Markéta Pavelková 
Foto: Pixabay
Bolest břicha, nevolnost, průjem nebo zvracení patří mezi časté nepříjemnosti letních dovolených. Cestování do zemí s odlišnými hygienickými podmínkami, změna jídelníčku, exotické pokrmy i častější stravování mimo domov mohou zvýšit riziko zažívacích obtíží. Ve většině případů potíže během několika hodin či dnů odezní. Někdy nám ale tělo vysílá signály, které bychom měli pozorně vnímat.
Průjem a zvracení mohou mít řadu příčin od virových infekcí přes kontaminované potraviny až po bakteriální nákazy, například salmonelózu nebo infekce způsobené některými kmeny bakterie Escherichia coli. Největším bezprostředním rizikem přitom nebývá samotný průjem, ale dehydratace, ztráta tekutin a minerálů.
„U běžných krátkodobých potíží je důležité doplňovat tekutiny a sledovat, zda se stav nezhoršuje. Varovné příznaky nejsou důvodem k panice, ale signálem, že je vhodné dál nečekat a situaci konzultovat se zdravotníkem,“ zmiňuje vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková.
1. Neudržíte tekutiny, nebo téměř nemočíte
Opakované zvracení, při němž nedokážete udržet ani malé množství tekutin v těle, patří mezi zásadní důvody pro rychlou konzultaci s lékařem. Stejně tak výrazně omezené močení, tmavá moč, sucho v ústech, velká žízeň, závratě při vzpřímení, nebo pocit na omdlení mohou ukazovat na dehydrataci.
„Při průjmu a zvracení je vhodné pít průběžně po menších dávkách. U závažnějšího průjmu mohou být vhodné speciální rehydratační roztoky, které doplňují nejen tekutiny, ale také elektrolyty,“ pokračuje MUDr. Ježková z OZP a dodává: „V takových případech mohou být první hodiny důležité pro prevenci rozvoje dehydratace. Pokud člověk kvůli obavám z dalšího zvracení nebo nevolnosti nepije, může se jeho stav zhoršovat rychleji. Je proto lepší zkoušet pít po malých doušcích průběžně než vypít velkou sklenici najednou.“
2. Ve stolici je krev nebo je stolice černá
Krev ve stolici není příznak, který by měl člověk řešit pouze domácím režimem. Může ukazovat na závažnější průběh střevní infekce nebo jiný zdravotní problém a je namístě kontaktovat lékaře.
„Je rozdíl mezi čerstvou, jasně červenou krví a černou, dehtovitou stolicí. Černé zbarvení znamená, že krev byla během průchodu trávicím traktem natrávena, což může svědčit o krvácení v horní části trávicí soustavy. Takový stav vyžaduje urgentní lékařské vyšetření, zejména pokud ho doprovází slabost, závratě, bolest břicha nebo zvracení krve,“ popisuje lékařka.
Pokud se objeví krev ve stolici nebo vysoká horečka, není vhodné bez doporučení lékaře užívat přípravky tlumící střevní pohyby a zastavují průjem. Důvodem je, že při některých střevních infekcích mohou tyto přípravky zpomalit vylučování původce infekce ze střeva a průběh onemocnění zhoršit.
3. Přidá se vysoká horečka nebo výrazná bolest břicha
Vysoká horečka, zvlášť pokud ji doprovází průjem, zvracení, silná bolest břicha nebo zhoršující se celkový stav, by měla být důvodem pro vyhledání lékaře. Silné křeče a intenzivní bolest břicha nemusí znamenat jen běžnou střevní infekci. Například některé infekce způsobené určitými kmeny bakterie Escherichia coli mohou provázet výrazné břišní křeče a průjem, který může být vodnatý i krvavý.
„Rozhodující není jen číslo na teploměru, ale také celkový stav člověka a to, zda se přidávají další varovné příznaky. Pokud se cítíte zcela vyčerpaní, bolest je silná nebo se váš stav zhoršuje, rozhodně není dobré situaci podceňovat. To platí obzvlášť u dětí, seniorů a lidí s chronickým onemocněním,“ doporučuje doktorka Ježková z OZP.
4. Potíže se nelepší nebo trvají déle, než by měly
U většiny běžných žaludečních a střevních infekcí se stav začne zlepšovat v průběhu několika dnů. Pokud zvracení přetrvá déle než dva dny nebo průjem několik dní, je vhodné kontaktovat lékaře, zejména pokud se přidávají další potíže nebo se stav nelepší.
„Důležité není sledovat jen délku obtíží, ale také jejich vývoj. Jestliže se místo pozvolného zlepšování cítíte den ode dne hůř, je to důvod situaci okamžitě řešit bez ohledu na to, kolikátý den potíže trvají,“ varuje MUDr. Ježková.
U dětí může průjem trvat déle než u dospělých, zvracení ale obvykle ustává během několika dnů. Pokud dítě odmítá pít, je nezvykle spavé, má suché rty nebo výrazně méně pomočených plen, poraďte se s pediatrem raději dříve, než u zdravého dospělého.
5. Nemocný patří do skupiny s vyšším rizikem
U kojenců a malých dětí může k dehydrataci dojít rychleji než u zdravého dospělého. Vyšší riziko závažnějšího průběhu mají také senioři, těhotné ženy, lidé s oslabenou imunitou a osoby s chronickým onemocněním. Těhotné ženy by měly při horečce, výrazných zažívacích obtížích nebo zhoršování celkového stavu kontaktovat svého lékaře. Některé infekce mohou být v těhotenství spojeny se zvýšeným rizikem komplikací.
„U malých dětí, seniorů, těhotných žen nebo lidí s oslabenou imunitou je lepší se obrátit na lékaře s prosbou o konzultaci dříve, než u ostatních. To, co zdravý dospělý zvládne doma, může být pro rizikového pacienta podstatně větší zátěž,“ upozorňuje Jana Ježková.
Co dělat, než se dovoláte lékaři
Pokud zvládáte pít, nemáte krev ve stolici, vysokou horečku ani silnou bolest a váš stav se nezhoršuje, měl by postačit klidový režim a pravidelné doplňování tekutin. Při nevolnosti bývají snesitelnější malé doušky podávané častěji. Vhodné mohou být i rehydratační roztoky pro doplňování tekutin i minerálů.
Při průjmu a zvracení je důležitá také důsledná hygiena rukou – některé střevní infekce se mohou snadno šířit mezi lidmi. Pokud je to možné, nemocný by neměl připravovat žádné jídlo pro ostatní.
Je už čas volat lékaře?
Na dovolené nebo mimo domov často nejde o to, že bychom nechtěli pomoc vyhledat. Spíš nevíme, jestli jde ještě o stav pro domácí režim, nebo už o důvod pro kontaktování zdravotníka. V takové situaci pomáhá klientům OZP jejich zdravotní pojišťovna.
„Naši pojištěnci mohou využít bezplatnou Asistenční službu OZP. Pro zdravotní konzultaci mohou službu kontaktovat telefonicky v pracovní dny od 8 do 18 hodin nebo prostřednictvím sekce Online medicínská poradna v aplikaci VITAKARTA, kde praktický lékař odpoví do šesti hodin od zadání dotazu,“ dodává MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.
Tip: Kdy volat 155 nebo 112
Záchrannou službu volejte při poruše vědomí, zmatenosti, kolapsu, výrazných potížích s dýcháním, silné nebo náhle vzniklé bolesti břicha, zvracení krve nebo pokud se nedaří vůbec přijímat tekutiny a stav se rychle zhoršuje, nebo při jiném náhlém a závažném zhoršení zdravotního stavu.
