Life4you.cz - MP 
Věděli jste, že to, co jíte, není jen záležitostí osobních preferencí, ale i genetických predispozic, které ovlivňují vaši schopnost trávit a využívat různé živiny? Zatímco někteří se cítí skvěle s vyšším příjmem masa a živočišných produktů, jiní dávají přednost rostlinné stravě, která lépe podporuje jejich metabolismus. K tomu všemu je potřeba zohlednit i složení střevního mikrobiomu, jež hraje zásadní roli v trávení a imunitní odpovědi organismu. Jak genetika rozhoduje o preferenci konkrétních makroživin a jaké bakterie k dosažení celkového zdraví byste určitě měli mít ve svých střevech?
Skladba jídelníčku není pouze náhodnou volbou. Každý člověk je individuální, proto se i jeho potřeba příjmu důležitých živin značně liší. Cítíte, že vaše tělo vyžaduje vyšší příjem masa a masných produktů, či naopak dává přednost zelenině a pokrmům na rostlinné bázi? Významnou roli ve výběru a preferenci potravin hraje genetika. „Některé geny skutečně mohou rozhodovat o tom, zda člověk dává přednost masité nebo rostlinné stravě. Jde například o geny související s citlivostí na hořkost či metabolismem tuků a bílkovin, jako jsou FTO, APOA2 a PPARα, které určují efektivitu trávení a využití živin z masa. Klíčový je také gen DRD2, jež reguluje dopaminovou odměnu z jídla, tedy jak uspokojivě působí určité potraviny na mozek. Geny AMY1 a CPT1A zase rozhodují o enzymatické aktivitě spojené s trávením tuků a sacharidů, což souvisí s preferencí makroživin,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom.
Kromě genetických predispozic je však velmi podstatný také střevní mikrobiom, konkrétně jeho složení a zastoupení nezbytných bakterií, které se starají o trávení živočišných bílkovin a rostlinné vlákniny. Právě jejich schopnost zpracovávat klíčové makroživiny značně ovlivňuje, jakým stravovacím návykům dává člověk přednost. Genetička Procházková dodává, že mikroorganismy svou metabolickou aktivitou dokonce ovlivňují neurotransmitery a hormonální signály spojené s chutí k jídlu.
V hlavní roli maso a živočišné produkty
Jídelníček založený primárně na mase tělu dodává kvalitní bílkoviny a esenciální aminokyseliny, podporuje růst svalů, regeneraci tkání a tvorbu hormonů. Je zdrojem důležitých látek, jako jsou zdravé tuky v podobě omega-3 mastných kyselin podporujících činnost mozku, vitamín B či železo, jež pomáhá při nedostatku červených krvinek v těle.
Ve střevech typického masožravce převažují bakterie Bacteroides, Alistipes a Bilophila, jejichž hlavní úlohou je štěpení živočišných tuků a bílkovin. Naopak chybějícími mikroorganismy jsou Prevotella a Akkermansia zajišťující fermentaci vlákniny. Tento typ mikrobiomu může zvyšovat produkci trimethylamin-N-oxidu, zkráceně TMAO, a sirovodíku, které v rámci dlouhodobého působí mají negativní dopad na správnou funkci střevní bariéry, ale i zdraví kardiovaskulárního systému. Omezený příjem vlákniny navíc snižuje produkci protizánětlivých mastných kyselin s krátkým řetězcem, čímž může dojít ke vzniku systémového zánětu, a tedy i narušení střevní mikrobioty a celkového zdraví. Ačkoliv mohou na tento typ stravování někteří lidé reagovat lépe, obecně se strava založená vyloženě na masných výrobcích nedoporučuje. „Mezi časté následky patří zápach z úst v důsledku ketózy, zácpa z důvodu nízkého příjmu vlákniny či únava a změna střevního prostředí. Z dlouhodobého hlediska může dojít k zánětu střevní sliznice, metabolické nerovnováze, narušení kardiovaskulárního systému a hrozí také rozvinutí dny, tedy onemocnění postihující klouby vlivem nahromaděné kyseliny močové. Trpí také ledviny, které musí zpracovávat nadbytek dusíkatých látek, a játra metabolizující velké množství bílkovin a tuků,“ upozorňuje odbornice.
Jak jsou na tom vegetariáni?
Bezmasý jídelníček je kromě důležité vlákniny bohatý také na antioxidanty, rostlinné polyfenoly, které snižují zánětlivé procesy, podporují zdraví střevního mikrobiomu a působí jako prevence metabolických onemocnění, a fytochemikálie z ovoce a zeleniny, jež fungují jako přirozený detox pro játra a zároveň jako ochrana buněk před oxidačním stresem. Důležitý je také nižší příjem nasycených tuků a cholesterolu, díky čemuž je riziko kardiovaskulárních onemocnění a vysokého krevního tlaku daleko nižší.
Mikrobiom vegetariánů a lidí, kteří dávají přednost rostlinné stravě, disponuje vyšší diverzitou a převahou bakterií Prevotella, Bifidobacterium a některých druhů Lachnospiraceae, jež podporují tvorbu mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ani toto složení však není ideální, pokud ve stravě chybí dostatečná pestrost. „Takto složený mikrobiom je sice obecně považován za prospěšný pro zdraví střev, může být ale méně adaptivní na trávení živočišných tuků a bílkovin v případě přechodu na smíšenou stravu. Kritický je také nedostatek vitamínu B12, jež produkují samotné bakterie, hemového železa, zinku, omega-3 mastných kyselin a některých aminokyselin. Výsledkem je poté oslabení svalů, snížení imunity či anémie. Z dlouhodobého hlediska hrozí i osteoporóza, neurologické poruchy nebo také narušení štítné žlázy kvůli nízkému příjmu jódu a selenu,“ varuje genetička Procházková.
Zlatá střední cesta
Ne nadarmo se říká, že všeho moc škodí. Ideální je jít cestou střídmého jídelníčku, který zohlední vaši individualitu, genetické predispozice, zdravotní stav a zároveň díky pestrosti a vyváženosti podpoří celkové zdraví. Je proto vhodné zařadit kvalitní bílkoviny ze živočišných i rostlinných zdrojů, zdravé tuky, dostatek vlákniny a rozmanitý přísun mikroživin. „Z mého pohledu není maso nutností, pokud je strava vyvážená a doplněná o veškeré esenciální živiny, jako jsou vitamíny, minerály a aminokyseliny, které tělo potřebuje,“ komentuje odbornice Procházková.
Zaměřit byste se měli také na složení střevního mikrobiomu, od jehož zdraví se odvíjí celá řada důležitých procesů v těle. „Klíčová je rovnováha střevního prostředí a optimální zastoupení několika bakteriálních kmenů zajišťujících potřebnou diverzitu. Jde především o bakterie Bifidobacterium, které tráví vlákninu a posilují imunitní systém – lze je získat z mléčných výrobků a kvašené zeleniny. Dále také Lactobacillus pro snížení pH ve střevě a štěpení laktózy, Akkermansia muciniphila udržující střevní bariéru, Faecalibacterium prausnitzii, jež produkuje protizánětlivý butyrát, a v neposlední řadě Prevotella pomáhající s fermentací rostlinné vlákniny. Určitě se proto hodí znát aktuální složení svého střevního mikrobiomu, a získat tak cenné informace při sestavování ideálního jídelníčku. Test mikrobiomu od Chromozoom poskytuje data o zastoupení různých druhů bakterií ve střevech, včetně prospěšných i potenciálně škodlivých mikroorganismů,“ uzavírá genetička Procházková.
