Mezinárodní průzkum STADA: Nedostatek prevence podlamuje zdraví Čechů i Evropanů celkově

Zdravotní prevence je základem naší pohody a kvality života. I přes to podle nejnovějšího mezinárodního průzkum přední farmaceutické společnosti STADA¹ 85 % Evropanů nepodstupuje dostupné preventivní prohlídky. V České republice využívá všechny dostupné preventivní prohlídky pouze 10 % dotazovaných a 39 % respondentů dokonce nenavštěvuje vůbec žádné. Zhruba polovina Čechů navštěvuje některé z nich. Při pohledu do budoucnosti prevence by 81 % Evropanů (83 % Čechů) podstoupilo genetický test, aby posoudilo a řešilo svá zdravotní rizika.

„I když jsou výsledky ohledně návštěvnosti preventivních prohlídek mezi Čechy poněkud znepokojivé, je nutné uvést, že se vnímání jejich důležitosti mezi širokou veřejností díky osvětovým kampaním ze strany zdravotních pojišťoven a neziskových organizací zlepšuje.
Ze středoevropského hlediska jsou tyto kampaně na velmi dobré úrovni, a to nejen v oblasti onkologie, ale i dalších onemocnění,“ uvedl Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku.

Údaje o nedostatečné prevenci jsou o to znepokojivější, že v důsledku inflace dochází ke snižování celkových výdajů na péči o zdraví. Průzkum odhalil, že až 51 % Čechů omezuje výdaje na wellness péči, 23 % omezuje nákup vitamínů a minerálů a 17 % dokonce výdaje za léky.

Pozitivním zjištěním naopak je, že v uplynulém roce až 74 % Čechů (73 % Evropanů)
dbalo za zdravější životní styl. Jaké konkrétní aktivity realizovali? Celkem 14 % zvýšilo příjem vitamínů a doplňků stravy, 6 % se zdravěji stravovalo. Dalších 15 % českých respondentů navštěvovalo více kurzů fitness/wellness než dříve a 17 % též více využívalo aplikace na téma zdraví než v uplynulých letech. Více rad u praktického případně specializovaného lékaře vyhledalo 22 % Čechů, 32 % se dotazovalo na více informací v místní lékárně.

Pozitivní trend lze vysledovat také v oblasti duševní pohody, která se na celém kontinentu zlepšila oproti roku 2022 o 10 %, v ČR vzrostla z 51 % v roce 2022 na 57 % v roce 2023.

„Zpráva STADA Health Report je naším důležitým příspěvkem k lepší zdravotní péči prostřednictvím spolehlivých a ověřených dat a přímo naplňuje náš účel – Pečovat o zdraví lidí z pozice důvěryhodného partnera. Získané poznatky jsou podnětem ke zlepšení preventivních zdravotních iniciativ, podpoře péče o zdraví a modernizaci zdravotních systémů prostřednictvím digitalizace,“ říká generální ředitel skupiny STADA Peter Goldschmidt.

Preventivní zdravotní péče: příliš málo a příliš pozdě?        

Preventivní prohlídky u zubaře, screening rakoviny kůže, prohlídky u gynekologa apod. – může se zdát, že návštěv u lékařů je až příliš. Měly by však stát za naši pozornost, protože mohou zachránit život. Přestože jsou tato vyšetření pro naše zdraví klíčová, mezinárodní průzkum STADA ukazuje, že Evropané musí začít brát tuto problematiku vážněji.

Čtyři z deseti Evropanů (v ČR 39 %) nechodí na žádné preventivní zdravotní prohlídky a pouze 15 % dotazovaných může s jistotou říci, že se účastní všech relevantních vyšetření
(v ČR pouze 10 %). Pozitivnější příklady dávají Nizozemsko s 32 % lidí navštěvujícími všechny relevantní preventivní prohlídky a Velká Británie s 31 %. Naopak Srbsko a Polsko (po 62 %) a Rumunsko (60 %) se pohybují na protipólu: téměř 2 ze 3 lidí v těchto zemích nechodí na žádné preventivní prohlídky. Překvapivě neexistují žádné výrazné rozdíly v závislosti na věku, návštěvy prevencí se mírně zvyšují až od 44 let. Existují také rozdíly mezi pohlavími – muži (53 %) chodí na všechny nebo alespoň některé preventivní prohlídky méně často než ženy (62 %).

Prevenci brání nedostatečná informovanost a nedostatek peněz

Co však brání Evropanům v preventivních lékařských prohlídkách? Pro většinu z nich jsou největší překážkou nedostatečné znalosti (32 %, v ČR dokonce 40 %). Náklady na preventivní zdravotní péči jsou dalším hlavním důvodem, proč každý čtvrtý Evropan (v ČR pouze 8 %) nechodí na všechny preventivní prohlídky – v Rumunsku (42 %) a Srbsku (38 %) jsou účty za zdravotní péči dokonce hlavním faktorem. Dalších 22 % (ČR 22 %) považuje vyšetření za zbytečné a 16 % (v ČR 15 %) má problém si na ně udělat čas.

Důvěra ve zdravotní systémy klesá napříč evropskými státy

V posledních letech se zdá, že jedna krize střídá druhou: po tom, co jsme překonali Covid, přišla válka, inflace a nespokojenost se zdravotnickým systémem. Dnes je 61 % Evropanů (72 % Čechů) obecně spokojeno se systémem zdravotní péče ve své zemi. Ovšem již třetím rokem po sobě dochází k výraznému poklesu celkové spokojenosti se zdravotnickými systémy v Evropě (v roce 2022 bylo spokojeno 64 % Evropanů, v ČR potom 83 % dotazovaných). Tento trend je třeba dále studovat a řešit nejen s cílem zlepšit péči, ale také motivovat Evropany k větší odpovědnosti za vlastní zdraví.

Obavy z nedostatku léků

Evropané jsou stále více znepokojeni z válek a geopolitických konfliktů – 45 % všech respondentů (v ČR 53 %). Napjatá situace v zásobování léky navíc způsobila, že téměř každý čtvrtý Evropan (v ČR dokonce 39 %) má strach, zda bude mít v budoucnu přístup k potřebným lékům.

Téměř dva z pěti Evropanů považují otázku nedostatku léků za kritickou, včetně 18 % dotazovaných, kteří uvedli, že mají přímou zkušenost s obtížemi při získávání léčby pro sebe nebo své blízké. Nedostatek léků je vnímán jako důvod ke kritickému znepokojení zejména v Portugalsku (56 %), České republice (53 %) a Německu (50 %). Zároveň platí, že čím jsou Evropané mladší, tím je pravděpodobnější, že se výdajů za léky zřeknou. Týká se to 19 % osob ve věku 18 až 24 let, ale pouze 7 % Evropanů starších 70 let.

Konzumace doplňků stravy na podporu zdraví na vzestupu

Zatímco mnoho Evropanů se obává nedostatku léků, mnozí jsou připraveni využívat doplňky stravy na podporu svého zdraví. Více než čtvrtina dotázaných Evropanů uvedla, že za posledních 12 měsíců zvýšila příjem vitamínů (u Čechů se jedná o 14 %), zatímco pětina užívá více léků (v ČR 42 %) a 16 % vyhledává více rad u svého lékárníka (v ČR 32 %). Vyšší konzumace vitamínových doplňků je populární zejména mezi Srby (52 %).

“Oproti před-covidovému období narostl počet balení doplňků stravy, které si čeští spotřebitelé zakoupí v lékárně zhruba o 22 %. Navíc spotřebitelé, kteří během Covidu začali doplňky stravy používat, pokračují nadále. Proto tedy meziroční nárůsty v případě České republiky nejsou již nyní tak vysoké. Mezi nejoblíbenější a nejčastěji nakupované doplňky stravy se řadí např. probiotika nebo doplňky stravy s obsahem hořčíku. Z prodejních dat vidíme i rostoucí oblibu doplňků stravy pro podporu správné funkce močového systému, imunity nebo pro podporu správné funkce kloubů,“ upřesnil údaje k tuzemskému trhu Martin Šlégl.

Názory na očkování v lékárně se liší

O měření stavu vitamínů v těle v místní lékárně mají zájem dva ze tří Evropanů, v Itálii a Srbsku dokonce 77 % dospělých. Názory 32 000 účastníků průzkumu se však poněkud rozcházejí, pokud jde o otázku, zda jsou lékárny vhodným místem pro provádění očkování. Pro každého čtvrtého Evropana (24 %) je to nutnost, zatímco dalších 38 % dotazovaných vnímá očkování pouze jako další možnou službu lékáren.

V národních postojích k této otázce však existují velké rozdíly. Pro více než polovinu lidí ve Francii (52 %), stejně jako pro velkou část dospělých ve Velké Británii (42 %) a Itálii (40 %) je zásadní, aby lékárny nabízely očkování mezi svými službami. V Německu a Kazachstánu se však toto číslo pohybuje na pouhých 9 %, v Srbsku na 6 % a v České republice dokonce
na 4 %.

Duševní zdraví je na vzestupu

Pokud jde o probírání svých duševních obav a starostí, jen 2 % Evropanů tvrdí, že by se obrátili na svého lékárníka (v ČR 1 %), zatímco 13 % by se poradilo se svým praktickým lékařem (v ČR 5 %). Určitá zdrženlivost se týká sdílení těchto informací i s partnery, přáteli a rodinou, přičemž méně, než polovina Evropanů se svěřuje svým nejbližším (v ČR 47 % rodině a 43 % partnerovi), 29 % Čechů by pak o svých starostech nemluvilo vůbec ve srovnání
s 22 % za celou Evropu.

Naše tělesná a duševní pohoda jsou spolu neoddělitelně spjaty. V současné době 67 % Evropanů (57 % Čechů) hodnotí své duševní zdraví jako „dobré“ nebo „velmi dobré“ a méně než 1 z 10 jako „špatné“ (v ČR 13 %). V roce 2022 bylo hodnocení podstatně nižší. Celkem 57 % (v ČR 51 %) hodnotilo svůj psychický stav jako „dobrý“ nebo „velmi dobrý“. V porovnání se ženami (62 %) téměř tři ze čtyř mužů (73 %) označují svůj psychický stav za dobrý.

• STADA Health Report 2023 – závěry z pátého mezinárodního průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8 Consulting, který byl proveden v průběhu března–dubna 2023 na reprezentativním vzorku 32 000 respondentů z celkem 16 zemí, včetně Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Kazachstánu, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Srbska, Spojeného království, Španělska, Švýcarska a Uzbekistánu. (Reprezentativní vzorek pro Českou republiku 2 000).