Hepatitida C není jen nemocí uživatelů drog. V ČR mohou být nakaženy desítky tisíc jedinců z nerizikové populace

Pan Petr a paní Táňa zažili šok. Při absolvování předoperačního vyšetření se zjistilo, že jsou nakaženi žloutenkou typu C. Přitom oba padesátníci žijí spořádaný život. Možná nákaza? Transfúzí krve podanou během zákroku před více než 30 lety, kdy nemoc nebyla ještě známá. Dnes je hepatitida C spojena hlavně s uživateli drog a s promiskuitním chováním, ale odhaduje se, že je v ČR infikováno až 50 000 osob z běžné populace neužívající drogy. Většina o své nemoci ale vůbec netuší. Pokud se ovšem onemocnění neodhalí včas, může těžce poškodit játra.

 

Žloutenka typu C (chronická virová hepatitida C), způsobená virem hepatitidy C (HCV), představuje významnou globální zdravotní hrozbu. Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí, s ročním nárůstem nových infekcí o 1,75 milionu a úmrtností kolem 400 000 lidí ročně. Ale výskyt není to jediné, v čem je toto onemocnění zrádné. Obtížná je jeho diagnostika a v rozvojových zemích i léčba.

„Mezi cíle Světové zdravotnické organizace patří do roku 2030 snížit počet nově nakažených o 90 % a počet zemřelých o 65 %. Naopak je třeba zvýšit nejen počet diagnostikovaných na 90 %, ale i léčbu chronicky nemocných na 80 %. Bohužel ne vždy platí, že diagnostikovaný pacient je zároveň i léčený a vyléčený pacient,“ upřesňuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.

Virus hepatitidy typu C byl objeven v roce 1989, testování anti-HCV protilátek probíhá od roku 1992. Proti onemocnění neexistuje očkování. Jeho příznaky mohou být nespecifické a velmi mírné až do doby závažného jaterního poškození.

„Statistiky prozrazují, že je u nás ročně objeveno cca 800-1000 nových případů žloutenky C. V roce 2023 bylo ovšem hlášeno rekordních 1300 osob, což lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie kovidu i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci,“ pokračuje profesor Urbánek.

 

Kolísavé jaterní testy mohou naznačovat nákazu

Záludností onemocnění hepatitidou C je tedy fakt, že nemá žádné specifické symptomy. A co nebolí, toho si nevšímáme.

„Drtivá většina infikovaných žloutenkou typu C nemá o své nákaze ponětí, protože je bezpříznaková. Onemocnění trvá desítky let a projevuje se pouze kolísavými jaterními testy. Nicméně i ty mohou být mnoho let zcela normální,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Šperl, CSc., zástupce přednosty pro výzkum a výuku, Klinika hepatogastroenterologie, IKEM. „Jestliže se onemocnění nebude léčit, může těžce poškodit játra. Proto doporučujeme všem, kteří dostali transfúzi krve před rokem 1992, nechat se otestovat. Nicméně otestovat by se měli i ti, kteří se v mládí dopustili nějakého rizikového chování s možností přenosu infekce.“

Mezi rizikové faktory přenosu hepatitidy typu C se řadí nejen transfuze nebo orgánové transplantace před rokem 1992, ale také pouze jednorázová nitrožilní aplikace drog, tetování, sexuální promiskuita, či vertikální přenos z matky na dítě.

„Přestože máme žloutenku typu C zafixovanou především coby nemoc intravenózních uživatelů drog, epidemiologická studie odhaduje, že je u nás nakaženo pětkrát tolik osob běžné populace oproti nitrožilním uživatelům drog. A to je velmi vysoké číslo,“ zmiňuje docent Šperl.

 

Snahou je přidružit testování do zavedeného systému péče

Infikované osoby se pohybují v celém zdravotnickém systému, tedy nejenom u specialistů, což komplikuje její diagnostiku. Je tedy možné hepatitidu C vymýtit? Aby se to podařilo, bylo by optimální jednorázově otestovat všechny osoby starší nad 18 let. Nicméně plošné testování všech dospělých osob není v současnosti u nás proveditelné. Testování je vyhláškami MZ ČR nařízeno pouze v těchto skupinách: vybraní zdravotníci dle rizika, dárci krve a orgánů a partneři plánující umělou fertilizaci. Veškerá další doporučení k testování HCV byla dosud jen doporučeními odborných společností a jejich dodržování nelze vynucovat.

Podmínkou pro úspěšné vyhledávání infikovaných osob je spolupráce praktických i odborných lékařů při testování HCV infekce.

„Snažíme se, aby bylo testování zakotveno v daných bodech systému poskytování zdravotní péče tak, aby to bylo na všech zúčastněných nezávislé. Testováni by měli být pacienti s opakovaně abnormálními jaterní testy v rámci hledání příčiny jejich jaterního onemocnění a mělo by být provedeno i v případě nepatrného zvýšení. Testováni by také měli být pacienti, u nichž lze v anamnéze vystopovat rizikový faktor přenosu HCV infekce a pacienti trpící jinou chorobou spojenou s rizikem přenosu HCV infekce, například kohorta definovaná rokem narození (1975-1995), diabetici 2. typu apod. A to i v případě, že mají jaterní testy prozatím v normě,“ pokračuje profesor Urbánek.

 

Hepatitida C jednoduše léčitelná a zcela vyléčitelná infekce

Testování na virus probíhá jednoduše. Z krve se zjišťuje přítomnost protilátek, které naznačují, zda došlo k infekci, ale neukazují, jak dlouho onemocnění trvá. K potvrzení aktivní infekce je třeba podstoupit několik dalších bezbolestných vyšetření, aby se potvrdila přítomnost viru v krvi a zjistila míra poškození jater. Léčení probíhá pomocí orálně (ústy) podávaných léků.

„Za více než 30 let od objevu viru se léčba žloutenky C zcela zásadně posunula. V roce 1991 bylo vyléčeno pouze 6 % pacientů, dnes se jedná o téměř 100% úspěšnost. V současnosti je léčba krátká a vysoce účinná a bez nežádoucích účinků. Pomáhají tablety – přímo působící antivirotika,“ dodává prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.

 

Pokud u vás existuje byť jen malé podezření na nákazu žloutenkou C, můžete se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“ – je jich 25 po celé ČR, jsou regionálně dostupná – www.ces-hep.cz