Life4you.cz - MP 
Ranní vstávání, stresové situace či radostné prožitky a zážitky – za aktivaci kortizolu a dopaminu stojí celá řada faktorů, se kterými se člověk denně setkává. Jedná se o klíčové látky s významným dopadem na fyzické i duševní zdraví. Ačkoliv je pro jednu spouštěčem stres a pro druhou vidina odměny a příjemné situace, obě jsou pro člověka stejně důležité. Kortizol podporuje bdělost a rychlou reakci těla, dopamin zase představuje zdroj dobré nálady a pocitu uspokojení. Co se však děje s energií a motivací, když jsou tyto látky v nerovnováze? A jaký dopad může mít jejich dlouhodobá dysbalance na lidský organismus?
Kortizol společně s dopaminem jsou chemické látky, které naše tělo produkuje v reakci na různé vnější i vnitřní vlivy. Liší se však nejen svou funkcí, ale i tím, jakým způsobem je organismus vytváří a využívá. „Kortizol je steroidní hormon, který vzniká v kůře nadledvin, kde je enzymy odvozen od cholesterolu – reguluje ho především hypotalamo-hypofyzární osa. Jeho hlavní funkcí je regulace metabolismu a imunity a řízení reakce organismu na stres. Dopamin je zase neurotransmiter syntetizovaný v mozku pomocí přeměny aminokyseliny tyrosinu na L-DOPA a následné dekarboxylace. Může být však produkován i jinými tkáněmi. Podílí se na regulaci motorických funkcí, motivaci a systému odměn,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. Jak již bylo zmíněno, vyplavení kortizolu je podmíněno stresem. Pokud se tedy člověk potýká s vypjatými a nepříjemnými situacemi, na scénu přichází právě tento hormon, který tělo připravuje na zátěž. Jeho hladina se zároveň přirozeně mění také s cirkadiánním rytmem během dne. Především ráno, kdy je třeba tělo probudit a nabudit, je produkce kortizolu díky nadřazeným signálům z hypotalamu a hypofýzy nejvyšší.
Dopamin naopak funguje na základě očekávání odměny, motivace a příjemných zážitků. Vědkyně Procházková dodává, že je vyplavován také v rámci automatických mozkových drah, které řídí pohyb a regulují emoce: „Člověk zažívá pocit euforie, odměny nebo také motivace. Zároveň může podpořit radost z dosažených cílů a zvýšit mentální aktivitu.“ Přestože je cílem obou látek člověka do jisté míry nastartovat a nabudit, každá na to jde trochu jiným způsobem. Snahou kortizolu je mobilizace energetických zdrojů a stresová pohotovost, dopamin je zase spojen s pocitem uspokojení a prožíváním odměn. Pokud však jejich působení překročí zdravou normu, výsledkem mohou být i vážné zdravotní potíže.
Co když chybí rovnováha?
Špatný životní styl i nevhodné prostředí, kterým se člověk denně obklopuje – za zvýšenou hladinu kortizolu může řada faktorů. Určitou roli navíc hraje také genetika. „Zvýšené vylučování kortizolu může být výsledkem například genetické predispozice k vyšší reaktivitě HPA osy neboli hypotalamo-hypofyzární-nadledvinové osy, jež je laicky označována také jako stresová osa nebo osa boje a útěku. Tělo v tomto případě produkuje více kortizolu i při menších podnětech. Takový člověk na stres proto reaguje daleko rychleji a intenzivněji než ostatní, což může souviset s únavou, úzkostí nebo potíži se spánkem. Mezi jasně geneticky podmíněné onemocnění, které ovlivňuje tvorbu kortizolu, patří například kongenitální adrenální hyperplázie,“ popisuje genetička. Dlouhodobě zvýšený kortizol způsobuje chronický stres, oslabení imunitního systému, poruchy spánku a může vést až k rozvinutí takzvaného Cushingova syndromu, jež se projevuje například obezitou v oblasti břicha, vysokým krevním tlakem a úbytkem svalové hmoty. Ani v případě dopaminu však vyšší hladiny nejsou žádoucí, jelikož mohou vést k impulzivnímu a nekontrolovatelnému chování. „Nadbytek dopaminu v určitých mozkových oblastech může v extrémních případech přispět ke vzniku schizofrenie,“ varuje vědkyně z Chromozoom.
Vedle nadměrného vyplavování tělu škodí i příliš nízké hladiny těchto látek. „Nízká hladina kortizolu sice může vést k nižší reaktivitě na stres, zároveň ale souvisí s poklesem energie během dne. Výsledkem poté může být rozvoj Addisonovy choroby, jež se mimo únavy projevuje také ztrátou hmotnosti a nízkým krevním tlakem. Slabá aktivita dopaminu se zase může projevovat zhoršenou motivací, apatií a neschopností pociťovat radost. To do jisté míry může vést i ke vzniku deprese. Je však důležité říct, že nízká dopaminová hladina nebývá jedinou příčinou, jde spíše o jeden z důvodů, který se na depresivním stavu podílí. Nedostatek dopaminu v motorických drahách navíc může vyústit až v Parkinsonovu chorobu,“ upozorňuje Procházková.
Dopamin i kortizol tělo potřebuje!
Přestože se na první pohled může zdát, že dopamin je z pohledu dobré nálady a motivace pro člověka přínosnější, není tomu tak. Obě látky představují pro lidské tělo klíčové složky, které se významně podílejí na regulaci duševních i tělesných funkcí. „Kortizol pomáhá zvládnout akutní stres, mobilizuje energii a zvyšuje bdělost. Dopamin zase zlepšuje motivaci, soustředění a přináší pocity uspokojení a odměny, díky čemuž člověk lépe reaguje na výzvy a cítí se více nabitý a motivovaný do jejich plnění,“ dodává genetička.
Významná je také jejich provázanost – stresová odezva spojená s kortizolem může ovlivnit dopaminergní dráhy v mozku, a naopak hladiny dopaminu zase mohou zpětně ovlivňovat psychický stav a vnímání stresu. Jde o složitou síť regulačních mechanismů, které spolu velmi často úzce souvisejí a navzájem se ovlivňují. Pro celkové zdraví člověka je proto zásadní udržovat jejich hladiny v rovnováze a na úrovni podporující tělesné funkce. „V Chromozoom jsme vyvinuli hned několik doplňků stravy, které efektivně pracují s kortizolem i dopaminem. Stress Less je cílený na zvládání stresu, a tedy i regulaci kortizolu. Na druhou stranu Brain Power a Brain Food obsahují látky podporující kognitivní funkce a metabolismus neurotransmiterů, čímž přispívají k udržení optimální hladiny dopaminu a celkové duševní výkonnosti,“ uzavírá vědkyně Procházková.
