Mezinárodní den celiakie aneb nejde jen o lepek, ale o složitou imunitní reakci. Co o ní říkají nejnovější studie?

Celiakii často vnímáme jen jako onemocnění střev spojené s nesnášenlivostí lepku, jejímž řešením může být dieta. Jenže moderní medicína ukazuje, že realita je mnohem komplexnější. Celiakie je totiž autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém reaguje na lepek a poškozuje vlastní organismus, nejen střevo. Protože se ale celiakie může projevovat velmi různorodě, od potíží s trávením přes únavu až po neurologické problémy, řada lidí o svém onemocnění ještě neví. Příznaky mohou být nenápadné a dlouho nerozpoznané. A co říkají nejnovější studie?

 

Již téměř 30 let se 16. května, který připadá na Mezinárodní den celiakie, upozorňuje na problematiku tohoto rozšířeného autoimunitního onemocnění. Dlouho se předpokládalo, že hlavní podstata celiakie spočívá v ‚chybné‘ reakci imunitního systému na lepek. To sice platí, některé moderní studie ale naznačují, že určité fragmenty lepku mohou u predisponovaných jedinců ovlivňovat střevní bariéru a přispívat k její zvýšené propustnosti, která hraje roli v rozvoji imunitní reakce. To znamená, že lepek neškodí jen prostřednictvím imunitního systému, ale může mít i vliv na samotnou strukturu a funkci střevní sliznice.

 

‚Mini-střeva‘ v laboratoři, nové možnosti výzkumu

Velký posun ve výzkumu celiakie přinesla experimentální studie, v níž vědci vytvořili v laboratoři tzv. mini-střeva z buněk reálných pacientů. Díky tomu mohli poprvé opravdu detailně sledovat, co se ve střevě děje, když člověk s celiakií sní lepek.

Ukázalo se, že lepek spouští v těle řetězovou reakci, při které se uplatňuje více imunitních signálních látek (cytokinů), které následně aktivují imunitní systém takovým způsobem, že může docházet k poškozování vlastních střevních buněk.

„Pochopit, co přesně dává pokyn k tomu, aby se střevo začalo ničit, je zcela zásadní. Pokud by se tato reakce mohla v budoucnu zablokovat, mohla by vzniknout léčba, která by celiakii dokázala cíleně ovlivnit a neřešit ji jen celoživotní dietou,“ vysvětluje vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková.

Díky testování na ‚mini-střevech‘, uměle vytvořených 3D strukturách z kmenových buněk simulujících funkci lidského střeva, se tedy mohou testovat nové léky bez nutnosti zatěžovat pacienty a také hledat způsoby, jak imunitní reakci ovlivnit. Tyto postupy jsou zatím ve fázi výzkumu.  

 

Celiakie není jen problémem trávení

Jak už jsme naznačili, celiakie není jen onemocnění střev. To znamená, že se nemusí projevit jen typickými zažívacími potížemi, jako jsou průjmy nebo nadýmání. Může ovlivňovat celý organismus včetně nervového systému.

„Pacienti s celiakií mohou kromě trávicích obtíží trpět například chronickou únavou, poruchami koncentrace nebo se u některých z nich mohou objevit i neurologické příznaky, jako je třeba brnění či necitlivost končetin, případně poruchy rovnováhy. Jedná se tedy o onemocnění organismu jako systému, které si zaslouží komplexní přístup,“ upozorňuje MUDr. Jana Ježková z OZP.

Celiakie se někdy ‚maskuje‘ jako únava, problémy se soustředěním nebo potíže související s nervovým systémem. Proto je důležité myslet na ni i v případech, kdy by vás to na první pohled ani nenapadlo.

„Podezření na celiakii dává smysl řešit, pokud se problémy kombinují, například únava, bolesti hlavy a zhoršená pamětí a současně trvají dlouhodobě. Jestliže se vás tyto obtíže dlouhodobě týkají, konzultujte svůj zdravotní stav s vaším praktickým lékařem,“ doporučuje MUDr. Ježková.

 

Léčba? Dieta zůstává, ale přichází nové směry

Navzdory nadějnému pokroku ve výzkumu zatím stále platí, že jedinou spolehlivou léčbou celiakie je přísná celoživotní bezlepková dieta.

„Našim pojištěncům s diagnózou celiakie nabízíme příspěvek až 10 000 Kč, přičemž celková výše příspěvku závisí na počtu nasbíraných kreditů. Čerpat ho mohou přes aplikaci VITAKARTA pomocí kreditů, které klienti získávají například za preventivní vyšetření. Aktuálně platné podmínky jsou vždy uvedeny přímo v aplikaci,“ popisuje Věnceslava Šlechtová zodpovědná v OZP za preventivní programy.

Vědci intenzivně pracují na nových možnostech léčby, jako jsou např. enzymy rozkládající lepek, léky tlumící imunitní reakci nebo cílené zásahy do konkrétních molekul (např. IL-7). Zatím jsou tyto přístupy ve fázi výzkumu a nejsou běžně dostupné v klinické praxi, i když díky moderním výzkumným metodám lze očekávat další vývoj v této oblasti.

Celiakie tedy přestává být jen ‚dietní omezení‘. Stále více se ukazuje jako komplexní medicínský problém, který si zaslouží pozornost, a to nejen odborníků, ale i veřejnosti, což připomíná i Mezinárodní den celiakie slavený 16. května.