Miniinvazivní léčba křečových žil: přesná, šetrná a bez rekonvalescence

Křečové žíly nejsou jen problémem starších lidí. Mohou se objevit už kolem 20. roku života a postihují především ženy. Velkou roli zde hraje i genetika, lidé, kteří mají varixy v rodině, mají vyšší riziko jejich vzniku. Další významnou skupinou jsou osoby, jejichž povolání vyžaduje dlouhodobé stání, například zdravotníci, kadeřnice, prodavači či pracovníci v gastronomii. U těchto profesí dochází k dlouhodobému přetěžování žilního systému dolních končetin, což může vést k rozvoji potíží již v mladším věku. Rizikovým faktorem je i velká statická zátěž, například u sportovců, pracovníků na stavbách, je také rizikovým faktorem pro vznik varixů. Včasná léčba postiženého žilního systému může zabránit zhoršování obtíží a předejít i závažnějším komplikacím v budoucnu.

„Podle statistik se varixy častěji objevují u žen, což souvisí zejména s hormonálními změnami a těhotenstvím,“ uvádí MUDr. Matěj Mucha, internista, angiolog a flebolog s více než desetiletou praxí v cévní medicíně.

„Nejčastěji pacienti přicházejí ze zdravotních důvodů, trápí je bolest nohou, otoky a pocit těžkých nohou, který se často zhoršuje ke konci dne nebo po delším stání. Tyto obtíže mohou výrazně ovlivnit kvalitu života, omezovat v běžných činnostech i ve volnočasových aktivitách. Většina lidí se rozhodne k návštěvě lékaře až ve chvíli, kdy jsou příznaky natolik výrazné, že je nelze přehlížet. Menší část pacientů řeší problematiku spíše z estetického hlediska, obvykle se jedná o mladší ženy, kterým viditelné varixy nebo metličkové žilky vadí na vzhledu nohou, i když zatím nepociťují větší zdravotní potíže,“ vysvětluje MUDr. Matěj Mucha z MB žilní.

Bez řezů, bez jizev, bez narkózy

Moderní miniinvazivní metody využívají tepelnou energii, chemické techniky i jejich kombinace. Zákroky se provádějí ambulantně, bez nutnosti celkové anestezie. Podle použité metody je někdy třeba lokálního znecitlivění, u některých postupů není nutné ani to. Zákrok je vždy veden pouze tenkou jehlou bez řezů a bez jizev.

„Protože jsme úzce specializovaní na cévní systém, dokážeme přesně porozumět poruše, kterou pacient trpí, a na základě toho zvolit optimální metodu. To, že výkon provádí angiolog pod přímou ultrazvukovou kontrolou, není v Česku běžným standardem a přitom to zásadně zvyšuje přesnost i bezpečnost,“ říká Matěj Mucha.

„Všechny miniinvazivní výkony probíhají pod ultrazvukovou kontrolou. Každý pohyb špičky jehly sledujeme v reálném čase na monitoru, což nám umožňuje doslova milimetrovou a naprosto přesně cílenou práci. Výsledkem jsou minimální až nulové kolaterální škody, tedy žádné poranění okolních tkání. Tyto výkony jsou mimořádně šetrné.,“ popisuje MUDr. Mucha.

Nejčastější je laser

Nejčastější používanou metodou je laserový katetr EVLT. Zákrok trvá 45 až 90 minut. Pacient je celou dobu při vědomí, komunikuje s lékařem a případné nepohodlí okamžitě hlásí. Už zhruba hodinu po výkonu se může vrátit domů. Rekonvalescence je prakticky nulová, lidé s administrativní profesí se mohou vrátit do práce následující den.

„Bolestivost po zákroku je minimální. Je spíše výjimkou, když pacienti potřebují užít lék proti bolesti,“ doplňuje Matěj Mucha.

Internistický přístup navíc umožňuje vnímat pacienta komplexně, nejen jako nositele lokálního problému na noze. Lékaři proto zohledňují i další onemocnění či zdánlivě nesouvisející obtíže, které mohou s cévním systémem souviset.