Nevidomá Barbie spojuje ty, kteří vidí svět jinak

Na středu 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. O tom, jak vypadá jejich každodenní rutina, má široká veřejnost jen mlhavou představu. Světlo do problematiky vnáší Nadace Leontinka, která si na pomoc s osvětou přizvala netradiční posilu: Nevidomou Barbie.

Společnost Mattel letos uvedla na trh svou první Barbie s bílou holí. Je součástí řady Fashionistas, která reflektuje společenskou rozmanitost. „Panenka má pomoci dětem se zrakovým hendikepem, aby během hraní mohly vyjadřovat samy sebe, a zároveň ostatním dětem umožňuje poznat svět nevidomých,“ vysvětluje Hana Fryšová, Brand manažerka Barbie pro ČR.

Právě možnost poukázat během hry na témata vážná i docela všední je podle Nadace Leontinka nezpochybnitelným přínosem nové panenky. „Děti, které se doposud se zrakově hendikepovanými nesetkaly, ale i dospělí si při hraní s nevidomou Barbie najednou uvědomí, že neví, jak by si bez zraku poradili,“ říká Barbara Hucková, výkonná ředitelka Nadace Leontinka.

Každodenní rutina lidí se zrakovým hendikepem

Jak si nevidomí třídí ponožky? Mohou vůbec sportovat? Jak pracují s počítačem nebo telefonem? Obyčejné otázky, na které je lidem obvykle trapné se zeptat, a přitom o běžném životě lidí se zrakovým hendikepem mnoho napoví.

1, NE VŠICHNI LIDÉ SE ZRAKOVÝM HENDIKEPEM JSOU NEVIDOMÍ

V České republice má přibližně 70 tisíc lidí nějaké zrakové postižení. „Ne každý, kdo chodí s bílou holí, je nevidomý. K orientaci ji používají i lidé se zbytky zraku,“ upozorňuje na častý předsudek Barbara Hucková. Mezinárodní klasifikace zrakového postižení rozlišuje pět kategorií postižení, a to střední slabozrakost, silnou slabozrakost, těžce slabý zrak, praktickou slepotu a úplnou slepotu. „Zrakové hendikepy lidi různou měrou omezují v jejich běžném životě, často omezují jejich uplatnění na trhu práce a někdy vyžadují asistenci někoho dalšího,“ potvrzuje Barbara Hucková.

2, I KDYŽ NEVIDÍ, ZÁLEŽÍ JIM NA TOM, JAK VYPADAJÍ

Lidé s vadou zraku nejspíš netráví dlouhé chvíle před zrcadlem, přesto se péči o svůj zevnějšek věnují, i když třeba jinak. „Stejně jako kdokoliv jiný se chtějí cítit dobře a také přijímáni. Při výběru oblečení se více zaměřují na materiály nebo různě vypracované detaily. Často si také na pomoc pozvou někoho blízkého, komu důvěřují, aby jim kousky oblečení popsal. Ojedinělé není ani to, že se ženy líčí nebo si nechají upravit nehty,“ říká Barbara Hucková. Existují také různé pomůcky, které jim mohou výběr oblečení usnadnit, například zařízení, které rozeznává barvy. V péči o vlasy více spoléhají na svůj hmat. Čisté vlasy jsou lehké, nadýchané a je příjemné se jich dotýkat. Na dotyk se pak i snadno pozná, kdy už je čas je umýt.

3, S MOBILEM NEBO TABLETEM TRÁVÍ SPOUSTU ČASU

Lidé s postižením zraku jsou fanoušky technologií, jednoduše protože jim v mnohém usnadňují život. Například díky digitální lupě mohou i lidé, kteří mají jen malé procento zbytkového zraku, číst běžná skripta a nemusí tak být odkázání na Braillovo písmo. Nevidomí jsou spokojení uživatelé chytrých telefonů. Různé aplikace jim zjednodušují orientaci ve veřejném prostoru. Čtečky textu jim nahlas přečtou třeba názvy obchodů nebo jídelní lístek. Technologie jim pomáhají i při cestování, s akustickým majáčkem zjišťují, jakým směrem jedou eskalátory a vysílačka jim hlásí číslo dopravního prostředku. Na internetu pomáhají aplikace, které nevidomým popisují, co se nachází na obrázcích a fotkách. Praktické jsou i nákupy v e-shopech – zařízení s hlasovým výstupem jim umožní přečtení nabídky, složení a popis produktů, a nákup jim pak kurýr doveze až ke dveřím.

4, „ZRAKÁČI“ BĚHAJÍ RUNTOURU I JIZERSKOU 50

Zrakový hendikep ani úplná slepota nejsou pro sport překážkou. Nadace Leontinka celoročně organizuje účast těchto sportovních nadšenců na běžeckých závodech. Na pomoc mají tzv. traséra, který je navádí hlasem a upozorňuje na charakter terénu a případné překážky. Při běhu dvojice používá také gumu, kterou má každý z dvojice na ruce, a podle toho, jak je napnutá, dokáže nevidomý sportovec nasměrovat další krok. Při běžeckém lyžování je zase velmi nápomocná stopa lyží ve sněhu. A například cyklistiku si nevidomí mohou dopřát na tandemovém kole.

5, O POMOC SI ŘEKNOU SAMI

Ačkoliv se obvykle snaží o co největší samostatnost, v mnoha situacích potřebují lidé se zrakovým hendikepem pomoc blízkých a někdy i docela cizích lidí. Základní pravidlo ale zní: „Pokud chcete nevidomému pomoci, nejprve ho oslovte a zeptejte se, zda můžete. Rozhodně nikoho znenadání neberte za ruku, i když to myslíte sebelíp,“ upozorňuje na častý problém Barbara Hucková.

Jak si s Nevidomou Barbie hrají děti, které samy špatně vidí?

Všechny děti, bez ohledu na to, zda mají či nemají nějaký hendikep, si rády hrají. Nevidomá Barbie je určena především dětem, které nesnáze zrakového hendikepu znají z vlastní zkušenosti. Panenka s bílou holí a tmavými brýlemi pro ně představuje sebevyjádření a dokáže vytvořit pocit sounáležitosti. Na její oblečení byly použity hmatově zajímavé látky, jako je saténová halenka a texturovaná volánová sukně, a její oděv má pestrobarevné zapínání na háčky, aby se snadněji měnil. Na obalu hračky je Braillovo písmo.

Společnost Mattel prostřednictvím Nadace Leontinka věnovala Barbie s bílou holí a další panenky z řady Fashionistas dětem ve Škole Jaroslava Ježka a do Středisek rané péče po celé ČR.

13. listopadu, Mezinárodní den nevidomých

Mezinárodní den nevidomých se připomíná každý rok 13. listopadu, na výročí narození zakladatele historicky první školy pro nevidomé v Paříži, Valentina Haüy (1745–1822). Absolventem této školy byl také Louis Braille, tvůrce celosvětově známého a využívaného bodového písma pro nevidomé.

Smyslem tohoto dne je zejména šíření osvěty zaměřené na specifika života nevidomých, možnosti jejich podpory a pomoci. Stejný cíl, vedle samotné pomoci lidem s postižením zraku, má i Nadace Leontinka.