Očkování seniorů chrání nejen před infekcemi, ale i před ztrátou soběstačnosti

Očkování ve vyšším věku může pomoci předcházet nejen samotným infekcím, ale také jejich závažným komplikacím, hospitalizacím a následnému poklesu fyzické kondice a soběstačnosti. Senioři proto potřebují komplexní přístup k prevenci, který vedle chřipky zahrnuje také očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID-19, RSV či pásovému oparu. Podle průzkumu Rady seniorů ČR přitom hraje při rozhodování o očkování významnou roli dostatek informací a doporučení zdravotníka.

Očkování u seniorů není pouze prevencí samotné infekce. Jeho význam spočívá také v prevenci závažných komplikací, hospitalizace a následného poklesu fyzické kondice a soběstačnosti. U seniorů může i krátkodobá infekce představovat výraznou zátěž pro organismus, zejména pokud se kombinuje s chronickými onemocněními, oslabenou imunitní odpovědí a křehkostí. Infekce může vést k dehydrataci, zhoršení chronických onemocnění, hospitalizaci a imobilitě, po nichž se senior nemusí vždy vrátit na svou původní funkční úroveň. Cílem očkování proto není pouze zabránit onemocnění, ale především pomoci seniorům zachovat jejich funkční rezervu, samostatnost a kvalitu života.

Prevence by měla zahrnovat více onemocnění a jednotlivé vakcíny by se měly vnímat jako součást komplexního „vakcinačního portfolia“. „ Vedle každoročního očkování proti chřipce jde o očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID-19, RSV a pásovému oparu a podle indikace také proti tetanu a černému kašli. U chřipky například dostupná data ukazují na význam vakcín, které u seniorů vyvolávají silnější imunitní odpověď, pneumokokové očkování má za cíl předcházet pneumoniím a invazivním onemocněním a očkování proti RSV či pásovému oparu může pomoci snížit riziko hospitalizace nebo dlouhodobého omezení kvality života. Klíčovou roli přitom hraje aktivní nabídka očkování při běžné péči – každý kontakt seniora se zdravotníkem představuje příležitost zhodnotit, zda senior má všechna doporučená očkování,“ upozorňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Pneumokokové infekce představují pro seniory významné zdravotní riziko, které se zvyšuje s věkem a přítomností chronických onemocnění. Lidé ve věku 65 let a více patří mezi skupiny se zvýšeným rizikem pneumokokového onemocnění, stejně jako pacienti s chronickými nemocemi srdce, plic, jater či ledvin, diabetem nebo oslabenou imunitou v důsledku léčby onkologického nebo revmatologického onemocnění. U seniorů může mít infekce závažnější průběh a její příznaky navíc nemusí být typické – místo horečky a kašle se může projevit například slabostí, zmateností, nechutenstvím nebo ztrátou soběstačnosti.

Pneumokoková infekce přitom může výrazně zkomplikovat již existující zdravotní potíže.
„U pacientů s chronickými onemocněními může infekce vést k jejich akutnímu zhoršení, např. poklesu plicních funkcí u CHOPN nebo dekompenzaci astmatu. U onemocnění srdce pneumokoková pneumonie významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací, poruch rytmu nebo též infarktu myokardu. Častá kombinace chronických onemocnění u seniorů navyšuje další rizika komplikací s možným selháním životních funkcí. Očkování proti pneumokokům proto představuje podceňovaný nástroj prevence, jehož význam je třeba posuzovat s ohledem na věk a individuální zdravotní dispozice,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.

Vedle samotné dostupnosti očkování je však důležité také to, zda senioři rozumějí jeho významu a dostávají od zdravotníků dostatek informací. „Z průzkumu Rady seniorů ČR mezi 530 seniory z osmi krajů, který probíhal v červenci a srpnu 2026, vyplývá, že rozhodování o očkování není jen otázkou dostupnosti vakcíny. Senioři potřebují především vědět, proč je pro ně očkování důležité a jaký přínos může mít s ohledem na jejich věk a zdravotní stav. Péči o zdraví a prevenci uvedlo jako důležitý faktor 24 % respondentů, 21 % zdůraznilo potřebu erudovaného vysvětlení a informací a 14 % čeká na doporučení lékaře. Naopak mezi hlavní důvody, proč se senioři neočkují, patří pocit, že očkování nepotřebují, případně nedostatek informací či nabídky,“ vysvětluje Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů.

Výsledky průzkumu zároveň ukazují na význam aktivní role praktických lékařů. Nestačí seniorovi pouze sdělit, že je očkování dostupné – důležité je vysvětlit jeho přínos s ohledem na jeho věk a zdravotní stav a dát mu prostor pro vlastní rozhodnutí. Finance přitom podle průzkumu nepředstavují hlavní překážku – úhradu vakcíny jako problém uvedla pouze 4 % respondentů. „Očkování nezačíná u vakcíny, ale u důvěry, informací a doporučení zdravotnického profesionála,“ uzavírá L. Desatová.