Těžké nohy nebo otoky? Proč je teď ideální čas začít řešit křečové žíly
Markéta Pavelková 
Foto: ilustrační foto
Obezita, genetické předpoklady nebo také dlouhé sezení. To všechno jsou faktory, které přispívají ke vzniku křečových žil. A právě v zimním období, kdy mají lidé méně pohybu, se obtíže mohou zhoršovat. Důsledkem je tlak v lýtkách, otoky kotníků nebo už přímo vystouplé žíly, takzvané varixy. Dočasným řešením mohou být třeba speciální podkolenky, u vážnějších případů přichází na řadu operace.
Krátké dny a nízké venkovní teploty přímo lákají k tomu, aby člověk zůstal doma na gauči. Pohybu tak během zimy přirozeně ubývá. Jenže právě to může být zárodkem pro vznik nebo zhoršení křečových žil. Žilní systém na dolních končetinách totiž ke správnému fungování potřebuje spolupráci svalů, zejména v lýtkách. Při chůzi se lýtkový sval stahuje a funguje jako jakási „pumpa“, která pomáhá vytlačovat krev směrem k srdci. Když se ale člověk málo hýbe nebo dlouho sedí či stojí, krev se v žilách hromadí, tlak v cévách roste, a postupně tak mohou selhávat i žilní chlopně, které běžně brání zpětnému toku krve.
„Když se objeví otoky, bolest, křeče nebo změny na kůži, je to signál, že je na místě vyšetření,“ upozorňuje chirurg Martin Páral z brněnské SurGal Clinic. Varováním mohou být i časté pocity pálení, citlivost žil na dotek, viditelné rozšířené cévy nebo tmavší zbarvení kůže v oblasti kotníků. Právě období po zimě je pak k naplánování vyšetření, popřípadě léčby, ideální. Lidé mají šanci problémy s žilami vyřešit ještě před nástupem teplejších dní, kdy se otoky v nohách často zhoršují.
Lékař zkontroluje průtok krve
Základem pro další postup je ultrazvukové vyšetření, které ukáže, jak žilní systém funguje a zda není problém v nedovírání chlopní. Vyšetření je nebolestivé a lékaři díky němu vidí nejen samotné žíly, ale i směr toku krve a místa, kde dochází k jejímu městnání.
Podle nálezu se pak volí další postup – od konzervativních opatření až po lékařský zákrok. Zatímco u lehčích obtíží pomáhají léky, pravidelná chůze nebo kompresní podkolenky, u dlouhodobých či zhoršujících se křečových žil přichází na řadu operace.
Klasická operace nebo miniinvazivní metoda
Tu by pacienti v případě potřeby neměli zbytečně odkládat. „Jde o zákrok, který nejenže dlouhodobě uleví, ale taky snižuje riziko komplikací, jako je třeba vznik bércových vředů,“ popisuje chirurg Páral s tím, že právě v brněnském SurGalu nabízejí dvě operační možnosti – klasickou operaci a takzvanou miniinvazivní radiofrekvenční ablaci (RFA). Zatímco tradiční metoda bývá vhodná u rozsáhlejších nebo specifických nálezů, u řady pacientů už je dnes možné zvolit miniinvazivní řešení, které je šetrnější k okolním tkáním.
„Radiofrekvenční ablace bývá pro pacienta komfortní a rekonvalescence je často výrazně kratší. Zatímco u běžné operace se pacient zotavuje klidně i šest týdnů, u RFA jsou to maximálně dva týdny, či spíše dny. Jde o metodu, která je velmi podobná laseru, ale je šetrnější a bezpečnější,“ vysvětluje Páral. U miniinvazivního výkonu se postižená žíla uzavírá zevnitř pomocí tepelné energie; krevní oběh se následně přesměruje do zdravých žil a obtíže zpravidla postupně ustupují. Výhodou bývá taky menší bolestivost a nižší riziko rozsáhlejších modřin nebo jizev.
Operace trvá 30 minut
Celkem v SurGal Clinic kvůli křečovým žilám každoročně zoperují 150 až 200 pacientů. Dlouhodobě roste zájem o miniinvazivní metodu. Ať už se ale pacient po konzultaci s lékařem rozhodně pro jakoukoli z možností, operace netrvá déle než třicet minut. Součástí léčby bývá i následná péče – jako třeba doporučení k pohybu nebo nošení kompresních podkolenek.
Nejdůležitější je ale udělat první krok, a nebát se k lékaři přijít. „Konec zimy může být ideálním okamžikem, kdy si nechat žíly vyšetřit,“ uzavírá Martin Páral s tím, že křečové žíly nejsou jen kosmetickou záležitostí, ale mohou mít zásadní vliv na celkový zdravotní stav člověka. Včasná diagnostika a vhodně zvolená léčba přitom často znamenají nejen úlevu od každodenních potíží, ale i prevenci komplikací do budoucna.
