Hypertenze útočí na mladé Čechy: Děti jsou 3× obéznější než dříve, nemocné srdce mají už v mládí

Při příležitosti Světového dne hypertenze, který připadá na 17. května, varují lékaři před podceňováním onemocnění, které sice zpočátku nijak nebolí, ale patří k největším zdravotním hrozbám současnosti. Odborníci upozorňují, že vysoký krevní tlak je nutné vnímat jako velice komplexní „skládačku“. Pro to, aby byla péče opravdu celostní a pacient byl chráněn, nesmí v této mozaice chybět žádný dílek – od měření krevního tlaku, přes dostatek pohybu a udržování optimální hmotnosti pomocí vhodně zvolené stravy, až po správně nastavenou léčbu. 

Důsledky nekompenzované hypertenze jsou totiž fatální: vede k nevratnému poškození ledvin, rychlému rozvoji srdečního selhání a je hlavní příčinou infarktu myokardu i závažných cévních mozkových příhod neboli mrtvic. Jaké jsou tedy ty nejdůležitější dílky skládačky, na které v každodenním životě nesmíme zapomínat?

Vysoký tlak už dávno není jen problémem seniorů

Výskyt hypertenze se přesouvá do stále mladších věkových kategorií, což je přímým důsledkem drastických změn v našem životním stylu a poklesu fyzické aktivity. Podle globálních dat stoupl podíl obezity a nadváhy u dětí v období mezi lety 1990 a 2023 z 10 % na alarmujících 30 %. Tento trend patrný i v ČR vede k tomu, že se časné známky kardiometabolických poruch objevují u lidí neúměrně brzy a extrémně zatěžují zdravotní systém.

„Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu, kdy je jedinou denní aktivitou mnoha lidí těch padesát metrů k autu a od auta zpět. Roste nám generace, která je objektivně nemocnější, a pokud tento trend nezměníme, ponese si do dospělosti velmi vážné následky,“ varuje prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D., primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.

Solná epidemie a skrytá hrozba v průmyslově zpracovaných potravinách

Extrémní příjem sodíku zůstává jedním z největších rizikových faktorů, které vyhání krevní tlak do nebezpečných výšin. Zatímco doporučená denní dávka hlavního zdoje sodíku – kuchyňské soli – je pouhých 5 gramů, odhadovaná průměrná spotřeba se v České republice pohybuje kolem 15 gramů denně, což je naprosto mimo veškerá doporučení.

„Lidé často věří mýtu, že svůj krevní tlak účinně ochrání tím, když si přestanou solit jídlo u stolu. Ve skutečnosti ale přijímáme drtivou většinu soli z průmyslově zpracovaných polotovarů, které jí obsahují i trojnásobek oproti běžnému domácímu jídlu. Moje praktická rada proto zní: pokud to myslíte se zdravím vážně, minimalizujte nákup vysoce zpracovaných výrobků a vraťte se k vaření ze základních surovin,“ upozorňuje profesorka Mlíková Seidlerová.

Geny versus životní styl: Výmluva na dědičnost neobstojí

Častým argumentem pacientů s hypertenzí je dědičná zátěž, avšak realita ukazuje, že vliv genetiky lidé přeceňují. Monogenně podmíněná hypertenze, za kterou by stála zřetelná mutace jediného genu, je v Česku extrémně vzácná a týká se nanejvýš stovek pacientů. Až u 90 % případů nelze určit jednu jasnou příčinu, jedná se o složitou polygenní dědičnost – tedy spolupůsobení stovek genů, které reagují na vnější vlivy.

„Výmluva pacientů na to, že mají vysoký tlak v rodině a nedá se s tím nic dělat, zkrátka neobstojí. Genetika u naprosté většiny lidí funguje jen jako spínač, který aktivujeme až my sami ve chvíli, kdy k tomu dáme impuls nezdravým životním stylem. Pokud pacient včas radikálně změní své návyky, začne se hýbat a zredukuje hmotnost, dokáže nutnost začít brát léky oddálit i o několik let,“ vysvětluje profesorka Mlíková Seidlerová.

Domácí měření tlaku a moderní léčba

Základem pro efektivní kontrolu nemoci je správná diagnostika. S rozvojem chytrých tlakoměrů se dnes klade důraz hlavně na průběžné měření krevního tlaku v domácím prostředí. Podle odborných dat vykazuje 15–25 % pacientů v ordinaci falešně zvýšený krevní tlak, který je způsobený podvědomým stresem z návštěvy lékaře – jde o takzvaný syndrom bílého pláště. Domácí měření tak přináší přesnější obrázek o skutečném zdravotním stavu. K lékaři bychom se měli vydat i v případě, že se cítíme zcela zdraví, ale při měření v klidovém stavu opakovaně zaznamenáme hodnoty vyšší než 140/90 mmHg.

„Možnosti moderní medicíny v léčbě hypertenze jsou dnes excelentní. Máme k dispozici moderní léky, které dokážou spojit více účinných látek do jediné tablety, a využíváme i nové šetrné intervenční metody. Abychom ale mohli efektivně pomoci, je nezbytné vysoký krevní tlak včas zachytit. Ráda bych proto apelovala na všechny zodpovědné dospělé, aby nezanedbávali preventivní prohlídky u praktického lékaře, na které polovina populace přestává po dosažení plnoletosti systematicky chodit. Je zcela klíčové osvojit si správný způsob domácího měření tlaku a nikdy léky bez konzultace s lékařem nevysazovat,“ uzavírá profesorka Mlíková Seidlerová.