmyzu, který hledá potravu.

Bodnutí je nejčastěji důsledkem obranného chování hmyzu po narušení jeho prostoru, nikoli aktivním útokem na člověka. „Vosy a sršně silně přitahuje potrava, sladké nápoje, ovoce či maso, což vysvětluje, proč k incidentům často dochází právě venku u jídla, nebo na místech s otevřeným jídlem,“ popisuje doktorka Ježková z OZP.

Jak omezit riziko bodnutí hmyzem

Prevence je relativně jednoduchá. Odborníci doporučují zejména opatrnost při manipulaci s jídlem a nápoji venku, používání vhodného oblečení v přírodě a včasné zaznamenání výskytu hmyzu v okolí.

„Pokud jste už někdy po bodnutí prodělali systémovou alergickou reakci nebo anafylaxi, patříte do rizikové skupiny a měli byste být obzvlášť opatrní,“ dodává MUDr. Jana Ježková

Riziko bodnutí hmyzem nejde zcela vyloučit, ale dá se výrazně snížit vhodným chováním.

používejte uzavíratelné lahve místo otevřených nápojů (ne plechovky nebo nezakryté sklenice)
při pobytu v přírodě a venku, sledujte každé sousto i doušek a po jídle hned ukliďte a zakryjte potraviny
nenechávejte venku zbytky jídla, sladkosti nebo maso, výrazně přitahují vosy a sršně

při pobytu v přírodě si co nejvíc zakrývejte kůži (dlouhé rukávy, kalhoty) a také si dejte pozor na příliš volné oblečení, aby se do něj hmyz nezamotal
používejte uzavřenou obuv – nechoďte bosky v trávě, kde může být hmyz sbírající potravu

pokud se hmyz přiblíží, pomalu a klidně odejděte, protože prudké pohyby mohou vyprovokovat útočnou reakci hmyzu

zkontrolujte místa k sezení (lavičky, pikniky, dětská hřiště), buďte opatrní u odpadkových košů

Když dojde k bodnutí hmyzem

Protože k bodnutí hmyzem dochází také během výletů, dovolených nebo pobytu v přírodě, pojďme si říct, co dělat, pokud se tak stane.

Především, postupujte pokud možno rychle a klidně:

Odejděte z místa napadení – hmyz může být v blízkosti stále aktivní a útočit opakovaně
Zkontrolujte, zda v ráně zůstalo žihadlo. Pokud ano, seškrábněte ho plochým předmětem (např. nehtem). Na místo netlačte, tlak může vytlačit zbytek jedu do kůže a zhoršit reakci.
Chlaďte studeným obkladem či ledem zabaleným v látce, cca 10-20 minut.
Zvedněte končetinu, pokud je bodnutí na ruce nebo noze. Pomáhá to snížit otok.
Některé léky mohou ulevit od svědění a otoku při běžné místní reakci. Patří mezi ně antihistaminika (např. cetirizin nebo loratadin) nebo lokální přípravky po bodnutí.
Sledujte reakci a pokud se objeví příznaky systémové alergické reakce, okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu. V takovém případě antihistaminika na léčbu anafylaktické reakce nestačí. Pacienti, kterým lékař předepsal autoinjektor adrenalinu, by jej měli nosit stále u sebe a při známkách anafylaxe jej použít podle doporučení lékaře. Jeho použití je jednoduché a život zachraňující.

„Naše Asistenční služba slouží jako podpora při běžných zdravotních obtížích, neřeší akutní a život ohrožující situace. Poradíme, jak postupovat, zda je nutné jít k lékaři, případně pomůžeme i s jeho vyhledáním nebo objednáním. Ale v žádném případě nenahrazujeme zdravotnickou záchrannou službu. V případě závažných příznaků alergické reakce je nutné vždy volat 155 nebo 112, protože jde o akutní stav,“ uzavírá vedoucí Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.