Markéta Pavelková 
Lze zastavit nebo zabrzdit roztroušenou sklerózu dříve, než se projeví? Podle neurologů ano – pokud se podaří zachytit první varovné signály, které tělo vysílá už roky před nemocí. Roztroušená skleróza (RS) napadá mozek a míchu. Je nevyléčitelná a v České republice jí trpí přes 26 000 převážně mladších lidí. K odhalení prvních známek RS pomůže lékařům magnetická rezonance. Včasná léčba a úprava životního stylu by mohla podle odborníků vzplanutí nemoci úplně zastavit. Upozorňují na to u příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který připadá na 30. května. Zároveň zveřejňují nová data z registru pacientů s RS ReMuS.
„Stojíme na prahu nové éry. Posouváme se ze současnosti, kdy léčíme rozvinutou nemoc, do minulosti. Z četných studií víme, že nemoc se vyvíjí roky předtím, než se ohlásí fyzicky. Lidé častěji navštěvují praktika už 10 let před vypuknutím nemoci, o 50 % častěji psychiatra, jsou unavení, potýkají s bolestí, infekcemi močových a dýchacích cest, zažívacími problémy, se spánkem,“ popisuje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Důležitou úlohu v hledání předstupňů choroby mají radiologové. Právě oni totiž mohou na snímcích z magnetické rezonance objevit typický počáteční signál – radiologicky izolovaný syndrom (RIS). „Jsou to léze, které jsou na snímcích dobře viditelné a naznačují, že se u pacienta časem může rozvinout roztroušená skleróza. Někteří jedinci sice mohou zůstat nadále bez projevů, ale u 75 % z nich se během 15 let vyvine první klinický příznak nemoci. RIS nám otevírá terapeutické okno, kdy ještě můžeme zvrátit postup. Rychlost je naprosto zásadní. Onemocnění se projeví, až se vyčerpá mozková rezerva. Naším cílem je začít podnikat kroky ještě v této rezervě. Magnetická rezonance bude našima očima – můžeme sledovat, jak se, sportovní terminologií řečeno, vyvíjí hra na hřišti,“ říká prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D., MBA, vedoucí Oddělení magnetické rezonance Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Pacient obvykle na magnetickou rezonanci přichází kvůli jinému zdravotnímu problému, například kvůli bolestem hlavy, onemocnění podvěsku mozkového, poruše sluchu nebo po úrazu. „Při vyšetření je třeba myslet i na jiné nemoci, podívat se na snímek komplexně,“ vysvětluje prof. Vaněčková.
Pokud radiologové RIS objeví, měli by pacienta poslat na další vyšetření do centra pro léčbu RS. Projekt RIS bude koordinovat Nadační fond Impuls, který zajistí i dostatek informací pro pacienty. „Zánět je v těle už řadu let a postupně ničí mozek. Naším cílem je zastavit ho, ať už léky, nebo úpravou životního stylu, tedy dietou, dodáním vitaminu D nebo tím, že pacient přestane kouřit. U některých by to dle našich hypotéz mohlo k zabrzdění postupu nemoci stačit,“ upřesňuje odborná garantka celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou prof. MUDr. Dana Horáková, Ph.D. Právě registr ReMuS hraje v časné intervenci zásadní roli. „Abychom stoprocentně věděli, u kterých osob se RS rozvine a v jaké síle, potřebujeme data. A v tom tkví nenahraditelnost registru. Zatím o lidech, u nichž je nemoc v zárodku, nemáme dost informací. To se ale za 5–10 let může změnit. Se souhlasem těch, které začneme v registru sledovat, zjistíme, jak jim zabírá léčba, zda je pro ně bezpečná a další parametry. Budou pod kontrolou lékaře,“ dodává prof. Horáková.
Data o nemoci sbírá ReMuS od roku 2013, nyní už od všech 15 center pro léčbu RS v České republice. „V registru evidujeme 23 391 pacientů a údaje z něj nám umožňují detailně zmapovat samotné onemocnění, účinnost léčby, kvalitu péče i odhalovat potenciální slabá místa ve zdravotním systému. Díky datům můžeme cíleněji, bezpečněji a efektivněji řídit léčbu a argumentovat při jednáních se zdravotními pojišťovnami,“ vysvětluje ředitel registru ReMuS Ing. Jiří Drahota. Podle aktuálních dat z registru tvořily ženy 70,92 % a muži 29,08 % všech pacientů léčených ve specializovaných centrech. Biologickou terapii užívalo celkem 17 342 pacientů. Vysoce účinné přípravky tvořily ke konci loňského roku tvořily 60,9 % všech nasazených biologických léků. „Díky novým možnostem a rozšířeným úhradovým kritériím zdravotních pojišťoven se tato léčba dostává i k nově diagnostikovaným pacientům – 80,3 % z nich dostává právě vysoce účinnou terapii,“ dodává ředitel registru.
