Způsobuje autismus, vyvolává alergie a astma, obsahuje pro lidský organismus nebezpečný hliník. To jsou jen některé z mýtů a dezinformací, kterými je opředeno očkování, avšak neexistují pro ně jakékoliv vědecké důkazy. Očkování patří mezi nejdůležitější způsoby prevence infekčních chorob, a jako takové má nepopiratelnou zásluhu na záchraně lidských životů.
„S vakcínou proti onemocnění covid-19 začaly být hlasy proti očkování slyšet více než kdy dříve. A s tím se ve veřejném prostoru stále hlasitěji opakovaly také nejrůznější mýty a dezinformace, které pochopitelně vzbuzují velké vášně. Proto jsme se v Loono rozhodli, že se zaměříme také na oblast očkování. Chceme lidem ukázat, jak funguje a že se ho opravdu nemusí bát,“ říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se zaměřuje na prevenci nejrůznějších typů onemocnění – od rakoviny přes kardiovaskulární problémy až po reprodukční a duševní nemoci.
Jak je to tedy například s v úvodu zmiňovaným autismem? Neexistují jakékoliv vědecké důkazy o tom, že by vakcíny u dětí způsobovaly autismus. Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrew Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Po důkladných nezávislých výzkumech však bylo prokázáno, že byl tento text záměrně klamavý a zavádějící. Andrew Wakefield byl vyškrtnut z registru lékařů a přišel o svou lékařskou licenci.
Vědecké důkazy chybí také u tvrzení, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním naopak doporučováno, protože mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob nebo i zhoršení jejich základního onemocnění. Jen ve velmi vzácných případech se mohou po očkování objevit alergické reakce, jako jsou kopřivka nebo potíže s dýcháním. Závažné alergické reakce, například anafylaktický šok, se týkají méně než jednoho případu z milionu podaných očkovacích dávek.
Naopak pravdou je, že některé vakcíny skutečně obsahují hliník. Ten se však nachází také ve vodě, vzduchu, mateřském mléce i v dětských příkrmech. Hliník je totiž všude kolem nás. Denní dávka hliníku je do množství 2 mg/kg hmotnosti dle vědeckých studií považována za minimálně rizikovou. Hliník ve vakcínách se nikdy této hranici ani zdaleka nepřibližuje.
„Přestože vědecké důkazy mýty a dezinformace popírají, objevuje se argument, že se tak činí úmyslně, protože jsou nežádoucí účinky očkování záměrně bagatelizovány a nekorektně hlášeny. To také není pravda, jelikož jsou všichni zdravotničtí odborníci v souladu se zákonem povinni hlásit veškeré závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky, se kterými se ve své praxi setkají. V České republice tato data shromažďuje Státní úřad pro kontrolu léčiv,“ dodává Kateřina Šédová.
Očkování je u některých onemocnění, která dodnes neumíme léčit (například obrna, klíšťová encefalitida nebo žlutá zimnice), jedinou možností, jak snížit jejich výskyt mezi lidmi. Jedná se o proces, při kterém se do organismu podává očkovací látka za účelem imunitní reakce. Při té se vytváří protilátky, které chrání očkovaného před daným onemocněním.
Aby byl výsledek očkování co nejúčinnější, je u infekčních nemocí zapotřebí dosáhnout kolektivní imunity, pro níž je obvykle nutná větší než 90% proočkovanost. Z toho důvodu je část očkování v Česku povinná ze zákona a řídí se podle očkovacího kalendáře. U nemocí, které se přenáší z člověka na člověka, chrání kolektivní imunita i neočkované.
Cílem je dosáhnout úplného vymýcení daného onemocnění, což se zatím povedlo pouze u pravých neštovic. U celé řady dalších onemocnění však došlo k výraznému snížení jejich výskytu v populaci. Čím více nechráněných jedinců v populaci je, tím snadnější je přenos infekce mezi lidmi. Také to je důvodem, proč se dnes očkuje i proti nemocem, se kterými se již nesetkáváme. Není totiž nikde dáno, že se nemohou při poklesu kolektivní imunity vrátit.
Nezisková organizace Loono v rámci své osvětové kampaně vedle vyvracení mýtů vysvětluje, jak očkování funguje, jaké mohou být jeho nežádoucí účinky a proč není potřeba se ho bát. Přináší také informace o povinných i nepovinných vakcínách pro děti i dospělé a radí, jak se očkováním připravit na léto i na exotické dovolené. Dlouhodobě se zaměřuje také na osvětu ohledně očkování proti HPV, tedy viru, který způsobuje až 99 % případů rakoviny děložního čípku.
Pro více informací sledujte Loono na sociálních sítích i na blogu. S hlídáním očkovacího kalendáře již brzy pomůže také mobilní aplikace Preventivka
